Rubrika: recenze

Publikováno

Jediná maličkost – Erin Watt

Autor: Erin Watt
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 304

„Ve vězení byl jeden kluk. Jmenoval se Darren a měl jedno pořekadlo – učíš lidi, jak s tebou mají jednat.“ Přestože mě jeho obvinění podráždilo, posadím se, abych si ho vyslechla. „Byl tam taky jinej kluk – Russ, takovej drsnej dealer, kterej si proti sobě poštvával bachaře, odmlouval jim, dělal problémy. Každej den si ho podávali, trestali ho za věci, který by jiným klukům bez mrknutí oka prošly. A Russ si pak na to při basketu pořád stěžoval. Darrenovi jednoho dne došla trpělivost a řekl mu, aby už sklapl. 
,Učíš lidi, jak s tebou mají jednat,‘ řekl mu Darren. Když budeš dělat problémy a vířit vodu, jasně že s tebou budou jednat jako s potížistou.“

Bethin život se po smrti její sestry zásadně změnil. Její rodiče by ji nejradši zavřeli pod zámek a věří, že jediný způsob, jak ji ochránit, je hlídat každý její krok. Když se Beth jednoho večera vykrade z domu, pozná nového souseda Chase. Je nadšená, že má tajného kamaráda. Je to vlastně jen maličkost, něco, co je pouze její.
Beth ovšem netuší, jak obrovské její tajemství doopravdy je…
Chase právě propustili z vězení pro mladistvé a je odhodlaný začít nový život. Je toho mnoho, za co se musí kát, včetně role, již sehrál té noci, kdy zemřela Bethina sestra. Beth, která má právo ho nenávidět víc než kdo jiný, je ochotna mu dát druhou šanci. Zakázaná láska je to poslední, co kdokoli z nich čekal, ale čím víc času spolu tráví, tím hlubší city je pojí.
Beth se tak musí rozhodnout – buď se bude držet pravidel, nebo riskovat, že vše ztratí…

Pod jménem Erin Watt se skrývají dvě zkušené spisovatelky a kamarádky – Jen Frederick a Elle Kennedy, autorka úspěšné série Off-Campus. Obě spojuje láska ke skvělým knihám, závislost na psaní a obrovská představivost.
Zbožňují svoje rodiny a domácí mazlíčky a rády vymýšlejí něco zábavného a šíleného. Čeho se nejvíc bojí? Že se rozhádají. 

Na další knihu Erin Watt jsem se těšila. Zatím mě toto duo nezklamalo a i tentokrát jsem byla spokojená. Jediná maličkost je opět čtení plné lásky, zrady, vtipu a napětí. Najde Beth a Chase svou cestu k odpuštění? A dá se vůbec něco takového odpustit?

S hlavní hrdinkou Elizabeth Jonesovou neboli Beth to u mě bylo jako na horské dráze. Někdy jsem ji nadávala za její naivitu, někdy ji podporovala v jejím boji. Neumím si představit být v její situaci, ale klobouk dolů za to, jak bojovala s přístupem rodičů. Několikrát jsem se přichytila u toho, jak její rodiče proklínám. Přesto všechno je pro mě silná, rozumná a realistická. Její přístup k životu a životním situacím se mi líbil, bojuje za to, v co věří. Zda ten boj bude úspěšný, je už otázkou. Já ji držela palce skoro celou knihu.

Chase neboli Charles Donnelly je pro mě „bomba“ kluk, i když má tak nešťastnou minulost. Na to, kolik mu je, a co má za sebou, je rozumný a neuvěřitelně klidný. Studenti na středních školách umí hodně znepříjemnit život, a já celou dobu čekala, kdy jim to vrátí, ale on zatnul zuby a šel dál. Měl můj obdiv celou knihu, i když jsem s ním někdy nesouhlasila. Netrpělivě jsem celou knihu čekala zda překoná svou vinu a odpustí si nebo ne.

Koho bych ještě chtěla zmínit je Jeff. S tímhle frajerem bych kamarádka nebyla. Pil mi krev skoro od první chvíle, ale díky tomu měla knížka šmrnc. Sice jeho nenávist vůči Chaseovi byla podle mě až za hranicí pochopení, protože s Rachel, sestrou Beth, chodil jen půl roku a to v 16-ti letech, takže bych nečekala, že by to mohla být tak velká láska, aby ho její smrt tolik ovlivnila. Tady bych buď prodloužila dobu chození nebo zvýšila věk. Ale kdo ví, co je pravým důvodem jeho chovaní a to zjistíte, jen tak, když se necháte knihou zlákat.

„Jak jsi to ve vězení zvládal?“ zeptám se. „Myslel jsem na zítřek. Každým uplynulým dnem jsem byl o den blíž svobodě. Žádné vězení netrvá navěky, Beth. Snažil jsem si každý den najít jednu jedinou maličkost, za co bych mohl být vděčný, jako třeba deset minut navíc venku nebo když jsem se dostal ven při sbírání odpadků nebo když byla jako dezert zmrzlina. Díky tomu jsem si udržel zdravý rozum – soustředil jsem se na to dobré, místo abych myslel jenom na to, co stálo za prd. Jedinou maličkost.“

Po celou dobu čtení knihy Jediná maličkost mě provázela spousta emocí, otáčela jsem stránku za stránkou a čekala, co se bude dít a těšila se, jak to celé skončí. Tohle podle mě má dokázat dobře napsaná kniha, nenechá Vás vychladnout. Neděláte jen slastné aaaach nebo si celou dobu jen nekoušete nehty strachem, ale střídáte jednu emoci za druhou a nenudíte se. Děj byl plynulý a kapitoly na sebe hezky navazovaly, takže když budete muset knihu odložit, neztratíte se. Konec knihy byl tentokrát svižnější, ale podle mého názoru to k příběhu sedlo, kdyby to tak nebylo, nastalo by hluché a nudné místo bez jejich společného děje.

Pokud máte toto duo rádi, určitě nebudete zklamáni a pokud jste od těchto autorek ještě nic nečetli, tak klidně můžete začít knihou Jediná maličkost. Má od všeho něco, a přesto se potkáte s reálnými prvky a ne jen s romantickým slaďákem.

Hvězdné hodnocení: 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Jediná maličkost můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Zkrátka se zamilujte – Ali Bergová, Michelle Kalusová

Autor: Ali Bergová, Michelle Kalusová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2018
Počet stran: 383

„Říká se, že pro jedno kvítí slunce nesvítí, ale pokud mohu soudit dle svých skromných zkušeností, tak na louce narazíte spíš na plevel než na překrásnou rudou růži.
Občas se ocitnete na rande s mužem, se kterým se cítíte, jako byste musela přelouskat (všech 732 stran) náročného a vyčerpávajícího Odyssea od Joyce na jeden zátah.
Jindy máte po schůzce pocit, že Kingovo Osvícení je v porovnání s ní výlet do Disneylandu.
A pak jsou tu schůzky s výraznou příchutí Padesáti odstínů šedi a kapkou Princezny nevěsty.“

Jak se stát knižní vílou a sbalit kluka svých snů
Frankie Roseová zoufale touží po lásce. Chtěla by konečně potkat alespoň trochu normálního muže. Má ale smůlu. Proto se rozhodne vzít osud do vlastních rukou! A jelikož pracuje v knihkupectví a je nadšená čtenářka, vezme si na pomoc to, co je jí nejbližší. Knihy. Do vlaků, tramvají a autobusů rozmístí oblíbené knížky se svým kontaktem, aby přilákala inteligentního, krásného a sečtělého mladého muže. Muže svých snů. Ozve se jí Sunny a přeskočí jiskra. Ale je tu jeden háček. Frankie má ráda klasiku a Sunny čte jen žánr young adults, a navíc se objeví i další neodolatelní muži…

O autorkách
Ali Bergová a Michelle Kalusová jsou nejlepší přítelkyně a zaryté fanynky čtení a psaní knížek. Společně iniciovaly projekt Knihy na kolejích, který vznikl v Melbourne, ale v současnosti probíhá po celé Austrálii. Ali pracuje na pozici creative director v melbournské společnosti Hedgehog Agency a Michelle je učitelkou na základní škole. Více naleznete na stránkách: www.booksontherail.com

Před koncem roku, to znamená, pár dní zpátky, mi přišla nabídka nové spolupráce a když jsem kývla, dostaly se mi do rukou dvě romantické knihy. Jedna vynikala svou obálkou a druhá svou anotací. Zkrátka se zamilujte je ta s anotací, která mě upoutala na první přečtení a neváhala jsem ani minutu, všeho nechala – dočetla rozečtené, a ihned se pustila do tohoto příběhu dvou australských nejlepších kamarádek.

Nejdříve něco k obsahu a postavám v knize. 
Frankie je nezadaná, láskou zklamaná, a recenzemi na svou knihu naštvaná, mladá žena, která pověsila nejen své psaní ale i lásku takříkajíc na hřebík. A aby se z této letargie dostala, se svou nejlepší kamarádkou Cat přišly na způsob, který může Frankie nejen pomoct zase psát, ale hlavně najít lásku svého života.
Cat je nejen nejlepší kamarádkou, ale také nastávající matkou a správnou manželkou. Ovšem její energie nezná mezí, i v těhotenství podniká věci, které byste od ní nečekali.
Obě hrdinky jsou naprosto oddané nejen svému knihkupectví, ale také knihám, samy sobě a kávě se spoustou sladkých dortíků a koblih.

A i přesto, že se Cat Frankie se vším svěřuje, má svá tajemství, která vyplují na povrch v tom nejhorším možném okamžiku, Frankie sice najde muže, který v ní zanechá stopu, ale svou „milostnou propast“ ne a ne překročit, a navíc, když se rodiče Frankie přestěhují jen pár domů od ní, má pocit, že už nic nemůže být horší a zkaženější. Ovšem chyba, je to zdaleka otřesnější, počínaje holkou bez vložek a konče želvou… V životě Frankie se toho děje opravdu hodně, a důležité bude zjistit, jestli se najde čas na lásku a pohodu…

Co mne na první pohled uhranulo, líbilo se mi a velmi jsem oceňovala, tak byl přístup ke knihám. Autorky do vyprávění zahrnuly snad všechny známé tituly, které budou znát i ti, kteří je nečetli, ale určitě o nich slyšeli. Velké plus je v tom, že se hlavní hrdinky, potažmo i někteří hrdinové, vyžívají v citacích různých částí knih, takže je jasné, že mé knihomolské srdíčko plesalo a užívalo si snad v každé kapitole. V každém řádku, v každém slově bylo tolik úsměvného, vtipného, chytrého a laskavého humoru, až jsem sama byla překvapená.

„Pro tebe hořím teď já, artista.
Štěstí, že spojil nás Alchymista.
Doufám, že ty mě máš také ráda.
Uvařím lahodný Feijoada.
Tvůj oči krásný a můj jakbysmet.
Tvůj hruď je pevný jak od knihy hřbet.
Uvnitř ten hřbet já chci navždy se skrýt.
Půjdeme později do můj byt?“

Příběh Frankie je docela předvídatelný, asi každá čtenářka romantických knih pochopí, jak tohle všechno skončí, ale ty vedlejší dějové linky rozhodně nečekáte. Třeba Sebastian, tomu jsem věřila všechno a ke konci jsem zůstala, podobně jako Frankie, zírat s otevřenou pusou, jestli opravdu se mi to nezdá?!… 
Co je dalším plusem, tak je čtivost. Zkrátka se zamilujte má jednu nevýhodu, a to tu, že s knihou se budete muset brzo rozloučit. Protože ji někteří dokážou sfouknout i na jeden zátah, tomu věřím.
Byly kapitoly, kdy jsem se od srdce smála, byly kapitoly, kdy jsem měla na krajíčku. Autorky knihy jsou mladé holky a jde vidět, že ví, co na čtenářky v jejich věku platí. Podařilo se jim napsat příběh, který si mnoho romantických čtenářek vezme za svůj.

Já se rozhodně ke knize vrátím, už jen pro všechny ty úryvky a citace z knih. Tyhle věty totiž dodávaly knize mnohem větší nádech něčeho krásného, tajemného, a přitom v nich bylo tolik pravdy. Byly vybrány přímo na míru příběhu a já jen přemýšlím, kolik práce si s tím autorky musely dát, aby našly přesnou hlášku či citaci a dokončili dialog opravdu úžasným způsobem, který mne dokonale uzemnil.

U Zkrátka se zamilujte to nejde jinak, než dát maximum hvězd. Já si totiž užívala nejen příběh, kdy některé situace byly opravdu vtipné a trapné (to miluju, když se můžu smát jiným), ale také styl, jakým to bylo napsáno. Klasické kapitoly byly střídány s blogem, který Frankie psala, objevovaly se textové zprávy a emailová konverzace. Bylo to nejen zpestření, ale všechno do sebe tak zapadalo, že jsem už tušila, co mne na další stránce čeká a těšila se.

Já teď závidím každé ženě, dívce, kterou četba této knihy teprve čeká. Jak vstupují do neznámého prostředí, které si brzo přivlastní a budou se nejen smát, ale i kochat vším, co si pro ni autorky připravily. Za mne opravdu výborný zážitek, na který dlouho nezapomenu. A není to jen tím příběhem, jde i o to, co se děje kolem. Všechno je správně načasované, napsané, vymyšlené. Paráda.

Hvězdné hodnocení: 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri a knihu Zkrátka se zamilujte můžete zakoupit třeba zde.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Ráj mrtvých dětí – Roxann Hill

Autor: Roxann Hill
Nakladatelství: Knihy Dobrovský – edice Vendeta
Rok vydání: 2018
Počet stran: 243

„Proto jsem za touto kapitolou mého života udělala důsledně tlustou čáru,“ řekla doktorka Hofmannová. „To, že jsem se začala soustřeďovat výhradně na svou praxi, bylo správné rozhodnutí. Mám své stálé pacienty. Hned po schůzce jedu například do domova důchodců a budu se věnovat svým seniorům. Vždyť oni nikoho jiného nemají… A dnes odpoledne se budu starat o dvě nezletilé těhotné dívky, které se samy rozhodly postarat se o své dítě a nejít na potrat. Takové věci se prostě musí podpořit.“

Inspektorka Anna, která překonává životní krizi, je najata knězem a církevním vyšetřovatelem, aby objasnila důvod sebevražd členů ctihodných rodin. Anna je krásná, emancipovaná mladá žena s velmi odtažitým vztahem k církvi a smutnými vzpomínkami na ztrátu dítěte. Těžko překonává traumata prožitá při službě u policie, ale i přesto nachází přátele a smysl své práce.
Na pozadí kalných podzimních dnů, zastrčených skladů a neustále hrozícího nebezpečí se pohybuje dvojice se statečnou vytrvalostí. Navíc vlivem přepadení a ohrožení života se mezi nimi začne vytvářet křehké pouto.
Objeví se další zločiny: zneužívání dětí. A co hůř? Stopy vedou opět k církvi. Překvapivé rozuzlení odhaluje otřesné souvislosti zmanipulovaných smrtí mladých lidí. A na konci, po sérii děsivých zážitků bez oddechu, dva lidé nacházejí ve všem smysl a čistotu.

Roxann Hill se narodila v Brně. Během pražského jara odešla jako malá holčička se svými rodiči do Německa, kde vyrostla a dodnes žije. V současné době se věnuje výhradně psaní a kromě toho se stará o dvě děti, dva velké psy a jednoho manžela.
Patří k nejúspěšnějším autorkám v německy mluvící oblasti, které si vydávají knihy vlastním nákladem. Spolupracuje také s renomovanými nakladatelstvími, se kterými realizovala úspěšné knižní projekty. Série thrillerů o Steinbachové a Wagnerovi se stala díky 700 000 nadšeným čtenářům kultovní záležitostí.

Na tuto knihu mě nalákal název. No, posuďte sami. Ráj mrtvých dětí zní dost děsivě, takže to byla jasná volba. Navíc, když jsem se dozvěděla, že autorka má kořeny v České republice, byla jsem velmi zvědavá, jak píše, o čem píše a jestli se dokáže „odvázat“. Začátek příběhu – přesněji prolog, byl podle mého gusta. Hrůzný, odporný… Ale potom už to šlo trochu z kopce až jsem se dostala ke stabilnímu průměru.

Nejdříve k hlavním postavám. Důležitou je Anna Steinbachová, žena, o které vám toho moc nenapíšu. Co jsem zjistila z příběhu, tak by měla být krásná blondýna a nějakým způsobem poznamenaná děsivým traumatem z minulosti, kdy nedokázala někoho ochránit.
Pavel Wagner, což je v příběhu její parťák ve vyšetřování, je kněz, ale evidentně velmi dobře stavěný (myslím tím pěkné, vypracované tělo), ale tím to hasne. Nedokážu si jej představit – možná tak bez hlavy. 🙂
A tito dva spolu řeší případ, kdy dochází k sebevraždám mladých lidí v jedné diecézi. Nakonec to ale nemá s náboženstvím téměř nic společného, krom Wagnera, jenž je kněz.
Při vyšetřování se dostanou do křížku s bandou lidí, kteří páchají příšerné zlo a tak se dá říct, že vyřeší dva případy… Ovšem, nic není bez následků.

Od příběhu jsem měla velké očekávání, nechala jsem se strhnout názvem, to se přiznávám. I anotace působila velmi dobře, ale s poslední stránkou musím uznat, že Ráj mrtvých dětí je pro mne spíše průměrnou detektivkou, která se zabývá opravdu špatnými činy, ale autorka to nepodala tak, abych si celý příběh vychutnala na maximum.

„Vjela jsem do podzemního garáže svého domu. Umělé světlo se chladně odráželo na šedém betonu a karoseriích aut, která tam byla zaparkovaná. Parkovací místa byla úzká a moje bylo nadto ohraničené sloupem. Při vjíždění jsem se musela vždycky silně soustředit a pár škrábanců na mém blatníku dokazovalo, že se mi to ne vždy podařilo.“

A teď ke knize samotné. Nemůže se ji upřít její čtivost. Velmi krátké kapitoly, příběh odsýpal naprosto neskutečnou rychlostí. Nekecám, já tuhle knihu přečetla za jeden den. Ale nebylo to proto, že bych byla nervozní, jak tohle dopadne, ale opravdu jen proto, že se četla jednoduše, lehce.
Co ovšem podle mě je chybou, tak jsou chybějící popisy jak prostředí, tak osob a charakterů lidí. Pokud podle mého názoru tohle autor vynechá, nemá čtenář moc šancí si k postavě, hrdinovi utvořit vztah, aby mu třeba fandil nebo jej naopak nenáviděl. A v knize Ráj mrtvých dětí bohužel nic z toho nenajdete.

Troufám si tvrdit, že příběh má potenciál, ale mým osobním názorem je to, že se autorka nesnažila a nepohrála si s dějem. Působilo to na mě jako napsané na rychlo, „nepomazlila“ se hrdiny, nezavedla nás do žádných míst, které bychom si dokázali představit – a to, že jednou popsala vstupní halu s kobercem modrým a drahým, to za popis neberu. Je to škoda.

Přemýšlela jsem, jak tuto knihu ohodnotit. I když jsem zde napsala spoustu negativních věcí, ona není úplně špatná. Jen je taková nedodělaná. A mám přesné přirovnání, kam s ní. Znáte takové ty zelené, původní české detektivky? Některé z nich odpovídají stylu autorky. Nic okolo, jen holý příběh, navíc ještě dva případy v jednom, žádný pořádně nerozvinutý, ale přesto si čtenář rád počká na to, jak to dopadne. A to, že je to nepředvídatelné, to je jedno, jediné, ohromné plus. I když asi nereálné, přesto dobře zakončené.

Celkově měla kniha Ráj mrtvých dětí své plusy i mínusy, tudíž ji řadím mezi průměrnou četbu. Nenadchne, ale ani neurazí. Pokud se nenecháte (jako já) strhnout názvem, můžete si užít docela dobře napsaný příběh, který vás může, ale nemusí překvapit. Udělejte si obrázek sami. 🙂

Hvězdné hodnocení: 

Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský, kde si knihu Ráj mrtvých dětí můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Krutý princ – Holly Blacková

Autor: Holly Black
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 419

„Ze srdce vypuďte smrtelný sten.
Jak víří listí, když větry se zvednou,
nám vlasy vlají a tváře blednou,
hruď dme se a zrak je rozjiskřen
a mávají ruce, rty rozevřeny –
A kdo by teď na nás pohlížel –
my zmaříme čin, jejž konat chtěl
a naděje zhasnou mu nesplněny.“
– William Butler Yeats, „Výprava sídhů“

Vítejte ve světě, kterému vládnou nelítostné víly!
Jude bylo sedm, když jí zabili rodiče a unesli i s jejími sestrami na proradný dvůr víl. O deset let později ale netouží po ničem jiném než patřit mezi víly. A to i přes to, že je smrtelná. většina víl lidmi pohrdá, nejvíce princ Cardan, nejmladší a nejpodlejší syn krále. Aby Jude získala vysněné místo u dvora, musí se princi postavit.
Zaplete se však do intrik, a když hrozí, že násilí zničí slavný dvůr, rozhodne se pro pochybné spojenectví, které ji může stát život.

Holly Black je známá a úspěšná spisovatelka fantasy knih pro děti a teenagery. Jejím nejúspěšnějším dílem je Kronika rodu Spiderwicků. Holly žije s manželem a synem v Massachusetts v domě, který má podle ní tajné dveře do jiného světa.

Autorku Holly Black mám spojenou s mou oblíbenou Cassandrou Clare. Vím, že jejich knihy jsou z podobného světa, který mi je velmi blízký, a proto když jsem objevila, že Krutý princ vyjde, měla jsem na něj spadeno. A nejen z důvodu, že se odehrává ve vílím světě, ale také právě proto, že v jejích knihách očekávám řádnou dávku napětí, akce a nějakou tu romantiku. Takže volba byla jasná. A jsem ráda, že má očekávání byla splněna, no, některé i dost přeplněna. 🙂

Jude Duartová je mladá holka, která někdy před deseti lety (tedy ve svých sedmi letech), byla unesena do říše vílího lidu. Madoc, člověk, který jej unesl, má v tomto světě docela vysoké postavení, takže si nežila úplně špatně. Její sestra – dvojče a starší sestra, byly uneseny spolu s ní. Některá z nich to snášela lépe, jiná zase více tíhla ke světu lidí, ovšem žití na dvoře Madoca zvládaly jakž takž v pohodě. Jediným problémem pro Jude byl ten, že je smrtelná. Vnímala to celým svým tělem a spousta lidí ji dávalo jasně najevo, že do říše víl nepatří. Znepříjemňovali ji pobyt tam, dělali jí naschvály a co hůř, někteří dokonce ubližovali. Ovšem netušili, že tím, jak se k ní chovají, v ní pouze utvrzovali to, že Jude jim všem ještě ukáže. Zocelovalo ji to, a po všech útrapách, které se jí přihodí, měla jasno víc než její sestry, kde je její místo a co je ochotná pro něj obětovat.

V knize Krutý princ, je vícero postav, které jsou důležité. Všechny jsou vzájemně propleteny a vytvářejí jednotný příběh. Samozřejmě, že tou nejhlavnější je zároveň i vypravěčka Jude, která ví, čeho ve světě víl chce dosáhnout a jde si za tím – a někdy docela dost tvrdě.
Když se ji připlete do cesty Cardan, nebo Valerian, vůbec se s nimi nemazlí. 
Všechny charaktery postav mi přišly v pohodě, jen u Jude jsem měla někdy problém. Na to, že ta holka by měla mít nějakých sedmnáct let, místy působila na třicetiletou, protřelou a zkušenou ženu, která ví, co se od ní čeká a co musí udělat. I když její myšlenky byly sedmnáctileté dívky, některé její činy tomu zcela neodpovídaly. Obzvlášť to bylo očividné u některých akcí, kdy se zachovala velmi „tvrdě a silně“ a najednou ji v hlavě začaly plout myšlenky proč a jak. Čin hodný téměř Robocopa, ale myšlenky princezny Elsy. 
To ovšem žádným způsobem nesnižuji její roli v ději a oblíbila jsem si ji. I přesto, že jsem s některými věcmi nesouhlasila, chápala jsem její pohnutky a někdy jsem byla i mile překvapena, co všechno riskovala a hlavně jak.
Na druhou stránku, některé postavy jsem neměla ráda od začátku až do konce, a to tedy smetánku vílí říše, hlavně Lockea a Cardana. I když sem tam ukázali svou „vlídnou“ tvář, nevěřila jsem ji ani co by se za nehet vešlo. Musím říct, že Krutý princ je první knihou, kde nemám svou oblíbenou mužskou postavu a to se mi líbí! 🙂

„Překroucená slova, šprýmy, zamlčování, hádanky, klevety, nemluvě o mstách za dávné, takřka zapomenuté urážky. Ani bouře nejsou tak zrádné a moře tak nevypočitatelná jako víly.“

Krutý princ je fantasy příběh, který vás bude bavit od první do poslední stránky. Pořád se zde něco děje, ať už se jedná o politické intriky na trůnu vládce, nebo partnerské a přátelské vztahy mezi hrdiny. Po tom, co se zde objevil Locke a začal hrát svou roli v příběhu, byla jsem konsternována, nevěřila tomu a na konci jsem se přesvědčila, že opravdu nemůžu věřit nikomu z vílího rodu.
Jejich možnost oklamat lidi, ale také nemožnost lhát, byla úžasná. To, jak autorka ukázala, že si umí pohrát se slovy, aby víla neřekla pravdu a přitom nelhala, to bylo dost dobré! 🙂

Ač je v názvu knihy zmíněn princ, tak pro mne je to zavádějící název. V celém ději jde převážně o Jude a její rodinu a její vztahy k ostatním, je ovšem pravdou, že nebude mít poslední slovo. A proto se těším na další díl, věřím, že to bude ještě zajímavé. Hlavní hrdinka začala někdy za půlkou intrikovat a to takovým způsobem, že mne kniha bavila snad ještě víc, než na začátku. A pokud v tom bude pokračovat, tak to potěš koště. 🙂

Dalším plusem je, že se Krutý princ čte sám. Slova a písmena ubíhají před očima, díky tomu, že jsem neobjevila žádné nudné pasáže, žádná hluchá místa. Pořád se něco dělo, a i přesto, že na mě tam bylo docela dost smrtí a krve, tak se mi vše líbilo. Teda ty úmrtí moc ne, to fakt byl masakr v jednu  chvíli, ale život se s nikým nemazlí, když jde o moc. A když jde o víly, je to ještě horší a zvrácenější…

Pokud máte rádi fantasy světy, vílí říše a magii, tak si rozhodně tuto knihu nenechte ujít. Autorka nejen ukázala, že umí vymyslet zvrácený, zlý svět, ale také dodat postavám takové charaktery, aby vás nikdo nenudil a vy si užili pořádnou dávku napětí, trochu romantiky a skvělý příběh.

Hvězdné hodnocení: 

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Krutý princ můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Dům stínů – Pamela Hartshorne

Autor: Pamela Hartshorne
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 424

„Ticho… a pak na mém zápěstí spočine autoritativní ruka. „Kate? Dokážete otevřít oči?“ Nevím, kdo je Kate, ale ten hlas mluví očividně se mnou. Namáhavě zvednu víčka a spatřím ženu v modré tunice. Ta barva mě bodá do očí a na jejím oblečení je něco zvláštního, co nedokážu identifikovat.“

Když se Kate Vavasourová probudí v nemocnici, nepamatuje si rodinu shromážděnou kolem svého lůžka ani svůj život před nehodou. Lékaři jí diagnostikují posttraumatickou amnézii s tím, že by se vzpomínky měly začít postupně vracet. Což se sice stane…, ale ty vzpomínky nejsou její. Patří Isabel Vavasourové, která žila ve šlechtickém sídle Askerby Hall a zemřela před čtyřmi sty lety.
Po návratu do Askerby Hall se Kate ocitne v domě plném stínů a podezírání. Protože nepoznává svoji rodinu, přátele, a dokonce ani malého syna, zoufale se snaží poskládat dohromady události, které vedly k jejímu děsivému pádu z věže. Zdá se, že život v Hallu není tak dokonalý, jak Vavasourovi na veřejnosti předstírají. Ale dřív než Kate odhalí současná tajemství, musí zjistit pravdu o minulosti… Byla Isabel skutečně šílená, nebo udělala chybu, když důvěřovala člověku, o kterém si myslela, že ji nikdy nezradí?

Pamela Hartshorne vystudovala francouzštinu na Edinburské univerzitě, ale o svém budoucím povolání neměla konkrétní představu. Živila se brigádami a krátkodobými zaměstnáními, která mohla ze dne na den opustit, a toužila poznat svět. Pracovala jako produkční v divadle, číšnice, recenzentka restaurací, učitelka angličtiny, pomocná síla v kuchyni, sekretářka ve zpravodajské redakci – a mezitím cestovala. Posléze začala studovat medievalistiku, odvětví historie zabývající se obdobím středověku. Aby si mohla studium financovat, rozhodla se psát romány pro ženy. Skloubit studium se psaním nebylo snadné, ale nakonec zdárně dokončila Yorskou univerzitu, a dokonce zde v roce 2004 získala titul Ph.D.
Fascinuje ji vztah mezi minulostí a současností a vždycky se jí líbily romány o cestování v čase, které zkoumají, zda by bylo možné vrátit se do minulosti a zjistit, jaké to „doopravdy bylo.“
Stále žije v Yorku s kocourem Douglasem a svým dlouholetým přítelem. Stále ráda cestuje a miluje dobré jídlo a pití. Jako Jessica Hartová pokračuje ve psaní „harlequinek“ a pod svým pravým jménem vydává romány o cestování v čase.

Dům stínů je ideální kniha pro ženy, které nevyhledávají jen romantiku, ale chtějí i nějakou záhadu z minulosti. V tomto příběhu se hlavní hrdinka musí skrz svou paměť dostat do minulosti, aby sama dosáhla svého štěstí. 

Kate je matka čtyřletého syna Felixe. Její manžel je po smrti.
Na posteli v nemocnici se po těžké nehodě probudí žena, kterou všichni oslovují Kate, ale ležící vůbec neví, o koho se jedná. Trpí ztrátou paměti. Nepamatuje si vůbec nic. Ani lidi kolem sebe, ani svého syna. 
Někde vzadu, v koutku mysli, ale ví, že není Kate. Je někdo jiný. Ovšem, aby se uzdravila a na všechno si vzpomněla, smíří se s tím, že je tedy Kate, odjede s rodinou do Askerby Hall, kam patří, a tam začíná pátrat nejen po své minulosti. Střípek po střípku získává informace, které ji můžou pomoct nalézt pravdu, jež se skrývá mezi zdmi Askerby Hallu.

Když jsem začala číst, byla jsem nadšená. Stránky ubíhaly rychle a jakoby se otáčely samy. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, co všechno se v knize odehrává. Ale zhruba za polovinou příběhu přišel zlom a závěr se mi dočítal těžce. Bylo to z toho důvodu, že mi vadilo, jak byly Kate a potažmo i Isabel slepé. Vytáčela mne ta jejich blbost, že neviděly žádné náznaky toho, co se kolem nich odehrává. 
Není to příběhem, že bych jej nechtěla dočíst, ale bylo to jejich naivitou, která mi naprosto drásala nervy. Čest autorce, že ve mě dokázala vyvolat takový, téměř až odpor, k hlavní hrdince. Vadilo mi, jak pořád Kate, tak i Isabel omlouvala různé činy, které je měly nakopnout k akci, ale ony kolikrát jen sklaply podpatky k sobě a držely pusu. To bylo něco pro mne. Neříká se, důvěřuj, ale prověřuj? Kdyby se ty ženy trochu víc snažily, všechno mohlo dopadnout úplně jinak.

„Vzadu v mozku se mi něco třepotá. Zamračím se a snažím se zachytit obrazy, které se tam mihotají: bagr, jeho mohutné pásy lesklé od bahna, jeho lžíce, skoro uctivě spuštěná, kosti, zhnědlé stářím, a vlna hrůzy, která mě zachvátí. Pamatuju si to, nebo si to vymýšlím? Těžko říct.“

Kniha Dům stínů není přímo romantická kniha. I když tam, sem tam, objevíte náznak nějakého sblížení, spíše se připravte na to, že se budete potýkat s duchy, zlými a nepřejícnými lidmi, s těžkou a smutnou minulostí, která se bude prolínat do přítomnosti. 
Při čtení se mi opravdu líbilo, že jsem se dokázala vžít do hrdinky a cítit tu bezmoc, která ji stravovala. Autorce se povedlo nejen skvěle vypsat charaktery postav a dát každé postavě něco zajímavého, ale také některé popisy stály za to. Obyčejný popis vyhlídky z věže byl tak „impozantní„, že ač se bojím výšek, měla jsem chuť na nějakou vystoupat.

Rozhodně se jedná o velmi čtivou knihu, ale také dosti průhlednou zápletku. Jakmile pochopíte, jak se to má s Kate a Isabel, že je pojí jakási „stejná“ minulost, pochopíte o co jde, a jen budete čekat, až vše vygraduje v pořádný souboj a pak bude konec.
A i přesto, že neoplývám nadšením (hlavně kvůli naivitě obou hrdinek), autorku si určitě pohlídám a podívám se po nějaké její další knize. Příběh totiž odsýpal a četl se snadno, rychle, a byly zde místa, kdy to opravdu bylo zajímavé a tak nějak mysteriózní.

Tuto knihu doporučím všem ženám, které mají rády příběhy, jež staví na minulosti hrdinů, která se prolíná do přítomnosti. Ženám, které zbožňují záhady a věří na „vyšší“ síly, protože tady v příběhu je důležité jakési „posednutí“ duchem skrz vzpomínky.
Obrňte se trpělivostí nad některými činy hlavních hrdinek, nad jejich až moc hodnou povahou a připravte se na pořádně zvláštní příběh, který vás nenechá na pokoji, dokud to neskončí.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Dům stínů můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan


Používáme WordPress (v češtině).