Ochránce – G. X. Todd

Autor: G. X. Todd
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 463

„Vzpomínky trvají tak dlouho, jak jsou potřeba. Potom odejdou, tak jako všechno. Tak by to mělo být.“

Ochránce je divokou jízdou k místu, kde vás hlasy ve vaší hlavě buď spasí nebo zavraždí.
Ve světě, kde jsou koktejly nedostatkovým zbožím, poslouchá cizinec hlas ve svojí hlavě, který ho nabádá k tomu, aby si koupil limonádu od dívky sedící u zaprášené cesty.
Tato chvíle je k sobě připoutá.
Tady a teď je nebezpečné poslouchat svůj vnitřní hlas. Ti, kteří jej slyší, se s tím nikomu nesvěřují.
Tyto hlasy mají svůj účel. A setkání Poutníka s Lacey má důvod. On ho ale ještě nezná.

G. X. Todd je čtyřiatřicetiletá knihovnice z West Midlands. Od získání akademického titulu z historie na Birminghamské univerzitě pracovala víc než deset let ve veřejných knihovnách a v současné době jezdí po městě s jedenáct metrů dlouhým kamionem plným knih.
Ochránce je její prvotinou a také první částí ze čtyř knih série Hlasy, v nichž figurují Poutník a Lacey.

Ochránce je kniha, která vás překvapí tím, co v sobě skrývá. Postapokalyptický thriller, který má čtenářům co nabídnout. Jedná se o autorčin debut a musím říct, že je opravdu povedený a na další díly se těším.

Svět, kde nic není tak, jak to známe my. Je jen pár přeživších, kteří se ostatních straní. Někteří v hlavě slyší hlasy, jiní ne. Ty hlasy vás můžou zachránit nebo zabít.
Poutník na své cestě „za ničím“ zastaví u dívky, která prodává u kraje cesty limonádu. Nezvyklý jev, zvlášť při pomyšlení, že se nikdo a nikdy takto „nevystavuje“ na světle. Poutník zastaví, zakoupí limonádu, vezme se sebou Lacey a začíná jejich společná cesta, která je plná krveprolití, mrtvol a nebezpečí. Docílí toho, co oba chtějí? V krajině, která je nepříznivá, kde se lidé zabíjejí jen tak pro nic za nic?

Nejdříve napíšu, že se jedná o dílo, které rozhodně není pro slečinky. Na stránkách nechybí krev (hodně krve), vraždy, násilí.
Poutník je, do zhruba poloviny knihy, hrdinou, který vás bude bavit. Pak se mu ovšem stane „nehoda“ a díky tomu ztratí své kouzlo. Od druhé půlky mne hlavně jeho kapitoly nebavily, nudila jsem se a díky tomu se mi příběh začal hodně táhnout.
Naopak Lacey se s každou svou kapitolou zlepšuje a stává se z naivky sebevědomou dívkou, která dokáže bojovat o holý život. Tu holku jsem si velmi oblíbila a musím říct, že hlavně kvůli ní se na další díly těším. Ač ji babička držela dlouho v nevědomosti, pomalu, ale jistě se sžívala s nastalou situací, dokázala se s ní statečně vyrovnat a mé sympatie si získala velmi snadno a rychle.

Ochránce se mi líbil, ale stejně mám po dočtení pocit, že jsem nedostala všechno, co jsem chtěla. Od začátku jsem tápala v tom, co se vlastně stalo. Svět jako takový byl „zničen“, ale nějakým způsobem jsem nedokázala pobrat jak se to stalo. Možná kdyby se autorka trochu více zaměřila na to proč a jak, byla bych více spokojená. Ovšem stále doufám tajně v to, že v dalších dílech bude více rozvedeno vše, čeho se teď dotkla jen okrajově a já dostanu odpovědi na otázky, které mi vyvstaly v hlavě v průběhu čtení.

„Mrtvý je mrtvý, je jedno, jak se to stane.“

Autorce se musí nechat, že dokázala vymyslet svět, který je zhýralý, a v příběhu se pořád něco děje. Můžete očekávat spoustu akce, napětí a hrdiny, kteří se vám budou líbit. Navíc oceňuji, že každá postava je jiná, charaktery hrdinů jsou různorodé a tím pádem se nenudíte. A taky klobouk dolů před tím, že se G. X. Todd vyhnula jakékoliv romantice. Ani náznak něčeho „růžového“ zde nenajdete a to se v dnešní době už jen tak nevidí.

I když dávám „jen“ čtyři hvězdy z pěti, tak to není pro to, že by mi v knize něco vadilo, že by mne Ochránce zklamal. Je to z důvodu mého tušení, že další díly budou ještě lepší než tento první. A proto si nechávám rezervu, ať se pak můžu rozplývat.

Pokud jste milovníci postapo knih, thrillerů, kde je dostatek krve, určitě si tuto knihu nenechte uniknout. Navíc některé myšlenky v knize jsou opravdu dobré. Věřím, že se vám Ochránce bude líbit a nebudete zklamáni, pokud po knize sáhnete.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega.
Knihu můžete zakoupit: nakladatelství Omega
                                       knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

My z ostrova Saltkråkan – Astrid Lindgrenová

Autor: Astrid Lingrenová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 277

„Na pobřežním náspu pod domkem natíral Söderman dehtem pramici. Nastal čas spustit ji na moře. Celý Saltkråkan byl ve víru velkého jarního opojení. Moře se lehce vzdouvalo, lodě čekaly na jarní natírání, ostrov se nořil do vůní dehtu a barvy a taky do dýmu z hromádek starého listí, protože i ze zahrádek se odstraňovaly pozůstatky zimy. Nad všemi vůněmi však převládala vůně moře.“

Nešikovný pan spisovatel Melker se syny Pellem, Niklasem, Johanem a dcerou Malin se rozhodnou odjet z parného Stockholmu. Léto chtějí prožít na ostrůvku Saltkråkan, obklopeni mořem, skalisky a mořskými ptáky. Ne že by ostrov byl opuštěný, žije na něm asi dvacítka domorodců a několik letních hostů. A obyvatelé ostrova jsou nesporně zajímaví, ať už jsou to sestry Teddy a Freddy, věčná povídalka Stina, či všudypřítomná mudrlantka Tjorven.

Astrid Lindgrenová je světově známá švédská autorka, která psala knížky pro děti, scénáře k filmům, povídky pro dospělé a básně. Získala nespočet literárních ocenění (i Cenu H. Ch. Andersena), její jméno nesou školy, knihovny, ulice, literární ceny i asteroid.
Pracovala jako nakladatelská redaktorka. Dětství prožila na statku u Vimmerby a zážitky z tohoto období vtiskla i do svých knih. V češtině vyšly jako první Děti z Bullerbynu, poté knihy s detektivem Kallem a Pipi Dlouhou pučochou. Albatros je autorčiným výhradním českým nakladatelem, vydal také tituly jako Bratři Lví srdce, Karkulín ze střechy, Emilovy skopičiny, Ronja, dcera loupežníka, Madynka nebo Lotta z Rošťácké uličky.

Už od dětství okolo sebe slýchám pouze o knize Děti z Bullerbynu. A teď se tomu upřímně divím, že ostatní autorčiny knihy se ocitají ve stínu a nechápu proč. My z ostrova Saltkråkan je úžasný příběh o rodině, otci a jeho dětech, které utečou z města na ostrov, kde si užijí spoustu zábavy.
Je škoda, že je opomíjená a naopak je skvělé, že v nakladatelství Albatros udělali nové vydání této knihy, aby se příhody dětí dostaly do světa, kde budou bavit nejen dětské čtenáře, ale také i dospělé.

Pan Melker se rozhodne, že o prázdninách pojedou na ostrov, kde pronajal dům – když se jej děti zeptaly, jestli jej viděl, tak pouze řekl, že důvěřoval realitnímu agentovi. Už to dává tušit, že jejich „nový domov“ bude stát opravdu za to. V momentě, kdy přijíždění na ostrov lodí, vidí na molu stát dívku s velkou kapucí na hlavě, jenž tam stojí v dešti sama a vedle sebe má obrovského psa. Nejdříve všichni přemýšlejí, jestli to je normální, ale postupem času zjišťují, jak to na ostrově chodí, kdo byla ona dívka a zažívají velká, pravá ostrovní dobrodružství, které se dají zažít jen o prázdninách. Dokonce i Malin, která je nejstarší ze sourozenců a ve svém věku by už mohla pokukovat po klucích, se po prvním pozastavení nad tím, co tam bude dělat, sžije s ostrovem Saltkråkan takovým způsobem, že nebude chtít odjet…

Ilustrace v knize má na svědomí paní Zdenka Krejčová, a musím uznat, že jsou vyvedené. I když jich není moc, o to je příjemnější pocit, když otáčíte stránku a těšíte se, jestli tam nějaký obrázek bude nebo ne. 🙂

„Léto kráčelo ve vyšlapaných šlépějích, slunce se střídalo s deštěm a občas přišla bouřka. Fjord pak celý zbělel a domy a okenní tabulky na ostrově se jen otřásaly. Tjorven musela jít na lávku uvítat loď v předklonu, Stinu to div neodfouklo do moře, Södermanova kočka odmítala vůbec vyjít a samotnému Södermanovi trvalo tři dny, než po bouřce vyčistil sítě na sledě.“

Co se mi velmi líbilo, tak byly charaktery postav. Každá je jiná, v příbězích najdete snad všechny povahové rysy, které byste očekávali nejen u dětí, ale také u dospělých, a také se najdou postavy, které zrovna v lásce mít nebudete. U mě to byla Tjorven, která svým chováním nebyla zrovna mým oblíbencem… Navíc je z každé kapitoly, která vždy pojednává i jiném dobrodružství, jasně „cítit“ jisté ponaučení.

Kniha My z ostrova Saltkråkan je určena čtenářům od devíti let, ale myslím si, že si ji s klidným svědomím můžou číst i starší ročníky a budou se bavit. Obzvlášť se budete bavit u akcí, které má na svých bedrech tatínek, pan Melker, jsem ho chvílemi přirovnávala k Mr. Beanovi, jak se chudák snažil a ono to prostě nešlo… 🙂

Pokud se chcete začíst do pořádného dobrodružství, které se odehrává daleko na severu, kde vystupují nejen děti, ale také dospělí a i těm se stávají velmi milé a vtipné příhody, koukněte se po této knize.

Nejen Děti z Bullerbynu, ale také tato kniha se vám vryje do srdce a rádi se k ní a k jejímu čtení budete vracet. Autorka Astrid Lindgrenová prostě umí. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu My z ostrova Saltkråkan  můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Ohnivé ostří – Kristina Hlaváčková

Autor: Kristina Hlaváčková
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 368

„Myslíme si, že to nějak souvisí s tímhle člověkem.“ Na obrazovce se objevila barevná kopie kresby. Sam to zaskočilo natolik, že na okamžik zapomněla tlumočit. Uviděla totiž hodně výrazně bílé vlasy střižené nakrátko, nagelované do pečlivého rozcuchu, tenké bledé rty, výrazné lícní kosti, téměř propadlé tváře, úzkou bradu, štíhlý ostrý nos, černá, velmi souměrná obočí, hluboké linky kolem úst, překvapivě širokou šíji. Skrze skla brýlí s tenkými obroučkami na ni z počítače hleděly nepřirozeně světle modré oči. Toho zmetka znala. A znala tu podobiznu. Sama ji nakreslila. A doufala, že už ji nikdy neuvidí.“

Jako by nestačilo, že se major Robert Wolf musí zaobírat velmi podivnými vraždami. Do vyšetřování se zaplétá FBI a hlavně majorova sestra Sam Barnetová, která možná ví víc, než sama tuší. Ohnivou čepel ovšem logicky vysvětlit nedokáže. Obětí vraha přibývá. Začíná hrozit prozrazení magického světa, ale řešení se zdá v nedohlednu.
Nejen Sam se ocitá v ohrožení. Vrahovo řádění proniká i do Podsvětí a tam je jediný podezřelý: Azrael. Staletími ověřená vládní struktura magického města je narušena a začíná se bortit. Kromě Samanthy není téměř nikdo, kdo by se nejvyššího Strážce zastal. Podsvětí začíná vřít skrytým bojem o moc.

Kristina Hlaváčková část svého dětství strávila s rodinou v Nigérii. První školní léta tak střídavě navštěvovala základní školu v Čechách, internátní a později výběrovou americkou školu v Nigérii. Byla přijata ke studiu na Gymnáziu Josefa Škvoreckého, ale vzhledem k technickému zaměření celé rodiny nakonec vystudovala Gymnázium Arabská.
Přes to, že pochází z architektonické rodiny, projevovala vždy spíše humantiní, nikoliv technické sklony. V roce 1997 získala výběrové stipendium a strávila rok na střední škole v Minnesotě, kde poznala jednu ze svých životních lásek – keramiku, a poprvé odmaturovala. Druhou maturitu absolvovala v Čechách. V roce 2008 složila překladatelskou státní zkoušku z angličtiny a překlady jsou velkou, i když zdaleka ne jedinou, součástí její profesní kariéry.
Do světa literatury vstoupila jako autorka úspěšné fantasy trilogie Dračí oči.
Překládala titulky seriálů pro MTV, texty pro prestižní čínský architektonický časopis, jako překladatelka spolupracuje s ČVUT. Studium na Karlově univerzitě dokončila při zaměstnání a v současnosti pracuje jako Office Manager v architektonické firmě.

Ohnivé ostří je volným pokračováním Artefaktu/V podsvětí (recenze), a i když je rozestup mezi těmito knihami velmi dlouhý, tak věřte, že vám to vadit nebude. Nevadilo to ani mi, a to si fakt skoro nic nepamatuju. Jediné, co mi utkvělo v paměti je to, že Sam je naprosto skvělá holka, která se s ničím nemaže, a nesmíme se k ní chovat jako ke křehké dívce, což ona rozhodně není a tady to opět potvrdila.
Jen jedna věc, která mě trochu brzdí v mém nadšení, a to fakt, že v příběhu se toho děje docela hodně a místy jsem měla pocit, jako bych byla přesycená informacemi a musím stíhat víc věcí, ne se jen soustředit na čtení, ale také si spojovat spoustu detailů…

Sam jednoho dne jde na hřiště si zahrát golf. A v tu chvíli se tam stane vražda. Vidí ji. Naživo. Navíc nemůže pochopit způsob, jakým se to stalo. Tohle není normální zabití. V tom bude něco více. Něco nadpozemského. Ihned volá strejdovi Maxovi, co dál a s tím se rozjíždí nejen pátrání po vrahovi, který za sebou nenechá jen tu jednu mrtvolu, ale také začíná boj o moc v Podsvětí. Ti, kteří si věřili, začínají pochybovat o důvěře a nikdo si už ničím nemůže být jistý…

Hlavní hrdinka Sam nadále zůstává supermankou, která zvládne pomalu nezvládnutelné, ale hýří opět svým vtipem a sarkasmem, co na ní fakt zbožňuju.
Navíc se autorce povedlo i pár vtípků, které rozesmály nejen mne, ale také ty, kterým jsem to přečetla a ač nevěděli o co se jedná, ihned to přitáhlo jejich pozornost. Nezapomenu na přerostlou spermii – ano, fakt to tam je!
A víte, jak vypadá knihomol? Má tělíčko, hlavičku, růžové vlásky, křídla a ostré zoubky a lítá po archivech a knihovnách. No, hlavně ty růžové vlásky mě fakt dostaly. 🙂
Na scéně se krom postav, které už nám jsou známé, objevuje nový hrdina, agent FBI, který je popsán jako krasavec, jenž má nejen vyšší poslání, ale i své tajemství a o to více je přitažlivější.
Myslím, že v charakterech si opravdu přijdete na své, Albert se taky docela dost projevuje a kdybych se v knize dokázala zhmotnit, nevěděla bych, po kterém chlapovi dřív sáhnout. 🙂

„Odlepil se od kmene stromu, o který se opíral, aby z jeho stínu mohl pozorovat obydlí svého hlavního podezřelého. Vlastně to byl spíš palác. Trvalo mu, než jej v dostupných záznamech vůbec objevil. Jednalo se o jedno z nejstarších stavení v državách elfů, a to ledacos naznačovalo. Stejně jako to, že dům vypadal opuštěně. „

Ohnivé ostří, stejně jako první díl, je kniha psána lehkou rukou, kdy autorka přesně ví, co se bude odehrávat, tudíž nečekejte, že by se tam objevily hluchá místa. Ba naopak. Je tam plno akčních scén, pořád se něco děje a v tomto díle mi přišlo, jako by nám paní Hlaváčková nechtěla dopřát ani trochu oddechu. I když jsem se ve čtení dostala do chvíle, která měla být pro hrdiny romantická, přesto jsem si stále „hlídala“ záda a čekala, kde, co a kdy na mne vyskočí z kouta.

Není to žádný horor, jak se po mé poslední větě může zdát, ale je to opravdu dobrá, kvalitní česká fantasy detektivka, kterou jen tak někdo napsat neumí. Myslím si, že autorka se toho zhostila s velkou pompou a opravdu se ji to povedlo.
I přesto, že ke konci jsem byla lehce unavená a přála si, aby Sam už měla klid, tak nelituju ani minuty, kterou jsem s příběhem Sam strávila. Utvrdila jsem se v tom, že se mi tento příběh velmi líbí, že Sam je nesmírně sympatická hrdinka a doufám, že dalšího dílu se dočkám mnohem dříve, než za dva roky. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Ohnivé ostří můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Příběh života – Jan Sovák

Autor: Jan Sovák
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 180

„Karbonské močály byly pokryty rozsáhlými plavuňovými, přesličkovými a kapradinovými pralesy – rájem jak pro hmyz a další členovce, tak pro obojživelníky. Karbonu se proto často říká věk obojživelníků. Ti se postupně vyvíjeli v suchozemské formy plazů a dorůstali značných rozměrů.“

Sledovat vývoj života na naší planetě během uplynulých milionů let – od nepatrných jednobuněčných organismů v prekambrických mořích přes obrovské dinosaury až po savce a Homo sapiens – je fascinující zážitek. Kniha je přehlídkou toho, jak vědci dokážou z nalezených fosilií a stop zrekonstruovat podobu vyhynulých živočichů. Ponořte se do příběhu života a nechce se unášet dramatičností jeho evolučních proměn.

Jan Sovák, autor textu i ilustrací, se proslavil stovkami rekonstrukcí prehistorického života, které tvoří pod vedením paleontologů z celého světa. Je považovaný za jednoho z nejlepších malířů, kteří se věnují tématům z pravěku.
Jeho díla vystavují významná muzea v Evropě, Americe i Asii. Patří k nim i rozsáhlá sbírka jeho rekonstrukcí, která vznikla ve spolupráci s Národním muzeem v Praze.
Ilustroval přes 300 knih vydaných v 15 jazycích, byl ilustrátorem Crichtonova Jurského parku, který dal podnět k filmovému zpracování. S Donem Lessemem, vědeckým poradcem tohoto filmu, pak vydal řadu knih.
Původně pracoval klasickými výtvarnými technikami, ty však v poslední době obohacuje digitální technologií, a tak dosahuje mimořádné působivosti svého díla.

Věřte mi, že ve chvíli, kdy tuto knihu otevřete, ocitnete se v naprosto jiném světě. V minulosti, která utvářela to, kde žijeme dnes. Autor nezapomněl na spoustu detailů a díky jeho slovům a ilustracím, které je jsou famózní, vás dostane do kolen. Nejen milovníci dinosaurů, ale i ti ostatní si Příběh života užijí. Už jen na první pohled je to kniha krásná, velký formát, luxusní papír, obrázky, popisky…

V úvodu vás autor seznámí s tím, co všechno na vás čeká. Pak už se plynule přesunete do období Prekambria, kde to všechno „začalo“ a od té chvíle je to naprosto úžasné a fascinující dobrodružství, které se zastaví až u Lovců mamutů. A stejně, když se dostanete na konec, nebudete věřit tomu, kolik skvělých akcí jste díky panu Sovákovi zažili. Ač nepatřím mezi milovníky dinosaurů a Jurský park jsem viděla možná jednou a jen z rychlíku, musím se přiznat, že v tomto okamžiku se ze mě stává jiný člověk. Neříkám, že si poběžím hned koupit nějaké tričko s T-Rexem, ale určitě se začnu více zajímat o to, co tihle tvorové byli zač. A hned, jak dopíšu tuto recenzi, podívám se na Cestu do pravěku od Karla Zemana. Myslím, že tato kniha by se měla stát kultovní stejně jako film. 🙂

„Největší rozmanitosti v tomto období dosáhli dinosauři. Mechanismus obrany proti velkým masožravým druhům se zdokonalil, ale i velcí predátoři se vyvíjeli. Hlava a zuby se jim zvětšovaly, a aby se zachovala rovnováha celého těla, zmenšovaly se jim přední končetiny a prodlužoval ocas.“

V knize Příběh života najdete všechny informace, na které byste jen mohli pomyslet, a některé i navíc. Není to jen o tom, jak se vyvíjeli dinosauři, ale jsou zde i poznatky o rostlinách určitých dob, o počasí a podnebí, což samozřejmě souvisí s tím, jak se živočichům dařilo či nedařilo.
Tato publikace je velmi obsáhlá, ale díky ilustracím, které jsou perfektní a pořádně velké, kdy i tu nejmenší rybku vidíte ve větším měřítku, vám nebude připadat, že jste zahlceni informacemi, ba naopak budete prahnout po tom, abyste se dozvěděli čím dál tím víc.

Pokud máte doma dítě, které má rádo dinosaury, pravěk, či jste sami milovníky tohoto období, tak věřte, že tahle kniha vám nemůže chybět v knihovně. Luxusní zpracování tomu ještě dává punc vzácné publikace. Určitě se po ní poohlédněte.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart, kde si knihu Příběh života můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Padlý dědic – Erin Watt

Autor: Erin Watt
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 464

„Svleču si triko a hodím ho na bednu vedle ní. Neujde mi, jak se jí rozevřely oči. Prohlíží si moji hruď? Nejspíš si mých břišáků předtím moc neužila. Zvednu ruce nad hlavu a předvedu jí trochu protahování. Hartley odvrátí hlavu, aby se vyhnula pohledu na mě. Zakřením se. Dostal jsem ji.“

Easton Royal je bohatý, chytrý a sexy. Jediné, po čem v životě touží, je bavit se. Následky svých činů nikdy nedomýšlí, protože ani nemusí. Dokud se neobjeví Hartley Wrightová, která jeho bezstarostným životem otřese. Je jediná, která ho odmítla, přestože ji přetahuje. Easton se v ní nevyzná, a tím spíš jí nedokáže odolat. Hartley o něj nemá zájem. Tvrdí, že by měl nejdřív dospět. Možná má pravdu.
Výčitky. Pravidla. Nepřátelé. Poprvé v životě Eastonovi jméno Royalů k ničemu není. A brzy zjistí, že čím výš začínáte, tím tvrději můžete spadnout.
Kniha obsahuje i bonusovou novelu Poskvrněná koruna: Gideon, nejstarší z bratrů Royalových, byl z nich vždy ten nejrozumnější a odjakživa se s láskou staral o matku i mladší sourozence. Jako všichni Royalové má ovšem i on svou temnou stránku a tajemství, které dlouho střežil a jež ho připravilo o Savanninu lásku. Savanna by na milusto po Gideonově boku nejraději zapomněla. Teď, když spolu obývají stejný kampus, to ale tak jednoduché není. Nemůže popřít, že ji Gideon stále přitahuje, na jeho zradu však zapomenout nedokáže.
Získá Gideon její srdce? Přesvědčí Savannu, aby mu dala druhou šanci?

Pod pseudonymem Erin Watt se ukrývají dvě autorky, jednou z nich je Jen Frederick a druhou, velmi známá a úspěšná, Elle Kennedy, jejíž sérii Off-Campus, si oblíbilo mnoho českých čtenářek. Obě autorky spojuje jak láska ke knihám, závislost na psaní, tak obrovská představivost. Milují své rodiny a domácí mazlíčky, rády vymýšlejí něco zábavného a šíleného. A nejvíce se bojí toho, že se rozhádají.

Čtvrtý díl milovaných, úžasných a drzých Royalů je tady. Padlý dědic. Je to neskutečné, ale ani tímto dílem mě láska k nim neopustila, stále jsou to ti „bad boys“, kteří mi ukradli srdce.
Jaké pro mne bylo překvapení, když jsem otevřela tuto knihu a zjistila jsem, že mě čeká ještě bonus v podobě Poskvrněné koruny, což je příběh o Gideonovi a zrovna tato novela přečtena na jeden zátah, téměř bez nadechnutí, proto jsem se rozhodla, že si zaslouží svou vlastní část v recenzi.

Gideon Royal – nejstarší bratr, který se v ději objevoval jen málokdy, protože studoval vysokou. Když už byl zmíněn, byl ten nejtvrdší a nejsmutnější. Když přišel o Savannu, skončili jeho hezké dny. Díky třetímu dílu víte, proč se tak stalo a v této novele je to popsáno detailněji. Proč to udělal, jak se u toho cítil a proč nemůže na Sav zapomenout?
Když ji uvidí na večírku bratrstva na škole, zatočí se mu svět, jelikož jej jeho minulost zasáhne plnou silou. V tu chvíli se rozhodne, že změní svůj život a vše napraví. Sav nebude mít jinou možnost než se k němu vrátit, protože on je Royal a její srdce patří jen jemu, stejně jako jeho jí.
Savanna, tak jak ji známe, je smutná a naštvaná na celý svět. Neví, co je to úsměv a zábava. A všechno kvůli Royalovi. Gideonu Royalovi, kterého nenávidí každou částí svého těla. Je to ale opravdu tak? Když se s ním potká na studijním víkendu na vysoké, kam chce na podzim nastoupit a zjistí, že on je studentem školy, začíná ji ovládat velký zmatek, nejen v hlavě, ale hlavně v srdci.

Příběh těchto dvou hrdinů není o nic méně krásný a návykový jako příběh Elly a Reeda. Láska, nenávist, napětí, můj oblíbený sarkasmus, ironie a vtip. A hlavně, ty velkolepá gesta! Z toho se každé z vás zamotá hlava Gideona budete milovat stejně jako Reeda. Takže už je to 2:0 pro Royaly.

„Blahopřeju, tak jsi mi oplatila, že jsem ti v pátek zničil večírek,“ ucedím skrz zaťaté zuby. „Můžeme už uzavřít příměří?“
„Ale zlatíčko. Příměří?“ Hlasitě se rozesměje, ten zvuk se rozléhá obrovskou prázdnou halou. „Je mi líto, válka sotva začala.“

V knize Padlý dědic je hlavní postavou Easton Royal. Před lidmi vždy usměvavý, veselý, vtipný, navíc krásný a bohatý (ach, jen to vypisuju, tak mi srdce plesá :-)). V životě si chce jen užívat a bavit se, aby nemusel čelit skutečnosti. Jak dlouho ale tak dokáže žít? Při jeho příběhu si uvědomíte, jak moc je smutný, zakomplexovaný, zdrcený z toho, co se celé jeho rodině stalo, jen je velmi dobrý herec. Své utrpení utápí v alkoholu a jiných neřestech, až přijde chvíle, kdy zjistí, že být upřímný a sám sebou je vlastně moc hezký pocit, když je to s někým, komu z nějakého tajemného důvodu důvěřujete. Napraví se Easton Royal díky dívce jako jeho straší bratři nebo zůstane ztracen díky novým skutečnostem?
Hartley Wrightová je dívka s tajemnou minulostí, kterou nechce nikomu sdělovat. Je samotářská a nenápadná, vzhledově nevyčnívá. Když se poprvé setká s Eastonem, i přesto, že ho odmítá, je jí s ním dobře. Poslechne to blikající červené světlo ve své hlavě nebo podlehne jeho kouzlu a lidské stránce, kterou ukáže jen jí? Přirostla mi k srdci tím, že prožila a stále prožívá rodinné problémy, ovšem bojuje statečně, nepodléhá tomu jako Easton, je mnohem silnější a odhodlanější s tím něco udělat. A za to ji mám ráda.

Kniha je psána opět pro mě úžasným způsobem, i když víte, jak to celé asi dopadne, všechno autorkám věříte, hltáte stránku za stránkou a s posledním slovem jste zklamané, že je konec a musíte se s bratry Royalovými rozloučit.

„Na pozvání nečekám, rovnou se posadím naproti ní a ukradnu si z jejího talíře rolku. Hartley si povzdechne. Hlasitě. „Copak nemáš už dost toho, jak mě pořád všude pronásleduješ?“
„Nemáš už dost toho hraní si na nedostupnou?“
„Docela chápu, že by tě štvalo, kdybych si opravdu hrála na nedostupnou, jenže ve skutečnosti, což máš očividně problém pochopit, jenom nemám zájem.“

Tento díl vás na konci hodně překvapí. Nic neskončí jak si myslíte, že by mělo, ani vztah mezi Eastonem a Hartley a rozhodně vám slibuji, že budete odpočítávat dny do vydání dalšího dílu. I když jsou mladí, jejich sliby věčné lásky jim přejete a doufáte, že to nikdy neskončí.
Erin Watt umí smyslně zacházet se slovy a proto i to sexuální napětí a milostné hrátky, které jak víte, já moc nevyhledávám, v této knize nepřeskakuji, protože do příběhu skvěle zapadají. Další scóre napíšu, až celý příběh s Eastone skončí, ale zatím tam ten tah na bránu je! 🙂

Přeji příjemné čtení a nezapomenutelný zážitek všem, co tyto kluky Royalů mají rády a pokud mezi ně nepatříte, zkuste hezky od začátku si tyto osudy přečíst, protože tato série patří na ty nejvyšší příčky tohoto žánru.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Padlý dědic můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan