Snílek Neznámý – Laini Taylor

Autor: Laini Taylor
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 486

„Sny jsou jako příběhy – divoké a nepravděpodobné“

Sen si vybírá snílka, nikdy naopak. Sirotek a knihovník Lazlo se celý život bál, že si ho vybere nějaký obyčejný sen. Už odmala je navíc posedlý mytickým ztraceným městem Pláč. Ale na to, aby ho vyrazil hledat přes půl světa, je příliš zbabělý. A tak v knihách pátrá po každé zmínce o městě, dokud se mu nenaskytne příležitost vyrazit na cestu se skupinou legendárních válečníků. S nimi si může konečně splnit svůj sen… nebo o něj navždy přijít.
Odpovědi čekají ve městě Pláč, stejně jako bohyně s modrou kůží, která navštěvuje Lazla ve snech. Jak o ní může snít ještě předtím, než ji potkal? A jestliže jsou všichni bohové mrtví, proč se ona zdá tak skutečná?

Laini Taylor se narodila v Kalifornii a studovala angličtinu na univerzitě v Berkeley. Nyní žije ve státě Oregon se svým manželem a dcerou. Vždycky chtěla být spisovatelkou, ale svou první knihu dokončila až ve 35 letech. Je známá po celém světě svou sérií Dcera kostí a dýmu.

Když jsem knihu Snílek Neznámý viděla poprvé, byla jsem uchvácena. Tak nádherná obálka, nádherně tlusťoučká, věřila jsem, že bude nádherná i obsahem. Ale bohužel jsem nedostala přesně to, co jsem chtěla. Od autorky jsem ještě nic nečetla, neměla jsem proto tušení, na co se připravit, ale po velice kladných ohlasech bych nevěřila, že se stane tato kniha pro mě průměrným čtením.

Lazlo Neznámý je sirotek, který vyrůstal v klášteru s mnichy, kde se jeho život měl skládat jen z modlení a práce. Jenže jak už napovídá i název knihy, stále snil o zapovězeném městě Pláči, věřil, že někde tam venku, daleko za obzorem, kam oči dohlédnou se skrývá město, které jednou spatří na vlastní oči.
Jednoho dne, kdy jeho bratři mniši byli indisponováni nemocí, musí odnést svitky do knihovny, což se mu stane osudným. Knihovnu už neopustí a zůstane tam jako učeň. Je pohlcen všemi příběhy, které se v této budově nachází, dokonce pročítá i staré účtenky a účty za nákup, jen proto, aby našel nějaké kousky informací o tom, že ono město opravdu existovalo.
Zrovna ve chvíli, kdy stojí na žebříku a vyhledává jisté knihy pro jednoho učence, vysoko nad zemí, na žebříku, v těch nejvyšších policích knihovny, zahlédne oknem přijíždět karavanu a nevěří svým vlastním očím – jsou to vojáci, ti bojovníci, kteří mají svůj domov v jeho zapovězeném městě! Shodou okolností se mu podaří jejich velitele přesvědčit, aby jej sebou vzali na výpravu do jejich města a tak se Lazlo ocitne na pouti, o které celou dobu snil.
Na tuto misi jsou pozváni i jiní lidé, včetně Thyona Nera, u kterého se musí mít neustále na pozoru. Velitel bojovníků je bere sebou jasně, mají určitý „problém“ ve městě, se kterým mu musí jejich návštěvníci pomoct.
Co je to za problém? Co Thyon Nero? Proč se Lazlo musí mít na pozoru? Co je čeká ve městě, na které všichni dávno zapomněli?

Musím říct, že první skoro polovina knihy byla celkem nudná a já měla problém se začít. Nic se zde neděje a jen nějaké dumání nad tím, co by kdyby. To, co se autorce určitě upřít nedá, tak je vypravěčský um, který zvládá na jedničku, někdo to může brát jako hotové mistrovské dílo, ale pro mne to bylo spíše velmi rozvláčné, roztahané a zbytečně „nabobtnalé“ povídání o Lazlovi a jeho životě. Ale věřím tomu, že jiní čtenáři si budou libovat. U mě se bohužel dostavil ten efekt, kdy jsem knihu chtěla odložit, nebo vůbec nedočíst. Setrvala jsem…
Odměnou za to, že jsem to s ní nevzdala je druhá polovina Snílka Neznámého, protože tam už to konečně začalo být nejen napínavé, ale také zajímavé. Ovšem stále mne brzdily v rozletu autorčiny popisy, které byly opravdu květnaté, velmi obšírné a mám z toho jednoduše pocit, jako by se snažila uměle prodloužit celý příběh. Nedokázala jsem si to užít. Pořád si myslím, že kdyby vynechala tyto popisy, kniha by možná nebyla tak tlustá, ale naopak by měla rychlejší spád.

„Špatné by bylo dobré,“ řekla ji tehdy Minya. „Potřebujeme něco špatného.“ A tak se zrodila Múza nočních můr…

Co ale chci konstatovat, tak je fakt, že i přes prvních 150 stran, které mne opravdu nebavily, jsem si kupodivu čtení užila. Ve chvíli, kdy se začne v příběhu něco dít, dokáže autorka čtenáře vtáhnout do děje a pobavit ho. Místy jsem se přistihla, že přestávám vnímat svět kolem sebe a ocitám se na místě spolu s hrdiny. Pak ale přišlo něco, co mě z toho snění vrátilo zpátky do reality. Neumím to popsat, možná to byly zase ty nabobtnalé popisy, možná to bylo něco, co některý hrdina udělal nebo řekl, ale to kouzlo bylo pryč. Jako kdyby na mne někdo použil kouzelný proutek a chvíli jsem byla tam, chvíli doma v křesle…

Jednoduše řečeno, při čtení knihy Snílek Neznámý jsem se cítila jako na houpačce. A do této chvíle, asi týden po přečtení, nevím, co přesně si myslet. Jestli se mi líbila nebo ne. Ten konec, který autorka dala do příběhu se mi vůbec nelíbil, takže to nahrává k tomu, abych si myslela, že ne. Jenže chvílemi se přistihnu, že přemýšlím nad tím, jak tohle bude pokračovat… Jsem pořádně na vážkách, a myslím si, že k pochopení celého příběhu budu potřebovat další knihu, i když s ní možná budu opět bojovat, já to ovšem nevzdám. Mám pocit, že tohle dílo za to bude ještě stát…

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Snílek Neznámý můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *