Příspěvky

Publikováno

Jojo Moyes – Stříbrná zátoka

Kathleen… Lisa…. Hannah… Mike… Gery…. Tohle jsou hlavní hrdinové této „víkendové“ pohodovky. Lisa žije v Austrálii se svou dcerou Hannah u Kathleen, v zátoce Silver Bay.
Lisa má minulost, o které nemluví, něco se stalo, něco, co ji poznamenalo.. Kathleen je sestra její zemřelé matky, která si ji vzala i s dcerou pod svá křídla, vlastní malý, starý hotel v zátoce, kde sem tam přespí turisti, kteří do jejich krásné zátoky zavítají. Ale co si budem nalhávat, žádné závratné výdělky nemá.. Ale žijou si spokojeně se svými výlety na lodích, kde turistům ukazují krásu přírody a hlavně největší atrakci, kterou je migrace velryb přes jejich záliv a dalších obyvatelů mořského světa, těch usměvavých, kamarádských a hravých delfínů.

Mike, pracující ve velké developerské firmě v Anglii, se dostane do jejich zátoky, aby zde postavil super moderní hotel, který bude poskytovat nejen odpočinek, ale i sportovní vyžití, hlavně v podobě vodních sportů. A to se obyvatelům zátoky samozřejmě nelíbí. A tady začíná zápletka, když se ubytuje v hotelu u Kathleen, aby si zmapoval prostředí, sblíží se všemi obyvateli a zjistí, že žijí jako jedna velká rodina a začíná přemýšlet, jestli je to správný krok. Ovšem ty peníze, ty investice, které jsou v projektu nového hotelu už se nedají vrátit. Investoři čekají výdělky a Mike musí vymyslet, jak to udělat, aby byly všechny strany spokojeny. A upřímně, to, jak to vyřeší, by nečekal nikdo…

Ze začátku mne tato kniha nebavila, prvních sto stránek jsem se trápila, ztrácela jsem se v postavách, měla jsem sto chutí knížku odložit na později. Nebavilo mě, když se střídali hrdinové, jedna kapitola za Lisu, jedna za Kathleen, jedna za Mika a já si to pořád nedokázala pospojovat o čem to má být.
Ale jakmile se objevil Mike v Austrálii, kniha dostala ten správný šmrc, všechno do sebe začalo zapadat a knížka se mi nakonec líbila.
Není to ale kniha, kterou bych si znovu přečetla. Příběh byl milý, četla se dobře, kapitoly dobře rozdělené, když mi kniha začala dávat smysl, zjistila jsem, že jsem na sebe pyšná, když jsem ji dočetla a nenechala se odradit.

Proto říkám i Vám, nenechte se odradit při prvních stránkách, budete mile překvapeni a budete rádi, že jste vydrželi, protože to za to stojí. I když ze začátku se to jeví jinak.

Tak vzhůru do toho.

Vaše DaraMegan

Publikováno

Lucy Diamond – Kavárna na pláži

Evie Flynn je černá ovce rodiny. Je jí 32 let, má sice chlapa, ale její život, jednoduše řečeno, nestojí za nic. Nemá pořádnou práci, stále pobíhá po brigádách, které ji shání pracovní agentura, nemá vysokou školu a navíc, má dvě sestry, které jsou v tomto směru dokonalé. Manžel, děti, škola a pořádné zaměstnání.
Evie to trápí, má pocit, že její život ji prokluzuje mezi prsty… Všechno změní smrt její tety Jo, která ji přenechá na starost kavárnu na pláži, 4 hodiny od Oxfordu, kde žije se svým přítelem v jeho bytě. Smrt Jo ji velmi zasáhne, a když se rozhoduje, co s dědictvím udělá, začíná ten správný děj knihy.
Má kavárnu prodat? Má zklamat Jo, která v ní vidí její novou majitelku? Nebo má kavárnu převzít, ale tím pádem se odstěhovat od přítele a žít vztah na dálku? Zvládne vůbec takovou zodpovědnost?
Tato kniha je velmi milá, hlavně je to kniha, ve které se uvidí každá žena, která neví, jestli to, co dělá, je to pravé ořechové. Je psána jednoduše, a právě tím způsobem, že Vám přiroste k srdci. Autorka Lucy Diamond je pro mě opravdu diamant.
Nezklamala mě, co se týče děje, a i když je chvilkami děj předvídatelný, je to napsáno tak, že v tu chvíli jsem přemýšlela, jestli opravdu to tak bude, jak si myslím. Chytla mne za srdce. Je tam romantika, které není nikdy dost, ale přitom to není ta přeslazená kniha. Je tam akce, kdy jsem se chytala za hlavu a říkala si, to snad néééé. A právě v těchto chvílích, které mne takhle překvapily, jsem byla ráda, že tuto knihu čtu.
Vám, kteří ji ještě nečetli ji doporučuju, je to příjemná oddychovka, kterou máte přečtenou za den, ale věřím, že nebudete litovat času stráveného v kavárně, na pláži, s hrnkem kávy a musím se přiznat. Kdykoliv tam byla zmíněna káva, tak já si ji šla udělat doopravdy. Nakažlivá knížka.
Samotná autorka mě tak překvapila, že na podzim si hodlám přečíst její další knihu, která bude vycházet: Já a pan Jones. A upřímně, už teď se těším na ni.
Děkuji za pozornost

Vaše DaraMegan
Publikováno

Alice Clayton – Nabíječ – série Coctail = 1 =

Tak toto je oddechovka, která nemá konkurenci.. Je to vtipná kniha, kdy se dá říct, že co věta, to perla.

„Simon je filet mignon a my dva, přiznej si to, lásko, jsme spíš buřty s cibulí“

 Caroline je holka, která má dokonalou práci, co ji baví, má dvě dokonalé kamarádky, které vždy stojí při ní, má věrného domácího mazlíčka, kocoura Clivea a má dokonalý byt. Jediné, co ji chybí k totální dokonalosti je chlap, ale ona vlastně ani žádného chlapa nechce a nepotřebuje.
Na druhé straně zdi bydlí Simon, soused, spolubydlící, který má dokonalé tělo, partnerek dostatek, dva dokonalé kamarády, dokonalou práci, která je i jeho koníček, dokonalý byt a taky mu vlastně vůbec nic nechybí.

„No jo, chlapi. Do něhu se dokážou podepsat oba dva. Otázkou ovšem zůstává, kdo by zvládl větší písmena.“

A jak to tak bývá, těch dvou se cesty zkříží… Začne to nenávistí, pokračuje příměřím… A tím to začíná, je to knížka, kdy se smějete od ucha k uchu, lidi kole Vás na se tupě po Vás otáčejí a přemýšlejí, co je tady k smíchu.  Několikrát jsem se přistihla, jak se směju, pusa od ucha k uchu a taky, což bylo ještě vtipnější, já se smála nahlas!! Ano, tak nahlas, jak kdyby mi někdo, sedící naproti mně vyprávěl vtip, a já bych se tomu smála, některé fráze byly tak vtipné, že jsem nevěřila, že to opravdu je tam napsané.
Co děj? Děj byl takový hezký, milý, myslím si, že nikoho nepohorší, ale na druhou stranu nikoho neoslní. Je to klasická romantická „pohádka“, ale s vtipným komentářem, vtipnou pointou a hlavně, děj se netáhne, jako by autorka měla pořád o čem psát, chtěla rok nacpat do týdne v knížce a přitom se ji to náramně podařilo.

„To je jak líbat vyřezanou dýni. Co se tak culíš?“

Jen, abych byla upřímná, přeskakovala jsem některé fáze knihy a to ty, kde byl detailně popsán sex.. Jsem z toho už docela naštvaná, jak to v každé knize musí být, vypsáno, kdo komu co kde.. Nejsem ten typ, který si potřebuje pročítat, jak někdo někoho dělá jazykem, nebo ho má až v krku, ale na druhou stranu, docela chápu, proč to v těch knihách je, protože většina dnešních dívek a žen právě po tomto touží. Jak říkám, já ty stránky přeskakovala, ale jsem spokojená s tím, že takovýchto stránek tam bylo cca 20, za což autorce děkuji, nestačily mi ty stránky zkazit perfektní dojem o vtipné, komické, milé knížce.
Příjemná oddechovka, kterou jsem měla přečtenou za den a myslím, že i když teď ji mám v e-book formě, nesmí mi chybět v tištěné a hned objednávám, bude mít místo v knihovně, hlavně kvůli těm vtípkům, kterých tam je opravdu dost.
A taková malá perlička, těšte se úplně na poslední odstavec. Ten mě totálně dostal do kolen a to v dobrém.

Doporučuju! Vřele doporučuju!
Publikováno

Cassandra Clare – Město nebeského ohně – ze série Nástroje smrti = 6 =

Wow…. Já věděla, že to je poslední díl této, pro mě veleúspěšné série, ale pořád se s tím nemůžu srovnat, nechci, aby tento dokonalý příběh skončil a jediné, co je pro mě útěchou je to, že se k těm knížkám můžu kdykoliv vrátit.
Ale popořadě…. V šestém díle se ocitá Clary a Jace, Simon a Izzy, Alek a Magnus, ve spárech Sebastiána, který útočí na Alicante, na Idris, na všechno, co jim poskytuje ochranu, nejen jim, ale všem nefilim. Sebastián se spřáhl s démony, je to pán zla a smrti, společně s Ašmodajem a Lilith je největší zlo, které se mohlo Clary a Jaceovi postavit do cesty…
Pokud nezvládnou porazit peklo, pokud vyhrají démoni, svět, takový, jak ho znají a jak ho chtějí, skončí..

“ V černé se na lovu proháněj, v bílé zas hold mrtvým lovcům vzdej. Nevěsta zlatem je oděná, rudá pak pro svátek určená. Šat bílý u hranic pohřebních, modrý při návratu ztracených. Oheň nechť uvítá zrození a spálí hřích, jenž nás pošpiní. Šedý šat k tajemství ochraně, kdo háv jak kosti má, nestárne. Na vlajce vítězů šafrán plá, zelená srdce bol uspává. Stříbrná démoních věží žár, bronzem hned síly zlé přivoláš.“

Nejdřív k obálce, protože tohle musím zmínit… Obálky jsou u všech dílů krásné, peckovní, ale tato obálka, asi to je i tím, že je poslední ze série, je naprosto dokonalá, když se na ni podívám, už na mě působí tím, že je poslední, vyzařuje to z ní a myslím si, že ten, kdo nezná tuto sérii, minimálně po knížce sáhne z toho důvodu, jak právě zmíněná obálka vypadá.
V knize mne nejvíce bavila ta část, kdy se mí hrdinové potýkají se samotným Sebastiánem, kdy se protíná peklo s nebem, andělé s démony, kdy se rozhoduje o tom, jak to bude vypadat. Tato část knihy je naprosto napínavá a troufám si říct, že dokonalá, protože jak autorka skloubila popis místa s postavami, naskakovala mi husí kůže, a když jsem musela knížku odložit, stále jsem byla v duchu s nima na tom místě, kde byli oni. A kde že byli? To si musíte přečíst, nebudu Vám prozrazovat, co se dělo, jak se dělo, ale stojí to opravdu za to.
Jediné, co mi vadilo, ale nedá se říci, že by vadilo moc, ale i tak, autorka zamotala vztahy moc do sebe, dozvídáme se, že ten a ten, kdysi a kdesi a s tím, k tomu i ta a ta a ten, ti zase s nima, takže po přečtení knihy mám trochu pocit, že každý s každým, ale né tím způsobem, kterým teď určitě myslíte vy.. 🙂 každopádně, až si to přečtete, tak pochopíte, jak to myslím ..
Doporučuju Vám si přečíst celou sérii, nikdy nebudu litovat toho, že jsem pár dní u ní strávila a vím, že to jsou knížky, ke kterým se zase vrátím, zase začnu číst od prvního dílu a tak nějak předpokládám, že není člověka, který, i když by to nebyl jeho žánr a sáhnul po něm, by to shodil. 
Když se na to podívám nezaujatě, i když to u mě nejde, ale i tak, tak musím uznat, že tato série je ta nejlepší, kterou jsem za celý svůj život četla. A to teď nepřeháním, to mi věřte.
Nástroje smrti byly i zfilmovány a co říct? – Fůj! Zklamali mě herci v hlavních rolích, film jsem viděla do poloviny a okamžitě vypnula pc, protože takto si kazit celý dojem z knih opravdu nebudu. Tudíž tady doporučuju, přečíst a nekoukat na film! 🙂 a Hlavně, Clary je zrzka nejzrzkovatější 🙂
Za mě knížka, 10* z 10, naprostý top ze všech topů 🙂

Díky za pozornost, DaraMegan
Publikováno

Abbi Glines – Fallen too far – série Rosemary beach = 1 =


… Nějak jednoznačně napsat ve zkratce, o čem je kniha, na co se těšit a vyjádřit to slovy tak, aby to bylo jasné a srozumitelné a bez spoilerů je pro mne asi v tuto chvíli nadlidský úkol, ale zkusím se s tím nějak popasovat…



Hlavní hrdinka je Blaire Wynn, dívka z Alabamy, která se stará o svou matku, trpící rakovinou. Je na to sama, jelikož otec od nich odešel poté, co zavinil smrt její sestry, dvojčete.
Poté, co Blaiřina matka umírá, je nucena opustit rodnou Alabamu, prodat dům, aby zaplatila účty za léčbu a odjet s prosíkem za otcem, aby měla střechu nad hlavou a nebyla sama na světě…. Až po sem, je to sice smutné, ale nevypadá to zajímavě, zdá se, že se příběh bude vyvíjet klasicky romanticky… Blaire přijede k otci, ten ji uvítá s otevřenou náručí a vše je ok…..

Blbost! J

Blaire přijede, otec ji nevítá, její nevlastní matka Georgianna ji nevítá už vůbec, její nevlastní sestra Nannette na ni zírá, jako by byla z jiného světa a hází jí špínu pod nohy, její nevlastní bratr Rush Finlay, syn macechy, je zlý, ale přitom je tak úžasný, krásný, sexy… No, já nevím, můžu jen soudit podle toho, jak byl popsán, ale jestli je to aspoň z části pravda, tak dámy, ten chlap musí být totálně k nakousnutí .. J
No a jak, v každé správné knížce tohoto žánru, to chodí, tak Blaire se do Rushe zamiluje… Je zde plno věcí, které jdou proti ní, jsou s ní ruku v ruce, dohání ji k hysterii i ke klidu..


Já vlastně ani nevím, jak jsem se k té knize dostala, doporučení žádné neproběhlo, prostě jsem ji otevřela, ani obálka mne až tak nezaujala… Ani recenze jsem nečetla…Prostě jsem ji jen zatrhla na Goodreads.com, že si ji chci přečíst a začala jsem…. Otevřela ji a můžu Vám říct, že jsem happy, že to otevření přišlo.

Líbila se mi, sice jsem stará na tyto knihy, ale já se jich nikdy nenabažím, kniha má spád, děj probíhá tak rychle a tak Vás to vtáhne, že si člověk neuvědomí, že je vlastně konec.. A mezi námi, ten konec? …. Nebudu tu psát spoilery, takže se ho nedozvíte, ale určitě budete sedět s otevřenou pusou tak jako já a říkát si: „Bože, to jako fakt?“ A smát se u toho, protože jak tato kniha skončila……. Nezapomenutelná část 😀

A díky tomu jsem okamžitě otevřela druhý a třetí díl, na ty psát recenzi nebudu, protože je to o stejných lidech, ale jen příběh pokračuje, ale můžu Vám za sebe říct, že opravdu tyhle knihy stojí za to J Je to dětinské, ale nepředvídatelné, je to ubohé, ale je to naplňující, je to přeslazené, ale jsou tam sprosté výrazy, je to pro mládež a já i ve svých letech se k mládeži řadím. A stále mám v sobě takovou tu dušičku, která si říká: „Ach jo, kéž by se mi to stalo taky“ 😀

Prostě knížku doporučuji a vůbec se za to nestydím 🙂

DaraMegan


Používáme WordPress (v češtině).