Jezdecký tábor Yonahlossee – Anton DiSclafani

Autor: Anton DiSclafani
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 352

„Věřila jsem všemu, co jsem mu toho dne řekla. Měla jsem vše, co jsem na světě milovala, své rodiče, tetu, strýce, bratra. Svého bratrance a poníka hned na dosah ruky. Domnívala jsem se, že svět kolem sebe úplně chápu a rozumím mu.“

30.léta 20.století. Ve Spojených státech právě vrcholí velká hospodářská krize. Patnáctiletá Theodora Attwellová, jež si doposud žila jako v pohádce v krásném domě na Floridě, obklopeném pomerančovými sady, poprvé v životě opouští svou rodinu.
Theodořin otec chce zamezit společenskému skandálu, který hrozí vypouknout kvůli rodinnému neštěstí, jehož je Thea příčinou, a který si rodina patrřící k místní honoraci nemůže dovolit, a proto odváží mladou slečnu do dívčího jezdeckého tábora v horách Severní Karolíny. Thea má z cizího prostředí strach – ještě nikdy nebyla bez svých příbuzných, především pak bez bratra Sama, svého dvojčete. Když navíc zjišťuje pravý důvod, proč byla do školy poslána a na jak dlouho, propadá hlubokému smutku.
Postupem času ovšem nabývá sebedůvěry a začíná objevovat, že i svět za zdmi rodinného sídla není ak úplně k zahození. Sbližuje se se spolužačkami, které stejně jako ona pocházejí z vyšší společnosti, zdokonaluje se v jízdě na koni a učí se být dámou. A neunikne ji, že pan Holmes, šarmantní ředitel školy, ji věnuje o něco více pozornosti než ostatním svěřenkyním…
Podmanivý románový debut o skandálních podobách lásky, jež jsou však obrazem nevinnosti mladého srdce. Příběh viny, falešné hanby a vášně, v němž se z dívek stávají ženy.

Tak smutnou knihu jsem už dlouho nečetla. Ještě v dobách, kdy jsem pracovala v Levných knihách mi tento příběh ležel na poličce doma a já si pořád říkala, že jednou si to přečtu. Najdu si čas a prostor a přečtu to!
Včera jsem to udělala.

Příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky They, které se bouří hormony, když to řeknu laicky. Provede něco, co není běžné a její rodiče zareagují striktně. Odvezou ji do jezdecké školy, kde se musí starat sama o sebe. Prostě ji odstřihnou od rodiny. I když ji sem tam přijde dopis, je to spíše minimální podpora z jejich strany a navíc, neříkají ji pravdu. Mlží a chudák Thea ani neví, jak dlouho tam bude muset být.
Škola je pro privilegované vrstvy mladých dam, které se zde učí jak být za dámu, jezdit na koni, jak správně mluvit ve společnosti… Taková snobárna.
Theu ale trápí to, co se děje doma. Nechala tam všechny, které má ráda, neví nic o tom, jestli se hospodářská krize dotýká nebo ne její rodiny, co její dvojče Sam, co teta se strýčkem a bratrancem, se kterými se vídali pravidelně…

Je to příběh, kde je důležitý pohled jak na lásku sourozeneckou, mateřskou, tak také k opačnému pohlaví. Když budete číst tyto řádky, bude vám smutno. Mladá holka jakou byla Thea si zaslouží podporu rodiny a ne se protloukat v nevědomosti sama životem. Neví, co se děje, na čem je, neví, jestli se bude mít kam vrátit, jestli ji nějaký domov zbyl. Neví, jestli ji rodiče nezavrhli úplně a hlavně neví proč to udělali tak radikálně. Tápe ve světě dospělých a objevuje vše na vlastní pěst.

„Myslela jsem na to, co mi řekl pan Holmes – že mne mí rodiče prodali. Jenže on nemohl vědět nic o otcově něze, o tom, jak krásný byl matčin domov. Nevěděl, jak jsme se navzájem milovali.“

I když jsem možná Theu vykreslila jako chudinku, tak postupem času se z ní stává silná a sebevědomá žena, která ví, co chce a snaží se udělat pro sebe to nejlepší. Samozřejmě, ne všechny praktiky jsou tou nejlepší cestou, ale kdo z nás někdy nenarazil na překážku, které se musel vyhnout? Či ji nějakým krkolomným způsobem překonat?
Nedávám ovšem maximální hodnocení, i když se tu rozplývám a to konkrétně z toho důvodu, že mi některé pasáže přišly trochu zdlouhavé. Líbilo se mi vracení se do minulosti, kdy Thea vzpomínala, jaké to bylo doma, ale v některých kapitolách mi to přišlo trochu nepřehledné. Ale i přesto, dobrý románový debut autorky.

Knihu doporučuji každé ženské romantické duši. Budete Thee fandit a i když s některými činy nebudete souhlasit, stane se pro vás hrdinkou na správném místě. Je až s podivem, jak krásně v příběhu vidím růst sebevědomí, víru a naději.

Tak co, četli jste ji? Nebo ji máte na poličce, tak jako já už přes rok a stále nebyl čas? Zkuste to… Bude se vám líbit. 🙂

Daramegan

Láska s chutí makronky – Sarah Vaughanová

Autor: Sarah Vaughanová
Rok vydání: 2015
Počet stran: 374
Nakladatelství: Mladá fronta


„VEZMĚTE pět docela cizích lidí, které spojuje jen jejich vášeň pro pečení.
PŘIDEJTE populární pekařskou soutěž a vypracujte tuhé těsto.
OHŘEJTE na správný stupeň napětí.
OZDOBTE sladkobolným životním příběhem ženy, která je všechny inspirovala.
UZOBÁVEJTE tajně po malých kouscích nebo spořádejte na posezení.
VYCHUTNEJTE SI vytříbenou kombinaci lehkých a silných chutí, lahodných situací a zápletek, z nichž se vám budou zaručeně ještě dlouho sbíhat sliny.“

Román pro ženy odehrávající se v prostředí populární gastronomické soutěže Hledá se nejlepší pekařka! Každý z čtveřice účastníků má k zalíbení, které našel v případě pečených lahůdek, své vlastní důvody.
Baculatá Jenny čelí syndromu prázdného hnízda a problémům v manželství. Svobodná matka Claire obětovala životní sen kvůli dceři a nemůže se vymanit ze vztahu s mužem, který ji využívá. Pro bývalou učitelku Vicki je mateřská role náročnější, než původně očekávala, snad kvůli komplikovanému vztahu s matkou. A zdánlivě dokonalá Karen je odhodlaná vyhrát, aniž by její pečlivě vypilovaná maska byť jen na okamžik sklouzla a odhalila, co se skrývá pod ní.
Postupem času začnou mezi finalisty vznikat spojenectví a na povrch vyplouvají důvěrná tajemství a soukromé bolístky. Mít vládu v kuchyni se jim daří dokonale, nad svými životy už to však tak jednoduché není. Kniha je průběžně doplňována recepty a životním příběhem slavné pekařky paní Eadanové. I za jejím věhlasem se však skrývá osobní tragédie.

Kniha, u které můžete očekávat, že vám rozdráždí chuťové buňky, pohladí u srdce, trochu nadzvedne mandle, ale hlavně ve vás zanechá stopu. Určitě si zaslouží vaší pozornost.
Na začátku každé kapitoly se setkáte s radami pro hospodyňky, které vám možná přijdou trochu „zastaralé“, ale při hlubším zamyšlení byly pro mne pravdivé.
Děj se odehrává při kuchařské soutěži a díky tomu je celá kniha rozdělena do tématických částí jako například chléb, sušenky a cukroví, nákypy a další.
Nejen, že jsem se dozvěděla hodně informací co se týče pečení různých delikates, ale nakoukla jsem také pod pokličku životů soutěžících. Nejsou to žádní obyčejní lidé a po pochopení mi přijde, že nejlepší pekaři a pekařky jsou lidé, kteří se snaží těmito činy napravit svůj život. Osladit si ho. Zlepšit si ho. Láska prochází žaludkem, a tak zkouší a zkouší. Pečou za lepším životem.

„Pečení může být velmi terapeutickou činností pro chvíle stresu. Při hnětení těsta či přípravě máslového krému totiž můžete ulevit svým úzkostem. V životě samozřejmě někdy nastanou i chvíle, kdy není pečení právě praktické, ale nezapomínejte na jedno: vždycky se k němu můžete vrátit.“

V průběhu čtení jsem si oblíbila všechny hlavní hrdiny a pokaždé se můj favorit na vítězství v soutěži měnil. Co příběh, to jsem výhru přála někomu jinému. A nedokázala jsem si představit, kdo to vyhraje, protože dle mého by si to zasloužil každý ze soutěžících. A jestli výherce splnil mé očekávání? No, těžko říct. Asi ano, ale stále jsem na pochybách, jestli to má ten správný pekař. Ohledně pečení vyhrál ten správný, ale ohledně životních příběhů… To už je na pováženou 🙂

Každopádně autorka dokázala vtěsnat do necelých 400 stran plno nádherných i méně nádherných pocitů a emocí. Moc se mi líbil styl psaní a samotné příběhy všech hrdinů jsou psány svižným tempem, takovým skvělým způsobem, že hned pochopíme o co jde, co se stalo, co se děje a proč tomu tak je.
Kniha celkově byla pro mne velmi emotivní. Nevím, jak to Sarah Vaughanová dokázala, ale dokázala jsem se vcítit do pocitů všech hlavních hrdinek. A to je to, co se musí stát, aby byl pro mne příběh velmi dobrý. A já ho s radostí doporučila dál.
Takže doporučuji všem nadšeným hospodyňkám, ženám, dámám, prostě každé ženské duši. Nejen, že dostanete pohlazení na duši, ale také spoustu užitečných rad, jak okouzlit při pečení. 🙂

Děkuji nakladatelství Mladá fronta za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu přejete přečíst, tak si ji můžete koupit přímo tady.

Přeji vám všem sladký život! 🙂
Mějte se krásně,
Daramegan

Kouzelný náramek – Viola Shipmanová

Autor: Viola Shipmanová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 424
„Tento přívěšek
vždy připomene tvému oku,
že celičkou cestu životem
kráčela jsem po tvém boku.
A každá nová krabička
ukrývat bude památku,
na tebe a na mě
na samém začátku.“
Díky rodinnému šperku si tři ženy jasněji uvědomí, že na rodině velmi záleží. Příběhy ukryté v přívěscích změní jejich pohled na život a ony najdou novou chuť ho žít. Lolly dostávala od své matky ke každým narozeninám jedno kouzlo spolu s připomínkou, jak důležité jsou rodinné vzpomínky. Teď je Lolly sedmdesát let, zhoršuje se jí paměť, a tak si uvědomí, že jí nezbývá moc času na to, aby obnovila vztah se svou dcerou a vnučkou, protože obě byly stále příliš zaměstnané, než aby si našly chvilku na ni a na její rodinné historky.
Když ale Lollyině dceři Arden kdosi nečekaně zavolá a vyjádří obavu o její matku, vypraví se Arden za ní a vezme s sebou i svou dceru (a Lollyinu vnučku) Lauren. Lolly jim pak vypráví příběhy spojené s jednotlivými přívěsky na náramku – a všechny tři si znovu najdou cestu k sobě navzájem a také radost, naději a lásku.
Kouzelný náramek je dárek, který budete žárlivě střežit ještě dlouho poté, co dočtete poslední stránku.
Silný příběh. Vyprávění o třech ženách, třech generacích v jedné rodině, které hledají samy sebe. Opět se snaží naleznout dávno ztracené vzpomínky, lásku k sobě navzájem, pochopení, víru a naději v lepší budoucnost.
Lolly je matka Arden, slavná Dolly ve Scoopsu a hlavní vypravěčka všeho, co se událo.
Arden je matkou Lauren. Redaktorka časopisu Papparrazzi, žijící v Chicagu, která nemá nic jiného na práci, než jen poskakovat kolem vydávání časopisu a na nic jiného nemyslí. Nemá čas. Musí vydělávat peníze a její život ji protéká mezi prsty.
Lauren je studentka obchodní vysoké školy. Nešťastná. Zvolila si obor, který by ji mohl pomoci získat lepší zaměstnání, ale to není to, co chce. Jen nechce být matčinou přítěží a proto potichu, s pokorou se snaží snášet všechny příkoří, které ji škola a nemohoucnost dělat to, co chce, staví do cesty.
Jednou se to možná všechno změní, ale nejdříve jsou důležité vzpomínky, příběhy a přívěsky na náramku, abychom vše pochopili.
Kniha se mi nesmírně líbila. Nejen, že se dobře četla, ale hlavně byla milá, jemná, takové pohlazení pro duši. Nenásilnou formou si vás podmaní a už nepustí. Dokud ji nedočtete a i přesto budete mít menší problém na ni přestat myslet. Minimálně budete toužit po svém vlastním kouzelném náramku. 🙂
I když byly některé pasáže předvídatelné a od začátku jsem některé věci tušila, jak asi dopadnou, tak to každopádně vůbec nic na mém názoru nezměnilo a kniha si zaslouží vaši pozornost.
Je tak akorát romantická, užijí si ji všechny ženy, dívky, dámy, holky… 
„Zmrzlinový kornout = Aby byl tvůj život sladký a plný nadšení pro všechno, co budeš dělat.“
Musím se s vámi podělit o něco, co mě opravdu zaskočilo. Dostalo do kolen. Kniha je psána velice citlivě, z pohledu všech tří žen je vše uvěřitelné a já měla za to, že autorka dokázala své knize vdechnout život. Vůbec jsem nepochybovala, že to napsala žena. A BUM! Napsal to muž! 🙂 Tohle zjištění pro mě bylo jako facka, kýbl ledové vody přímo na hlavu. 
Kdyby mi to někdo řekl a já si to nemohla ověřit, tak bych si poklepala na hlavu a dotyčného odkázala do patřičných mezí. Ovšem takto jsem jen zůstala zírat s otevřenou pusou a musela si jít pro bradu do sklepa. Nevěřila bych tomu. Autor se dokázal skvěle vcítit do života tří bláznivých žen, popsal životy, jejich budoucnost i minulost naprosto úžasně. Klobouk dolů.
Určitě tuto knihu doporučuji. Na takové sychravé a podzimní počasí je to ideální četba! 🙂
A abych nezapomněla….
Už mám svůj vlastní náramek. 🙂 Měla jsem takovou chuť jeden vlastnit v průběhu celého příběhu… A teď mi bude pokaždé, co si jej vezmu, připomínat tuto krásnou a milou knihu.
Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít knihu koupit, tak můžete tak udělat přímo tady.
Mějte se krásně!
Daramegan

Náš nejmladší má 4 tlapky – Dana Gringelová

Autor: Dana Gringel
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 222
Rok vydání: 2016

Dana psa nechtěla, její dcera ano. Sotva je štěně doma, má ho – jak jinak – na krku matka. Že to ale bude tak strašné, to opravdu nečekala. Dvanáctkrát s ním byla venku, a sedmkrát se vyčural v bytě! Prostě hrůza. Rodina prožívá utrpení, ale vydrží. Nakonec se všechno v dobré obrátí, z nového člena rodiny se vyklube opravdový přítel a předvede všem, jak to má být: život naplno a štěstí tady a teď.

„Musím přiznat, že lidi vlastnící psa mi byli vždycky podezřelí. Skoro stejně jako návštěvníci swingers klubů, příznivci dechovky nebo řidiči džípů žijící ve městě.“

Zajímalo by mě, jak to funguje v jiných rodinách, když se rozhodnou pořídit si psa. Protože v knize na to Dana s rodinou šli šíleně vědecky, chvílemi jsem myslela, že to stejně nedopadne. Ale dopadlo – ještě, že jsem neměla správné tušení.
Příběh je to velmi jemný, uklidňující, i když pes vyvádí hrůzostrašné alotria, tak přesto vás to nevytočí a děj tak nějak plyne, ladně, pomalu…
Pokud jste majiteli psa, tak se v knize možná najdete. Já to teda tak měla. Šla jsem se štěnětem ven, nevykonalo žádnou potřebu, ihned po příchodu domů, vykonalo obě možné formy. 🙂 Takže jsem Daně naprosto věřila její zoufalou situaci. Ovšem, pak se to zvrtlo a začalo jít do tuhého… Ne u mě, ale u Dany. 🙂

„Najednou, zatímco jsme ještě tiše seděli u stolu a zabývali se svými myšlenkami, do místnosti vpadl Willy. Zjevně ve spánku dobil baterky. A ta energie teď musela ven. Dvakrát praštil do vchodových dveří, což se dalo interpretovat jako touha po procházce, a pak se motal jako motovidlo z jednoho rohu místnosti do druhého, sedmkrát, osmkrát, bez zřejmého cíle. To už jsme znali. Říkali jsme tomu tanec svatého Víta a přemýšleli jsme, co toho psa asi posedlo.“

Příběh o jednom štěněti, které slyší, ale poslouchat nebude do doby, než se nad ním strhnou bouřlivá mračna… Příjemná oddechovka, která potěší všechny milovníky psů – jelikož každý nějak začínal. A hlavně je to kniha, která vás pohladí na duši. Při jejím čtení nemusíte nad ničím přemýšlet a jen se můžete nechat unášet příběhem, který je místy legrační, překvapující a hlavně sladký. 🙂 Jako turecký med. Mezi všemi těmi thrillery a detektivními příběhy, které vycházejí se jedná o příjemné zpestření.

Doporučuji ji všem milovníkům psů, protože pes je zde hlavním tématem číslo jedna a neukazuje jen své dobré stránky. Tudíž budete vědět, že v tom nejste sami, když vás pes neposlouchá. 🙂 A taky je to dobrý dárek pro ty, kteří nechtějí nic o koupi psa slyšet, či nad nějakou tou koupí uvažují. Protože zde se autorce povedl zářný příklad toho, jak to udělat, aby vše fungovalo tak, jak má.

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu budete chtít pořídit, můžete tak udělat přímo na tomto odkazu.

Mějte všichni báječný den!
Daramegan

Střípky ticha – Linda Castillo

Autor: Linda Castillo
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 308

„Oba víme, že Kaufman spolupracovat nebude. Amišové jsou sektáři a pokoušejí se žít odděleně od zbytku světa. Protože jsem vyrůstala jako amiška, chápu to. Jenže jako policistku mě jejich zarputilá neochota spolupracovat přivádí k nepříčetnosti.“

Slabaughovi jsou přímo vzorová rodina amišských farmářů, tvrdě pracují, mají čtyři děti a se širokým příbuzenstvem skvěle vycházejí. Idylka skončí, když jedno z jejich dětí přivolá pomoc. Kate Burkholderová, policejní náčelnice z Painters Millu, objeví v nádrži na hnůj chlapcovy rodiče a strýce, všechny mrtvé. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že šlo o nešťastnou nehodu, během pitvy však koroner zjistí, že jedna z obětí utrpěla před smrtí úder do hlavy. Je zřejmé, že došlo k vraždě. Nikdo si nepřeje vypátrat vraha tolik jako Kate, která rovněž vyrůstala v amišské rodině, proto si případ bere poněkud osobně…

„Šok mě zasáhne jako výstřel z pistole. Ten nápor mě přinutí ucouvnout. Zírám na její bosé nohy. Nechci vzít na vědomí závěr, který z toho musím vyvodit. Ošklivý závěr, urážející hluboko zakořeněný smysl pro morálku.“

Už v předchozím díle (Modlitba za mlčení) jsem se přesvědčila, že autorka umí napsat dobrou detektivku. A nejinak je tomu i v tomto případě. Střípky ticha jsou thrillerem, popřípadě detektivkou, která vás překvapí a nadchne. Protože do poslední chvíle si ničím nemůže být jistí a ve velkém finále nám Linda Castillo ukáže, jak si s námi pohrává. I když už je vše jasné, tak nic jasné není. A basta! 🙂

Náčelnice Kate Burkholderová je i v tomto díle svérázná žena, která se ničeho nebojí, do všeho jde po hlavě, přemýšlí nad tím, co dělá a proč to tak dělá. Navíc je mi stále více a více sympatičtější. Její podřízení z ní mají nejen respekt, ale také v ní vidí svého přítele, což ji dodává ještě více šmrcu. Tím pádem, nečekejte žádného protivného detektiva, který bude kolem sebe kopat, ale příjemnou ženu, která se snaží vyřešit případy selským rozumem.

„Tomassetti vzdychne, přešlápne. Chci něco říct, v tu chvíli si však všimnu, že nás Steele zpozoroval. Strnul, civí na nás s otevřenou pusou. Před ním se začínají hromadit válce přijíždějící po dopravním pásu.“

Děj v tomto díle je zapeklitější než v předchozí knize. Nejen, že se jedná o vraždu, vícenásobnou, ale také o plánované útoky na amišskou komunitu. Takže má policie co dělat. Musí se ohánět, pátrat a to není tak jednoduché, když se nemají čeho chytit. Napětí, které mě při čtení neopustilo se s každou další stránkou stupňovalo. Opět jsem se dostala do toho stádia, kdy mi stránky ubíhaly před očima jako děj filmu. Díky popiskům autorky jsem si dokázala představit i to, jak auto zabrzdilo, odlétly z pod jeho kol drobné kamínky a náčelnice vyběhla ven do deště. Jednoduše to bylo moc fajn.
A ještě musím říct něco k závěru, protože to, jak bylo vše ukončeno a vyřešeno by mě nenapadlo ani za sto let. Důmyslný příběh, napětí, šmrc, grády a já nevím, co ještě všechno je tady ukryto.

Určitě doporučuji tuto knihu všem, kteří s autorkou se nejen již setkali v jiných dílech, ale také všem milovníkům detektivek a thrillerů, protože věřím tomu, že si opravdu přijdete na své. Není tam místo, kde by se člověk nudil, kde by zaváhal, zda sáhl po dobré knize. Budete se bavit od začátku až do konce, možná že na konci zůstanete dokonce s pusou dokořán – velká pravděpodobnost. 🙂

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku a vy, kteří si knihu chcete koupit, tak můžete tak učinit přímo tady.

Doufám, že se recenze líbila a přeji krásný den! 🙂
Daramegan