Štítek: Slovart

Autor: Holly Bourne
Nakladatelství: Booklab/Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 455

Amber, Evie a Lottie jsou tři holky, které čelí všem problémům pomocí přátelství, feminismu a sýrových křupek. Už jsem normální?!? byl Eviin příběh. Tenhle dojemný a zábavný román vypráví o Amber a o tom, jak těžká, plná bolesti, ale i radosti může být láska. Její matka nikdy nebyla příliš ukázkový rodič ani předtím, než se odstěhovala do Ameriky, znovu se vdala a podle všeho prodělala hotovou transplantaci osobnosti. Ale Amber doufá, že společné léto by to mohlo změnit. A pak je tu Král plesu Kyle, kluk, po kterém touží všechny holky. Opravdu by mohl mít o Amber zájem? Evie a Lottie si to myslí. A pokud ano, je tohle láska? Poutavý román pro chytré holky, které znají cenu skutečného přátelství.

Holly Bourne píše romány pro mládež a má blog o feminismu. Ze všeho nejraději si hlasitě stěžuje na stigmatizaci duševního zdraví, ženská práva a nedoceňování hereckých schopností Keanu Reevese. Hollyiným prvním dvěma knihám, Soulmates a The Manifesto on How to be Interesting, se dostalo velkého uznání a byly přeloženy do šesti jazyků. Am I Normal Yet? byla roku 2016 vybrána jako kniha Světové noci knih a inspirovala vznik klubů starých panen po celé Velké Británii.

První díl této série s názvem Už jsem Normální?!? (recenze) se mi líbil. A proto jsem se těšila na další, ovšem nevěřila bych, že bude ještě lepší než jednička. Ale stalo se! Příběh Amber byl perfektní. Smutný, veselý, vtipný, ironický a konec byl skvěle otevřený, který dává tušit lepší zítřky a můžu si všechno domýšlet, jak chci já…

Amber je sedmnáctiletá dívka, která žije se svým otcem, otřesnou macechou Penny a ještě otřesnějším nevlastním bratrem. Když ji potkáváme, ocitáme se na začátku prázdnin, kdy Amber odjíždí osm tisíc kilometrů daleko od domova, do Ameriky, aby léto strávila ve společnosti své matky, kterou neviděla už dva roky. Její máma je „nemocná“, proto ji opustila a de facto rozbořila celou rodinu a odstěhovala se pryč. Amber za ní jede pro to, aby našly k sobě zpátky cestu, vždyť je to její máma, mají společné vzpomínky, které jak Amber doufá, spojí obě dohromady. Navíc její matka vlastní se svým novým partnerem Kevinem tábor, kde tedy Amber bude s dalšími lidmi dělat vedoucí. Tam potká Kylea. Uf. Král plesu, americký úsměv, hráč basketbalu, stipendium ve škole a čte životopisy! Je tohle láska? A s mámou? Je to láska?

Musím říct, že tento díl se mi líbil mnohem více než předchozí. Byl to svižný příběh, který měl v sobě spoustu vtipu a já se místy opravdu smála nahlas, od srdce. Třeba když Amber použila kouzlo Lumos uprostřed lesa, máte to i v ukázce nahoře. Nebo když popisovala svým kamarádkám, Lottie a Evie, jak Melody (to je další táborová vedoucí) tančila na Pussycats Dolls 🙂 Fakt sranda k popukání.
Ale líbilo se mi to i z toho druhého pohledu, sice trochu smutného, místy depresivního, ale docela realistického. Nedokážu si představit, co musí dítě zažívat, když jej opustí vlastní matka, i když je nějak „nemocná“ a navíc dává dítěti najevo, že jej nepotřebuje. V některých chvílích bych Ambeřinu mámu vyfackovala, takto se k ní chovat… Ale ono to má svůj důvod. Ovšem já jej nepřekousnu… A právě to je přesně to, co se mi po dočtení knihy líbilo nejvíc. Ty různé pocity a emoce, které se ve mě svářely. Jak jsem Amber fandila, přitom jsem ji neměla ráda za to, že si nedokázala párkrát dupnout, pak jsem ji zase nechápala, co si myslí, že dělá, ale pak jsem ji zase vynášela do nebes, jak některé situace skvěle vykoumala… Prostě jako na houpačce… Tohle opravdu oceňuji.

Je tohle láska? je kniha, kterou doporučuji přečíst všem holkám. Protože se nejen pobavíte, ale objevíte, jak je snadné si vytvořit opravdu pevné přátelství. Že stačí s lidmi jednat na rovinu, být upřímný, důvěřovat a všechno půjde jako po másle.

Celý příběh je napsán lehkou rukou, nikde autorka netlačí na pilu, nenadepisuje zbytečně pasáže navíc, takže se vám bude číst opravdu dobře. Všechno, co je v knize napsáno má svůj důvod. Je to příjemné čtení, já knihu přečetla za den u vody (ano, jsem trochu do červena na určitých místech) a musím říct, že jsem si ten den opravdu užila i díky Amber a jejím kamarádům, kteří mi byli všichni sympatičtí – až teda na již zmiňovanou Melody. Tu bych asi fakt nemusela, no, co byste čekali – americká roztleskávačka. :-))

Věřím tomu, že ve chvíli, kdy se pustíte do čtení, si k Amber okamžitě najdete cestu. Bude vám jí líto, budete se smát jejímu smyslu pro humor, budou se vám líbit její ironické poznámky a vtipné postřehy, ale v průběhu čtení zjistíte, že bez svých kamarádek, které tomu několikrát dodají korunu, by to nebyla ona. Jejich feministický klub se neztratí ani ve chvíli, kdy holky dělí osm tisíc kilometrů a to je krásné.
A samozřejmě dějová linka týkající se krále plesu je taková „standardní“, ale myslím si, že nakonec vás stejně překvapí. Tak jako vztah matky a dcery. Řekla bych, že závěr knihy je nepředvídatelný, aspoň tedy pro mne a to je velké plus! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Booklab/Slovart, kde si knihu Je tohle láska? můžete koupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: A. K. Benedict
Nakladatelství: Slovart/Booklab
Rok vydání: 2018
Počet stran: 264

Poblíž školy Coal Hill stojí starý kamenný dům. Lidé kolem něj většinou procházejí se sklopenou hlavou. Všichni vědí, co se o tom místě povídá. Kdo se však před domem zastaví a podívá se nahoru, spatří obličej přitisknutý na okenní tabulku. Obličej křičící dívky. Tanyu kamenný dům něčím přitahuje. Je opředen záhadami a ona si umíní, že jim přijde na kloub. Čím hlouběji však pátrá, tím více si uvědomuje, že na ni v domě něco čeká. Něco, co už dlouhá léta láká do svých sítí nevinné. Něco hrozného…

A. K. Benedict studovala angličtinu v Cambridge a tvůrčí psaní na univerzitě v Sussexu. Píše v místnosti plné figurín, klaunů a čajových šálků.
Před tím, než se v roce 2012 stala spisovatelem na plný úvazek, byla indie-rocková zpěvačka a skladatelka, hrála se svou skupinou The Black Tulips a sólo jako Pimpernelle. Byla také skladatelkou pro film a televizi, její hudba hrála na BBC 1, Channel Four, Sky, XFM, Radio 1, Radio 3 a v oceňovaných filmech. Stále příležitostně skládá a nyní zpívá s The Slice Girls, skupinou ženských spisovatelek a zpívají písně o sexu, smrti a kriminální činnosti.

Kamenný dům je třetím dílem ze série Class a za mne se tedy jedná o nejlepší díl ze všech. Je to hororový thriller, u kterého jsem se místy bála. Nejvíce ovšem ve chvíli, kdy se objevila Alice Bezobličejová. No, dlouho po žádném schodišti scházet nebudu a už vůbec ne v noci! 🙂

Jak jsem psala, v každém díle je důležitým článkem jeden z party a tady to je Tanya. Jednoho dne se ocitne před starým, velkým, kamenným domem, který je opředen mnoha pověstmi. Vysoko, v malém a špinavém okně, vidí holčičku, a i když ji nemůže slyšet, má pocit, jako by volala o pomoc. Samozřejmě se s tím svěří nejen paní Quillové, ale i všem ostatním a ti se rozhodnou, i přes značný počáteční odpor, se na ten dům podívají zblízka. Hlavně ve chvíli, kdy začínají o něm sbírat různé informace jim začíná docházet, že tento dům nebude úplně obyčejný. A taky že ne…

Nevím proč, ale mám pocit, že s každým dílem se stupňuje určitá „nenávist“ nebo nelibost v hlavních hrdinech. Ram je v tomto díle ještě více než kdy předtím, rýpavý, nepříjemný a dává okázale najevo, že Charlieho, Matteusze, Tanyu vůbec nemusí. Přitom si nejsem vědoma, že bych četla někde něco o tom, že by mu udělali cokoliv, co by v něm mohlo tuto povahu rozžehnout…
Za to paní Quillová si drží svůj standart a já jsem ráda. Každým dílem mi je ta ženská sympatičtější, i když za „kamarádku“ bych ji s tím jejím přístupem nechtěla. 🙂

Kamenný dům byl pro mne nejen nejlepším dílem, ale také jsem se u něj nejvíc pobavila. A jo, líbilo se mi, jak to dopadlo! Jde vidět, že to psala autorka – žena, protože si troufám říct, že ten konec je hodně jemný a některé pasáže byly podány velmi emočně. Na rozdíl od prvních dvou dílů, které jsou nabité akčními scénami, tady je to spíše o pocitu strachu, kdy autorka nám pomalu, s citem a promyšleně odhaluje zlo, jenž v kamenném domě sídlí.

Závěrem můžu říct, že celá série Class mě velmi mile překvapila. Netušila jsem, že to bude takto dobré a že budu doufat, aby byly vydány další knihy. Tohle mne neomrzí. Líbí se mi, kdy každou knihu napsal někdo jiný, takže můžu porovnávat styly psaní a zjistit, kdo mi více čtenářsky sedí, dalším pozitivem je, že v každém díle je z hrdinů tím hlavním článkem někdo jiný, takže se postupně odkrývají všechny povahové vlastnosti a rysy postav, tudíž si s každým dílem dělám nový názor na hrdiny a u některých, jako třeba u Charlieho, to bylo jako na horské dráze.

Díky všem těmto argumentům doporučím sérii každému. Protože jakýkoliv čtenář, ať už ten, co upřednostňuje thriller nebo scifi si tady najde něco, co se mu bude líbit a imponovat mu. Rozličnost postav, prostředí i samotných příběhů je úžasná.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Booklab/Slovart za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu koupit, tak přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan