Harry Potter a Tajemná komnata – J. K. Rowling

Autor: J. K. Rowling
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2002
Počet stran: 301
Překlad: Vladimír Medek

„HARRY MĚL CO DĚLAT, ABY SE NEROZCHECHTAL KDYŽ VIDĚL, JAK SI TO MALFOY HASÍ DOPŘEDU A HLAVA MU KLESÁ POD TÍHOU NOSU VELKÉHO JAKO MENŠÍ MELOUN. POLOVINA STUDENTŮ SE SHLUKLA U SNAPEOVY KATEDRY. NĚKTEŘÍ MĚLI PAŽE JAKO KYJE, JINÍ ZE SEBE NEDOKÁZALI VYPRAVIT JEDINÉ SLOVO, JAK JIM ODULY RTY.“

Prázdniny po prvním roce v Bradavicích byly u strýce a tety k nevydržení. Chovali se k Harrymu tak hrozně, že se nemohl dočkat návratu do Školy čar a kouzel. Jenže těsně před odjezdem Harryho varuje podivné stvoření – skřítek Dobby. Když se prý do školy vrátí, stane se katastrofa! A dějí se skutečně hrůzné věci. Kromě toho, že mají nového profesora na obranu proti černé magii, vychloubačného Zlatoslava Lockharta, že na dívčích záchodcích straší ufňukaná Uršula a Ronova sestra Ginny věnuje Harrymu přílišnou pozornost, jakási tajemná síla začne přeměňovat studenty bradavické školy v kámen! Nikdo neví, kde se vzala. Že by v tom měl prsty zlý Malfoy nebo Hagrid, o jehož tajemné minulosti nikdo nic neví? Nebo dokonce snad samotný Harry….?

Tak a mám za sebou druhý díl. Jak jsem si řekla, tak jsem učinila. První díl HP, potom jiná kniha, následně druhý díl HP a zase bude v pořadí jiná kniha… koho by to zajímalo, tak se vrhám na Stepfordské paničky. 🙂

Ale zpátky k Harrymu. Opět se mi tento díl líbil. I když stále v těch knihách nenacházím to, co ostatní mají v sobě – ten fenomén. Ale dnes dopoledne jsem si psala s kamarádkou, která HP miluje a říkala, že od čtvrtého dílu mi to bude naprosto jasné. Tudíž jsem moc zvědavá. 🙂
Co se mi líbilo nejvíc, tak byly povahové rysy postav a můžu říct, přísahat, že Malfoye bych nejraději nakopala do zadnice, Hagrida bych uňufíčkovala a profesor Snape? O něm škoda mluvit, to je Vám tak hrozná postava, ach jooo 😀
A taky nesmím zapomenout na otce mladého Malfoye, na Luciuse – pak ten kluk nemá být takový trotl, když má geny po něm. No comment raději..

„JO, V AZKABANU – V KOUZELNICKÉM VĚZENÍ, GOYLE“, VYSVĚTLIT MALFOY A NEVĚŘÍCNĚ SE NA NĚJ PODÍVAL. „NAMOUDUŠI, TOBĚ KDYBY TO MYSLELO JEŠTĚ POMALEJI, CHODIL BYS POZPÁTKU.“

Víte ale, co je úplně nejlepší při čtení Harryho? Bylo to v prvním, bylo to i v druhém díle – můj pocit, když čtu a najednou se začnu mračit, mění se mi nálada podle toho, koho Harry potkal na chodbě, s kým mluvil, kdo pro něj cokoliv udělal.. Jednou větou – pří čtení Harryho Pottera jsem jako počasí. 🙂 Jednou zataženo, pak svítí slunce, to třeba když Brumbál mu dává 200bodů pro Nebelvír. :))

Každopádně, každou další větou si jsem jistá, že tohle je správná volba knih pro mne. Těším se další díl. Co vy? Máte chuť si jej zase přečíst? Nebo teprve se k tomu dostat? A proč mne filmy pořád nelákají? Zná někdo z Vás odpověď?

Díky,
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *