Poušť v plamenech – Alwyn Hamiltonová

Autor: Alwyn Hamiltonová
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 287

„Ghúlové mají tisíce různých podob. Vysocí lidokožci bez tváře, kteří člověku sežerou maso a vezmou na sebe jeho podobu, aby si mohli pochutnat i na jeho rodině. Malé kožnaté noční můry, které se zakousnou do hrudi spících lidí a krmí se jejich strachem, dokud z nich nevysajou duši.“

Amání je neohrožená pistolnice a osud pouště ji leží v rukou. Pouštnímu národu země Mirádži vládnou smrtelníci, ale v divokých, holých pustinách se pořád potulují mystická stvoření z dávných pověstí a někde prý stále čarují i samotní džinové. Na městečku Prachov ale nic mystického ani magického není a Amání se už nemůže dočkat, až z něj zmizí. Jestli zde zůstane, jejím osudem je skončit „buď provdaná, nebo mrtvá“, takže se Amání hodlá z Prachova dostat za pomoci své ostré mušky. Když se na střelecké soutěži setká s Jinem, tajemným a neskutečně přitažlivým cizincem, usoudí, že našla ideální únikovou cestu. Ale za celé roky, kdy fantazírovala o útěku z domova, se jí určitě nesnilo, že odsud uteče před vražednou sultánovou armádou s uprchlíkem hledaným za velezradu na mytickém koni. A určitě nečekala, že se do toho uprchlíka zamiluje…nebo že ji mladík pomůže odhalit mocnou pravdu o tom, kdo Amání opravdu je.

Alwyn Hamiltonová se narodila v Torontu a dětství strávila cestováním mezi Evropou a Kanadou. Poté se její rodiče usadili ve Francii a vyrůstala v Beaune, což je malé město ve Francii. Studovala dějiny umění v Anglii na King College v Cambridge University. V současné době žije v Londýně. A je autorkou naprosto skvělé knihy, Poušť v plamenech.

Amání je správná hlavní postava. Prořízlá pusa, ničeho se nebojí a do všeho jde naplno. Udělá vše pro to, aby měla a mohla mít to, co si přeje. Jin, tajemný „východní had“je pro ni cizinec, se kterým se náhodně setká na pistolnické soutěži, ale pak už se jejich cesty úplně nerozdělí. Může si říkat, že je to osud, náhoda, předurčení… Z nějakého důvodu se to děje a Amání musí zjistit všechny detaily, aby věděla kdo je, proč a co má Jin za lubem. Nesmí ji lhát, protože „lež je hřích“

Jakmile vezmete knihu do ruky a začnete číst, okamžitě budete mít kolem sebe duny z písku. Písek z pouště se vám zaryje hluboko do kůže. Autorka dokázala skvělým způsobem popsat kraj, ve kterém se příběh odehrává tak, že jsem měla pocit, jako bych nikdy nežila nikde jinde, než v poušti.
Ještě jsem nečetla nic podobného. Moc se mi líbila jak mytologie, která byla naprosto kouzelná, tak způsob, jakým zasahovaly nadpřirozené bytosti do děje. Takový búraqi je něco, co bych chtěla aspoň jednou vidět. Kdyby se rozhodl někdo tuto knihu zfilmovat, opravdu by mě zajímalo, jakým způsobem by se s tím poprali. Protože ghúlové, lidokožci, džinové i samotní búraqi byli famózní a skvěle popsáni. Věřím, že by mnoho čtenářů neuspokojili, i kdyby to byli sebelepší filmaři. 🙂 Má fantazie tady jela na plné obrátky.

„Oheň nerozezná dobro od zla o nic líp než kulka.“

Poušť v plamenech je kniha, která u nás nemá obdoby. Nejen, že všechno je nové, neotřelé, ale také příběh, který čtete je přesně takový, jaký má být. Měla jsem pocit, že se celý příběh odvíjí přesně, jak si přeju, všechno to napětí bylo soustředěno v těch nejlepších momentech a ve správné míře. Alwyn Hamiltonová mě dokázala napínat až do konce a pořádně mě natěšit na další díl.

Jsem unešená a doporučuji knihu bez jakéhokoliv váhání. Nejen, že na stránkách objevíte pořádné napětí, ale najdete zde i dávku romantiky a fantasy prvků. Hrdinství, odvaha, přátelství, oddanost, důvěra – pojmy, které jsou hrdinům vlastní. Samozřejmě jsou tam i zloduši, kteří se snaží různými způsoby, nekalými, získat to, co jim nenáleží, ale stojí proti nim Amání, Jin, Ahmed a ostatní, kteří udělají vše pro to, aby bylo zlo potrestáno.

Perfektně zpracováno, napsáno velmi čtivě. Toto dílo, Poušť v plamenech, si zaslouží vaši plnou pozornost. V ději vše šlape jak švýcarské hodinky a věřím tomu, že se budete, zároveň se mnou, těšit na další díl. 🙂

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu objednat, můžete tak učinit přímo tady.

Co říkáte, jdete do ní? Nebo už jste četli?
Daramegan

Knižní úlovky

Zdravím vás, knihomolové! 🙂
Dnes přináším knižní úlovky, které jsem ukořistila na bux.cz. Měli tam docela hezké slevy, navíc jsem chtěla vyzkoušet jejich nový kreditový systém slev, takže jsem šla do objednávky. 🙂
 Je to celkem 7 kousků, tak jdeme na to. 🙂

Dech smrti – Arnaldur Indridason

Tuto knihu jsem si objednala, protože mi chyběla do série. A teď už se do ní můžu pustit. 🙂

Anotace:
Román islandského autora je pokračováním cyklu o inspektoru Erlendurovi z reykjavícké kriminálky.
Stárnoucí inspektor je povolán k nálezu kosterních pozůstatků ve stavební jámě na periferii Reykjavíku a stojí před ním hned dvě zásadní otázky: byla oběť skutečně pohřbena zaživa, jak se zdá, a kdo a jak dlouho pod zemí leží. Spolu se svými kolegy jen pracně dává kriminalista dohromady střípky informací o dávném surovém zločinu a odkrývá nakonec tragický příběh, jehož následky zasahují až do současnosti. Temný případ z dávné minulosti je pro vyšetřovatele ponurým rámcem jeho osobních problémů, dcera, která se dostala na šikmou plochu, bojuje v době vyšetřování o život na jednotce intenzívní péče. Dobrý a sugestivně napsaný román se sociálním podtextem je inspirovaný tradicemi moderní švédské detektivky.
Miniaturista – Jessie Burton

Pamatuji si, že když vyšla, tak si ji četlo hodně lidí a mě to nějak minulo. Proto ji mám, abych to mohla napravit. 🙂

Anotace:
Jednoho podzimního dne roku 1686 klepe na dveře velkolepého domu v nejbohatší části Amsterodamu osmnáctiletá Nella Oortmanová. Přijela z chudé venkovské rodiny, aby se ujala role manželky zámožného kupce Johannese Brandta, avšak místo milujícího manžela ji přivítá jeho odměřená sestra, černý sluha a prostořeká služebná. Když se Johannes později vrátí z cest, věnuje Nelle velice zvláštní svatební dar – skříňkovou repliku jejich domu. Nella si do ní objedná zařízení od tajuplného miniaturisty a od té chvíle se začnou dít prapodivné věci… 
Román zachycuje dramatické osudy rodiny Brandtových na pozadí Amsterodamu sedmnáctého století, kdy toto město patřilo k nejbohatším a nejvlivnějším centrům své doby. 
Panenka z kostí – Holly Black

Tady to bylo docela jasné proč. Holly Black napsala Nejtemnější část lesa, která se mi líbila, navíc je často spojována s Cassandrou Clare (kterou miluju), tak snad od ní něco pochytila a Panenka bude dobrá. 🙂

Anotace:
Tajuplný, napínavý a zároveň citlivý příběh o síle fantazie, nerozlučném přátelství i o tom, že se člověk může stát dospělým, aniž by přestal věřit svým snům.
Zach, Poppy a Alice byli přátelé odnepaměti. A dlouho spolu hráli jednu zvláštní hru, kterou si sami vymysleli. Jen několik figurek a především pořádná dávka fantazie jim stačila k vytvoření vlastního světa obydleného piráty a zloději, mořskými pannami a válečníky. Těm všem vládla záhadná porcelánová panenka – Velká královna.
Ale Zachovi je už dvanáct a otec ho nutí, aby dal před hraním si na něco přednost hraní basketbalu. Když mu jednoho dne vyhodí figurky, Zach přestane hrát, ale stydí se ostatním prozradit skutečný důvod a sám sobě namlouvá, že už o hru vlastně ani nestojí. Zdá se, že je jejich přátelství konec, dokud Poppy nepřijde s nečekanou, vzrušující výzvou. Prohlásí, že se jí zdává o Královně – a o duchu holčičky, která nenajde klid, dokud porcelánovou panenku někdo nepohřbí do jejího prázdného hrobu.
A tak se všichni tři vydávají na tajnou výpravu, aby uložili Královnina ducha k věčnému odpočinku. Nic se ale nedaří podle plánu a s tím, jak se zdánlivě nenáročný výlet mění v dobrodružné putování, se začínají dít děsivé věci.
Je panenka pouhou panenkou, anebo v sobě skrývá něco zlověstnějšího? Říká Poppy ostatním pravdu, anebo se je snaží vtáhnout do nové hry? A pokud se kolem nich skutečně pohybuje duch, nechá je jít, když je teď drží ve svých spárech? K vyřešení záhad je zapotřebí mít odvahu, důvtip a hlavně nezradit jeden druhého.

Řekni vlkům, že jsem doma – Carol Rifka Brunt

U této jsem se rozhodla pouze a jen na základě obálky (ano, velmi neobvyklé) :-))

Anotace:
Píše se rok 1987 a June Elbusová má čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama.
Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.

Záhada mloka – Jorn Lier Horst

Byla v „dětském“ oddělení a protože malému pokaždé něco objednám, tak jsem ji šoupla do košíku. Od k tomu jednou doroste a bude mi vděčný, že má tolik knih. :-)))

Anotace:
Kdo je ten tajemný muž bez identity, kterého vyplavilo moře? Co to má vytetováno na paži? A proč se plavil za bouře tak blízko nebezpečným skaliskům? Tyto a další záhady se rozhodnou na vlastní pěst vyřešit desetiletá Cecílie, třináctiletý Leo, dvanáctiletá Une a jejich věrný doprovod, psík Egon. A pomůže jim při tom i mluvící papoušek!
Cecílie bydlí se svým tátou v penzionu na břehu moře. Leo sem přijíždí se svou mámou, jež se v penzionu stává novou provozní. Une je pihovatá dcera rybáře, která v doprovodu psa Egona brázdí na své loďce vody zálivu. Ospalé lázeňské léto naruší jednoho dne šokující nález – při procházce objeví Cecílie na pláži mrtvého muže, kterého vyplavilo moře. Kdo je to? Proč se plavil bez záchranné vesty? Děti společně se psem se pouštějí do vlastního pátrání po všech záhadách, které s mrtvým mužem souvisejí. Čím dále ale pronikají do labyrintu záhad, tím více zjišťují, že vlastně nic neví…

Smrt démona – Anne Holt

Tuto jsem si koupila, abych doplnila sérii, navíc jsem o Anne Holt slyšela, že díky jejím zkušenostem, které dává do příběhů, stojí za to ji číst. 🙂 Takže se brzo ukáže, jestli jsem slyšela dobře. 🙂

Anotace:
Román Smrt démona je třetí knihou norské autorky Anne Holtové, v níž se setkáváme s policejní vyšetřovatelkou, tentokrát už vrchní komisařkou, Hanne Wilhelmsenovou. Spolu se svým svérázným kolegou Billym T. se pokouší odhalit pozadí brutální vraždy spáchané v dětském domově v Oslu.
Zatímco policisté pátrají po motivu činu a snaží se vyřešit typickou záhadu „zamčeného pokoje“, vyplouvají na povrch temné stránky zdánlivě bezproblémových vztahů mezi zaměstnanci domova. Paralelně s průběhem vyšetřování se odvíjí druhá dějová linie, jejímž hrdinou je dvanáctiletý Olav, umístěný do domova proti své vůli a trpící jednak jistým druhem hyperaktivity, ale také nepotlačitelnou nenávistí vůči svému okolí…

Bellman & Black – Diane Setterfield

Tady mě nalákala obálka, ano, opět! :-))

Anotace:
Do života desetiletého Williama Bellmana právě vstoupila smrt. Nezanechalo to na něm ale hlubší stopy, vždyť umřel jen obyčejný havran – a to ostatně nic neznamená. Jenomže jak roky plynou, stíhá Williama jedna tragédie za druhou, až ho vlastní zoufalství jednoho dne přivede na hřbitov, kde hodlá skoncovat se životem. Cestu mu však zastoupí tajemný muž v černém, který se představí jako pan Black, a opilý William s ním uzavře zvláštní dohodu. Na důkaz, že na neznámého společníka nezapomněl, otevře v centru Londýna obchodní dům „Bellman & Black“, který nabízí veškeré „smuteční zboží“, od rakví po černé deštníky – prostě cokoliv, co se může při pohřbech hodit.
A protože si viktoriánská Anglie zakládá na velmi pompézních rozloučeních, zástupy pozůstalých se sem jen hrnou a obchod vzkvétá. Nadání a podnikavý duch dláždí Williamovi cestu k úspěchu a on věří, že minulost nechal konečně za sebou. Jenomže havrani nikdy nezapomínají… 

Tak co říkáte? Určitě jste nějakou četli, tak se mi pochlubte do komentářů, kterou. A jak se vám líbí můj nákup?

Daramegan

Tmavé stěny Willardu – Ellen Marie Wisemanová

Autor: Ellen Marie Wisemanová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 350

„Nedovolím, aby minulost ovlivnila moji budoucnost.“

Je to deset let, co matka Izzy Stoneové zastřelila jejího otce. Mladá dívka, šokovaná a zničená zjevným šílenstvím své matky, ji odmítá navštěvovat ve vězení. Strach, že si v genech nese stejnou duševní poruchu, ji nenechá volně dýchat. Izzyini pěstouni se snaží svou svěřenku nějak zabavit a jsou nadšení, když Izzy začne pomáhat v místním muzeu a propadne pátrání po osudech pacientů Willardu, zdejšího dávno opuštěného ústavu pro choromyslné.
Clara Cartwrightová, která roku 1929 právě oslavila osmnáctiny, je kráska z bohaté rodiny, ale její život svazují tvrdá pravidla. Pro jejího otce je nemyslitelné, že se zamilovala do italského emigranta, a naopak jí domluví výhodný sňatek. Když Clara odmítne, nejdřív ji nechá zavřít do luxusního sanatoria, ale později je Clara proti své vůli odvezena do veřejného útulku Willard. Bolest a žal, který tam zakusí, vypíše aspoň na stránky deníku…
Izzy okamžitě upoutá Clařin příběh a snaží se rekonstruovat, co se s ní dělo. Pokud skutečně nebyla duševně chorá, přestože to o ní všichni kolem tvrdili, mohlo by být domnělé i šílenství její matky? Možná i pro Izzy je ještě naděje… Jak se noří hlouběji a odhaluje úděsné podmínky, které v útulku panovaly, musí se obrátit také do své minulosti a učinit rozhodnutí, které všechno změní.

Ellen Marie Wisemanová napsala Tmavé stěny Willardu jako svůj druhý román. Ukazuje zde nepřibarvené stránky minulosti, lidské odhodlání a osobní statečnost. Sama autorka uvádí v závěru knihy, odkud čerpala a ačkoliv měla díky svým zdrojům docela jasné představy, jak to v sanatoriích chodilo, nejedná se o historickou práci. Jde o její vlastní interpretaci toho, jaké to mohlo být, když někdo proti své vůli skončil v blázinci.

Tmavé stěny Willardu je pro mě kniha, která si, za jeden večer a jednu noc, půjčila ode mě mé srdce, roztrhala ho na hromadu malých kousíčků a pak mi jej vrátila. Jinak není možné vysvětlit, co jsem v průběhu čtení a po dočtení cítila.
Do knihy jsem se pustila u tchýně na návštěvě, na její doporučení. Říkala, že by se mi mohla líbit. Ona se věnovala malému a já tedy začala číst. Po prvních pár stránkách mi bylo naprosto jasné, že to bude něco opravdu velkého. A taky že bylo!
Emoce se ve mně svářely, bylo nemožné se odtrhnout, ale taky nenadávat. Co chvíli jsem musela tchýni sdělit, kde jsem, co to jako je, jak to sakra všechno možné. Proč to dělají?! Proč?!

„Izzy by zajímalo, jaké hrůzy už tahle mohutná budova viděla. Jaké děsivé vzpomínky se vsákly do těchto cihel, malty a matného sklad. Navěky budou součástí téhle stavby, zazděné a zpečetěné krví a slzami.“

Příběh je vyprávěn ve dvou dějových liniích. První je Izzy, která je v současnosti a druhá Clara v minulosti. Ač se ze začátku zdálo, že tyto dvě postavy spolu nemají nic společného, opak byl pravdou. Nejhorší je, jak někteří hrdinové přemýšleli i do budoucna a vzdali se spousty věcí jen proto, že měli špatné informace. Co může s člověkem udělat taková mylná informace, to je neodpustitelné.

Po dlouhé době to byla také kniha, u které mi ukápla slza a ne jedna. Ne z toho, co se tam, ve zdech Willardu dělo, to sice bylo hnusné a smutné, ale spíše mi slzy kanuly pro tu nespravedlnost. Pro vnitřní pocit hrdinky, pro to, jak ji zničili zevnitř a ne zvenku. Co ji provedli, to je jedna z nejhorších nočních můr každé ženy. I mě samotné.

Málokdy se pouštím do knihy, kterou mi někdo doporučí, protože nemám toho času hodně. Ovšem, tady jsem opravdu ráda, že jsem to udělala. Kniha ve mě zanechala pořádnou stopu a i když ji vrátím tchýňce zpátky do poličky, já si jednu koupím i do své knihovny. Tahle mi chybět v mé sbírce nemůže.

Doporučuji všem, kteří máte rádi silné příběhy, které nenechá chladnými bezpráví, ubližování, kteří si chtějí zanadávat, ženám, které si chtějí poplakat a potom se pořádně nasr… naštvat. 🙂
Na mě kniha zapůsobila neskutečně silně, věřím, že to tak bude i u vás, když po ní sáhnete. 🙂

A protože to není recenzák, ale pokaždé děkuji, tak děkuji své milé tchýni za skvělé doporučení a poskytnutí knihy. Peněženka zase bude o něco chudší, při první příležitosti si knihu objednávám. 🙂

Mějte se krásně a napište své názory, jestli jste četli. 🙂
Daramegan

Kouzla vzhůru nohama – Sarah Mlynowski, Lauren Myracle, Emily Jenkins

Autor: Sarah Mlynowski, Lauren Myracle, Emily Jenkins
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 183

„Ahoj,“ řekl kluk. „Já jsem Elliott.“
„Ahoj, já jsem Nory.“ Nory se přinutila k úsměvu.
„Máš hodně falešný úsměv,“ konstatoval Elliott. „Ale to nevadí. Já taky.“
„Ale to nevadí. Já taky.“

Nory Horaceové je devět let. Je vynalézavá, statečná a má ráda sušenky s arašídovým máslem. Taky se umí proměnit v mnoho různých zvířat. Bohužel má ale Nořino nadání měnit podobu pár drobných nedostatků. A když propadne na akademii kouzel, kterou vede její otec, musí Nory nastoupit do státní školy. Tam se seznámí s partou dětí, jejichž kouzlo je…no, úplně jiné.
Nová zábavná série od trojice autorek knižních hitů je kronikou průšvihů Nory a jejich praštěných kamarádů, kteří potvrzují, že kouzla vzhůru nohama jsou rozhodně lepší než kouzla, jak mají být.

Autorky této knihy jsou tři. Emily Jenkins, Lauren Myracle, Sarah Mlynowski. Spojením jejích umu vznikla naprosto úžasná dětská knížka, kde se nepostrádá vtip, akce, napětí a hlavně zábava.
Nory je holčička, která se snaží udělat velký test, který podstupují všechny děti v deseti letech, aby se dostala na vysněnou akademii kouzel. Její kouzelnou magií je Změnič. Dokáže se proměnit ve zvíře. Ale „bohužel“ trochu s problémy. Snaží se proměnit v kotě, ale vždy se něco zvrtne a jednou z ní je drakotě (drak + kotě), jednou kobobr (bobr + kotě) a neumí ovládat své choutky, když se promění. Takže jako bobr rozžvýká dřevěný stůl tatínkovi, jako drak spálí pohovku… Díky tomu je zařazena do školy KVN. Kouzla vzhůru nohama. A tam teprve zažívá to správné dobrodružství, protože není jediná, kdo tak zcela neovládá své magické schopnosti.

Když jsem začala knížku číst, tak už od první stránky jsem se i jako dospělá bavila. Líbil se mi styl, jakým je psaná. Jednoduchý, výstižný, napínavý a zábavný příběh. Něco jako Harry Potter pro ty nejmladší čtenáře. Protože se zde objevuje magie, různé její druhy. Taky je na škole někdo jako Drago v Harrym, který nenechá některé lidi na pokoji a dělá všemožné hokusy pokusy, aby jiným ublížil nebo si z nich minimálně vystřelil. A Nory jako správná hrdinka tomu musí zabránit. Ovšem to není hlavní podstatou. Tou je právě snaha Nory o to, aby byla „normální“. A jestli se ji to povede, to už se dočtete v knížce, kterou, jak věřím, si zamilují všechny děti.

„Ve světě elitních akademií kouzel se dějí zvláštní a nádherné věci, ovšem něco jiného je, když vás pošlou na státní školu… a zařadí do třídy Kouzel vzhůru nohama. Nikdy to není snadné, když jste ujetí.“

V příběhu je spousta pocitů a činů, které jsou v dnešní době naprosto normální u dětí. Jako například posměch, přetvářka, kamarádství, nedůvěra, zklamání a také třeba láska, důvěra, vzájemná blízkost. Je jasné, že jako většina dětských knih, i Kouzla vzhůru nohama mají v sobě určité ponaučení, ale hlavně je to kniha o vytváření nového přátelství, které se rodí z ničeho a částečně také z nedůvěry.

Jak už jsem psala, kniha mě bavila, autorky přišly s něčím novým, neotřelým a není to klasická pohádka. Je to něco víc. Spojení magie s dětmi ve věku deseti let dělá z knihy příběh, kdy se čtenář baví a usmívá se. Věřím, že nejmladší čtenáře se budou culit jako sluníčka. Můj malý se taky smál když jsem mu četla, ale on reaguje spíš na to, jak dělám obličeje a měním hlasy, než aby reagoval na samotný příběh. Ovšem, až vyroste do čtenářského věku, věřím, že tohle se mu bude opravdu líbit. Protože holčička Nory je správňácka holka.

Jediné, co bych asi trooochu změnila, tak bych dala před každou kapitolu nějaký malý obrázek, stačil by černobílý. Takto je kniha plná textu a i mě, jako dospělé, tam chybělo nějaké zpestření. Písmo je velké, myslím si, že adekvátní k věku čtenářů, kterým je kniha určena, ale sem tam nějaká černobílá malůvky by asi nebyla od věci. Obálka je nádherná, tak proč drakotě nedat i dovnitř? 🙂
I přes toto je mé hodnocení kladné, maximální. Není zde nic, co by mi kazilo celkový dojem z příběhu a za chvilku se vrhnu na druhý díl. 🙂

Děkuji nakladatelství Baronet za zaslání recenzního výtisku. A pokud chcete knihu koupit svým malým čtenářům, tak můžete přímo tady.

Tak co na ni říkáte? Koupíte pro své dítka? 🙂
Daramegan

Zkurvenej příběh – Bernard Minier

Autor: Bernard Minier
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2017
Počet stran: 624

„Na začátku je strach.
Strach, že se utopím.
Strach z ostatních – z těch, kteří mě nenávidí, a z těch, kteří chtějí mou kůži.
A taky strach z pravdy.“

Les a mlha všude okolo. Každý zná každého a soukromí je jenom iluze. To je malý ostrov Glass Island, kde žije šestnáctiletý Henry a kde byla zavražděná jeho přítelkyně. Kdo je vrahem?
V románu Zkurvenej příběh Bernard Minier potvrzuje své mistrovství a definitivní členství v exkluzivním klubu velkých spisovatelů detektivek, thrillerů a jiných kriminálních románů. Opouští tentokrát Martina Servaze, Toulouse i Pyreneje a vezme čtenáře na sever od Seattlu, kde se táhne řetězec jen trajektem přístupných ostrovů, tři sta šedesát dní v roce obklopených mlhou. Na jednom z nich – Glass Islandu – žije teprve šestnáctiletý Henry. Ten se po vraždě své přítelkyně dostane do centra pozornosti všech obyvatel, kteří na ostrově žijí. Je právě on pachatelem vraždy? Minier se vrhá do světa, který je nebezpečnější, než jsme tušili. Své vyprávění tentokrát opírá o napínavý a temný, pořádně zkurvený příběh…

Bernard Minier se narodil 26. srpna 1960 v Béziers, vyrůstal na jihozápadě Francie a své dětství strávil v Pyrenejích. Studoval v Toulouse, více než dvacet let žije nedaleko Paříže, je ženatý, má dvě děti a psaní se věnuje na plný úvazek. Proslul díky jeho prvního románu Mráz (XYZ, 2015), kde se objevil hlavní hrdina Martin Servaz a pokračoval sérii s díly Kruh (XYZ, 2015) a Tma (XYZ, 2016). Zkurvenej příběh je samostatný román (XYZ, 2017) a odehrává se na severozápadě USA.

Martina Servaze jsem nečetla a nemám momentálně volnou kapacitu, abych začala číst tuto sérii, ale přitom jsem měla děsnou chuť vyzkoušet a zjistit jak autor píše, jestli je opravdu dobrý, jak se o něm říká, tak jsem se rozhodla pro Zkurvenej příběh. Už jen název je velmi neotřelý.

Henry, hlavní hrdina je šestnáctiletý kluk, který žije na ostrově Glass Island. Jeho dvě maminky jej adoptovali a vychovávají jako svého vlastního. Z počátku se zdá, že je to normální chlapec, má nejlepší kamarády, přítelkyni, auto, díky kterému je nezávislý… Ovšem každá strana má rub a líc… Nesmí mít nikde na internetu svou fotku, Facebook, Twitter a vůbec všechny sociální sítě jsou pro něj tabu, jako by neexistoval. Nesmí být na žádných třídních fotkách… A potom, jeho přítelkyně se objeví mrtvá na jedné z pláží ostrova a začíná boj o život – nebo spíše boj o důkaz nevinny? Nebo jde o úplně něco jiného?

Už od začátku jsem byla fascinována. Bernard Minier je úchvatný vypravěč a já od první stránky věděla, že tohle se mi bude líbit. Bylo to napínavé, poutavě napsáno, čtivé. Po dočtení jsem neměla pocit, že bych přečetla šestisetstránkovou knihu, ale že to byla útlá knížečka, která mi zabrala jeden večer.
Popisy autora byly tak věrohodné, že jsem se koukala z okna, jestli se tam neobjevilo moře, hledala zdvíhající se vlny, sledovala mraky, jestli se neblíží bouřka a koukala na oblohu, jestli opravdu nezčerná. Prostředí, které popsal dodávalo příběhu tu správnou dramatičnost. Díky jeho popisování přírodních živlů se pro mě kniha a její příběh stal napínavý a ledový. Zakusoval se do mě a já místy měla husí kůži, jak jsem cítila nejen déšť, ale i to zlo, které obcházelo kolem, jen se nechtělo ukázat.

„Lišili se od sebe tak, že by člověk řekl, že nepocházejí z jedné matky. Což byla možná pravda. Spojovalo je jediné: vražedné šílenství. Pak se objevil třetí brácha, Hunter, a já měl pocit, že se mi scvrkávají koule v šourku.“

Když jsem se dočetla na konec, vysloveně jsem hleděla jako sůva z nudlí, co všechno se dělo a jak se to spojilo. Jediné, co mi nejde do hlavy, tak jsou některé náznaky hlavního hrdiny, jako třeba jak věděl, že ve skladišti někdo bude, aby mohl udělat to, co udělal? Pokud to všechno byl jeho plán, tak zrovna tohle mi nedávalo trochu smysl. Ale možná mi to jen nedošlo.

Celkově byla kniha skvělá, já si celý Zkurvenej příběh užila. Z pěti hvězd dávám 4,5 a to jen proto, že mi ne všechno přišlo jasné. Mám nějaké otázky, ale ty zanikají v rámci celého děje, protože ten byl opravdu dobrý. Autorova fantazie, jeho možnosti dostat čtenáře tam, kam potřebuje, jeho schopnost mystifikovat, to bylo úžasné.
Díky této knize jsem přesvědčená, že na jeho sérii Martina Servaze se vrhnu co nejdříve.

Za sebe můžu říct, že knihu doporučuji všemi deseti. Pokud máte rádi thrillery, které nejsou okaté, které v sobě skrývají něco víc než jen „obyčejnou“ vraždu, tak se vám Zkurvenej příběh bude určitě líbit. Navíc rozuzlení příběhu bylo neočekávané, takže mě osobně čekalo velké překvapení. Ještě po přečtení jsem měla v hlavě všechny detaily a přehrávala si je, zda mi něco neuniklo, ale zjistila jsem, že ne. Že Bernard Minier mě zmátl, dostal mě do kolen, pohrál si se mnou a pak si ještě odplivnul.

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, tak tady máte odkaz.

Četli jste? Nalákala jsem vás?
Daramegan