Autor: Annabel Pitcherová
Nakladatelství: Booklab
Rok vydání: 2022
Počet stran: 128
„Archie si nikdy nepřipadal tolik osamělý.
Mezi ním a zbytkem světa se táhl nekonečný prostor, zaplavoval ho podivně neskutečný pocit jako nějaké temné moře z jiného vesmíru. Topil se v něm. Všechny zvuky zněly přidušeně a před očima se mu dělaly mžitky.“
Tátové odcházejí z domova v jednom kuse. Není na tom nic zvláštního, fakticky. Jackův táta si našel jinou ženu. Moův taky. Ale Archieho táta? To je docela jiná historie – příběh, který si Archie musí nechat pro sebe. Kdyby na to totiž přišla Tia, nebo snad dokonce jeho kamarádi, bylo by po něm. Ale lidé z jeho okolí pečlivě střeží svá vlastní tajemství – tajemství, která Archieho dny navždycky promění k nepoznání.
Poslední dny Archieho Maxwella je útlá knížka, která má nejenom nádhernou barevnou ořízku v barvě duhy, ale také milý příběh, který ukáže všem svým čtenářům, že je důležité brát věci tak jak jsou, přizpůsobit se jim, udělat si pořádek sami v sobě, nenechat se zdrtit informací, která nám není úplně příjemná a hlavně, vykašlat se na lidi, kterým na nás nezáleží, nedat na jejich názory a nesnažit se jim zalíbit za každou cenu. A když to nezvládneme sami, tak se nebát požádat o pomoc.
Archie pochází z velké a spokojené rodiny. Jenže jedna rodinná večeře mu změní pohled na vše, co do té doby považoval za jisté a nezlomné.
Jeho život začíná nabírat úplně jiné obrátky, neví, jak se se vším vypořádat a když vidí, že všichni z rodiny jsou v pohodě, on je na tom každým okamžikem hůř a hůř. A co víc, díky změně školy kvůli šikany nemá ani přátele, kteří by stáli při něm a teď by nějakého dobrého kamaráda opravdu potřeboval. Protože tohle sám zvládnout nemůže. Nebo může? Kniha Poslední dny Archieho Maxwella vám na tu hlavní otázku odpoví.
„Archie běžel dál, oči doširoka otevřené, a pokoušel se prohlédnout okolní tmu. Zničehonic se odněkud vynořil pták nebo netopýr a Archie zděšeně uskočil. Prolétl těsně kolem něj a Archie ho odrazil, uklouzl na mokrém kovu a upustil Huxleyho vodítko, jak se oběma rukama pokoušel zmírnit pád. Tápal kolem sebe, nerad by vodítko ztratil. Bylo to to jediné, co mu po Huxleym zůstalo.“
Z mých recenzí určitě znáte autorku Holly Bourne, kterou mám ráda pro její pomoc mladým čtenářům a hlavně tedy čtenářkám, kdy se skrze příběh snaží dát radu, jak se vypořádat se složitostmi dospívajících, které se jim v životě můžou přihodit.
Poslední dny Archieho Maxwella je napsána v podobném duchu. Je určena mladším čtenářům, cca od dvanácti let, protože v sobě má nenásilnou pomoc či radu, jak na šikanu, jak se dívat na homosexualitu a taky jak se projevují sebevražedné sklony a co s tím.
Příběh ovšem může zaujmout i starší čtenáře, například já jsem jasný případ. Ve mě vyvolal spoustu otázek, jako rodiče, jestli dokážu v budoucnu odhadnout své děti, jestli s odpovědí „všechno je fajn“ můžu být spokojena a jestli všechno je opravdu fajn. Poslední dny Archieho Maxwella je sice knihou o sto stránkách, ale má v sobě vyprávění, které zaplnilo každou stránku na sto procent.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Booklab/Slovart, kde si knihu Poslední dny Archieho Maxwella můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara