Něco mezi tím – Melissa de la Cruz

Autor: Melissa de la Cruz
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 461

„Jako by pode mnou zela prázdnota, jako by všechno, čeho jsem dosáhla, neexistovalo. Rve mě to na kusy, drtí. Kdo vlastně jsem?  Kam patřím?“

Jasmine Santosová vždy dokázala naplnit veškerá očekávání. Je oblíbená, pilně studuje, její filipínští rodiče na ni mohou být pyšní a je připravena přijmout ocenění ve formě stipendia na vysoké škole.
Ale pak se vše zbortí. Ocenění státním stipendiem a pozvánka všem nominovaným její rodiče přinutí, aby jí prozradili pravdu – jejich víza před několika lety vypršela. Celá její rodina zde žije ilegálně. To znamená, že nebude žádné stipendium, možná ani univerzita, a na obzoru je hrozba deportace.
A tak se z Jasmine poprvé v životě stává rebelka…

Melissa de la Cruz je bývalá editorka módních časopisů, psala pro New York Times, Marie Claire, Harper´s Bazaar, Glamour, Cosmopolitan, Allure, the San Francisco Chronicle, McSweeney´s, Teen Vogue, CosmoGirl! a Seventeen. Jako odbornice na módu a trendy se objevila také na CNN, E! a Fox News.
Vyrůstala na Manile, poté se s celou rodinou přestěhovala do San Francisca, kde vystudovala střední školu the Convent of the Sacred Heart. Na Kolumbijské univerzitě pak získala titul v oboru historie umění a angličtiny. Dnes se svým manželem a dcerou žije v Los Angeles a Palm Springs.

Řekla bych, že Něco mezi tím je taková pohádka pro mladé, vášnivé, romantiku hledající čtenářky. Příběh Jasmine a Royce, Kayly a Dylana mě chytil za srdce, líbilo se mi celkově pojetí příběhu a můžu vám říct, že se máte na co těšit.

Jasmine Santosová je ve všech směrech perfektní. Na střední škole nerandí s klukama, ale poctivě studuje, dělá kapitánku roztleskávaček, chodí na mimoškolní aktivity, aby měla plusové body k dobru a je pravdou, že všechna ta dřina se ji vyplatí. Její a možnost promluvit si osobně s prezidentem je něco neskutečného, něco, po čem vždy toužila. Ve chvíli, kdy se o tuto radostnou zprávu podělí s rodiči, začíná její osobní peklo na zemi, protože se ji přiznají, že žijí v Americe nelegálně. Nemají zelené karty, pracovní povolení, vůbec nic. S financemi jsou taky téměř na dně a Jasmine zjišťuje, že vše, co dělala pro sebe, aby se dostala na univerzitu, je nenávratně ztraceno. Proto si začíná život užívat na plno, chodí na párty, začíná žít nespoutaně a potkává Royce, bohatého a okouzlujícího syna jednoho velmi vlivného kongresmana…

Jasmine jako hlavní hrdinka se mi moc líbila a přesto, že jsem s ní v některých věcech nesouhlasila, chápala jsem, proč to dělá. Sama se neumím vžít do toho pocitu prohry a zrady, který musela zažívat a proto jsem ji neodsuzovala, ale stala se pro mne bojovníci za všechno a všechno.
Její seznámení s krásným a bohatým Roycem dává příběhu nádech pohádky, něco jako Popelka, protože ona chudá dívka z Filipín, on syn vlivného a bohatého kongresmana – trochu klišé, co říkáte? Ale na druhou stranu se toho děje v příběhu tolik, že se nad tím možná pousmějete, ale pustíte to z hlavy. Jsou zde zásadnější problémy, které hrdinové řeší.
Ještě ráda zmíním rodiče jak Jasminy, tak Royce. Protože Jasmininy rodiče byly typickým příkladem lidí, kteří raději nic od nikoho nechtěli a spoléhali se sami na sebe. Pokud jim někdo něco nabídl, nejdříve v tom hledali všechno špatné a když zjistili, že je to dobrý, dokázali se uvolnit.
A Roycovi rodiče byli vykresleni jako arogantní lidé, kteří si žijí jen pro své vlastní potřeby, přitom když je člověk poznal blíže zjistil, že se nesmí dát na první dojem. Pod tvrdou slupkou se skrývá měkké jádro a u nich to platilo.

„Selhání mě inspiruje. Nejtěžší věcí na světě je ten proces porážky – kdy se znovu zvedáte na kolena.“ – Lolo Jonesová

Autorce se podařilo do knihy Něco mezi tím a hlavně tedy hrdinům dát plno různých charakterů  a ač je to kniha spíše pro čtenářky v „pubertálním“ věku, je to skvěle napsané, čtivé a svým způsobem i poučné. Jak jsem četla, chvílemi mi vytanulo v mysli nějaké rčení nebo motto, které pasovalo do příběhu. Jako třeba „Není všechno zlato, co se třpytí“ nebo „Dokud dýcháš, doufej“ a také například „Naděje umírá poslední“.

Líbilo se mi zapracování tématu ilegálních přistěhovalců. Díky tomuto získává kniha hlubší pointu, než je jen zamilovanost dvou různých společensky postavených lidí. Melissa de la Cruz se do toho opřela a popisovala různé situace, jak z toho ven, co se s lidmi děje, pokud nemají zelenou kartu či pracovní víza a jaké jsou jejich možnosti. Sice mi přijde, že v knize to bylo vygradované na maximum a následně vyřešeno strašně rychle, ovšem je to pohádka. Sama autorka na konci knihy píše, proč to napsala tak, jak to napsala a co tím zamýšlela.

Ještě jedna věc se mi líbila a to, že před každou kapitolou je výrok nějaké světově známé osobnosti, který vždy souvisí buďto s Amerikou nebo nadějí. Bylo to velmi milé zpestření a přiznám se, že nejeden výrok jsem si napsala do svého sešitku, který si vedu k těmto účelům.

Něco mezi tím je příběh, který se mi líbil, přečetla jsem jej jedním dechem a vřele jej doporučím všem čtenářkám, které obdivují silné hrdinky, hledají v příběhu lásku, porozumění, slušnou dávku paní štěstěny a těm, které dokážou překousnout i nějaké to bezpráví. V knize najdete vše, co od „Popelky“ očekáváte a k tomu dostane hustou omáčku obsahující napětí, jak to bude dál s celou rodinou Santosových. Já zastávám názor, že na Filipínách musí být fakt krásně! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega, kde si knihu Něco mezi tím můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Paní Sherlock Holmes – Brad Ricca

Autor: Brad Ricca
Nakladatelství: CPress
Rok vydání: 2018
Počet stran: 432

„V zločinu nejsou žádné záhady,“ prohlásil jednou Burns. „Záhadná zmizení mužů a žen… se prostě nedějí, a to z toho prostého důvodu, že každý čin, ať velký nebo malý, má svůj motiv, i když může být před všeobecným poznáním skryt.“

„Šokující a pravdivý příběh první ženy jako zvláštní civilní vyšetřovatelky Policejního oddělení New York City, která se pustila do hledání 18leté Ruth Crugerové, když ostatní pátrání již vzdali.“
Grace Humistonová – právnička, detektivka, žena vyznačující se brilantním myšlením, které se přezdívalo paní Sherlock Holmes. Byla jednou z největších bojovníků proti zločinnosti v době, kdy ženy ani neměly volební právo. Po zmizení Ruth Crugerové odkrývají Grace a její společník nebezpečnou tvář podsvětí a obchodování s lidmi. Začíná zoufalý závod o čas. Kniha odhaluje hrůzostrašný, pravdivý příběh, důležité stopy o pohřešovaných lidech, práci sdělovacích prostředků i skutečné příběhy zločinů.

Podle anotace jsem chtěla číst příběh o pátrání po zmizelé Ruth, mladé dívce, která neměla důvod utéct od své rodiny. A krom tohoto jsem dostala spoustu dalších informací o pátrání po zmizelých, o snaze dostat z vězení ty, kteří byli nespravedlivě odsouzeni. O hledání nových informací a důkazů, aby Grace Humistonová – slečna v černém – učinila spravedlnosti za dost.

Anotace knihy Paní Sherlock Holmes je lehce zavádějící. Tady není jen příběh o pátrání po Ruth, ale na stránkách je spousta případů, ve kterých se angažovala Grace Humistonová, jenž si založila Lidovou právnickou firmu, která pomáhala lidem, kteří neměli finanční prostředky k tomu, aby buď oni nebo jejich blízcí došli spravedlnosti před soudem. Všechny případy, které se v knize zmiňují, probíhají v letech 1905 až 1917. Je pravdou, že je zde velice dobře popsáno, jak se přistupovalo k přistěhovalcům, jak fungoval právní, potažmo státní systém v New Yorku v těchto letech. Věřím tomu, že autor se musel „prohrabat“ spousty různých faktických údajů, aby dokázal napsat dílo Paní Sherlock Holmes.

Na konci vás ještě čeká docela rozsáhlý epilog, ve kterém jsou podrobněji popsány všechny postavy a instituce, které byly v průběhu čtení zmíněny. Tohle se mi líbilo, ale je pravdou, že ne všechny jména jsem si vybavovala. Přišlo mi, že někdy jsem byla doslova zavalena různými aktéry a neměla jsem kapacitu na to, abych si zapamatovala, v jakém případu či kauze jejich jméno zaznělo.

„Smrt neexistuje,“ prohlásil autor Sherlocka Holmese. „Je to jen závoj.“

I přesto, že je Paní Sherlock Holmes plná různých detektivních případů, nedá se říct, že je to detektivka. Je to skutečný příběh o ženě, která se stala jednou z prvních žen, jenž se angažovala v soudních kauzách, angažovala se při zjišťování důkazů a stala se velmi slavnou a levnou – dostupnou právničkou. Samozřejmě měla něco do sebe, používala selský rozum a snažila se na všechno pohlížet s odstupem, nezaujatým postojem a to ji hrálo do karet. Spousta můžu na vyšších postech tehdy viděla všechno „špatné“ v přistěhovalcích, převážně z Itálie, ale Grace byla schopna dokázat, že to tak není a ti muži se mýlí.

Nebylo to přesně to, co jsem chtěla číst, i tak jsem velmi spokojena. Musím uznat, že autor umí zaujmout a velmi poutavě vyprávěl příběh jedné ženy a mnoha dalších osob, které se nějakým způsobem zapletly se soudy. A ač byl hlavní příběh Ruth rozkouskován a prokládán jinými případy, jako čtenář jsem se neztrácela. Naopak jsem pořád četla, abych se už konečně dopátrala k tomu, jak to s tou dívkou bylo.

Doporučím tuto knihu všem, kteří si chtějí přečíst zajímavý příběh o ženě, jenž byla v něčem první, která v době, kdy ženy neměly ani volební právo, dokázala vysoké funkcionáře dostat na svou stranu. A také těm, kteří si chtějí přečíst nějaký životopis, který ale nebude jen strohým, faktickým textem, ale poutavým vyprávěním.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Paní Sherlock Holmes můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Svět v číslech – Martin Steve

Autor: Martin Steve, Clive Gifford, Marianne Taylor, Andrew Pinder
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Bambook
Počet stran: 128

„15 piraní denně jedl Ed Stafford při své cestě, kterou podnikl v roce 2008 do povodí Amazonky. Ušel přitom 6500 kilometrů.“

Jste připraveni na záplavu čísel a šokující skutečnosti a údaje? Tato kniha vás vezme na dobrodružnou výpravu do historie, do celého světa, do říše zvířat, do vesmíru, a ještě mnohem dál. Každá stránka je plná fascinujících údajů. Můžete své kamarády ohromit nově nabytými znalostmi. Ať už si budete nahodila vybírat ty nejlákavější informace, nebo budete číst každou stránku od začátku do konce, určitě najdete ohromné množství zajímavostí, o kterých jste nevěděli.

Jednou večer, když se můj partner díval na nějaký film v TV, jsem si vzala knihu Svět v číslech a otevřela jsem ji. V tu chvíli přestal partner sledoval film a naštvaně mi odpovídal: „hm“, „dobrý, no“, „ještě něco?!“. A víte proč? Protože jsem mu každou druhou informaci, kterou jsem si v této knize přečetla, musela odrecitovat nahlas. Na každé stránce, ať už jsem otevřela knihu uprostřed nebo na konci, na mne vykouklo něco, co jsem považovala za důležité mu sdělit, aby o tom věděl. Myslím, že je teď rád, že jsem se vrátila k thrillerům. 🙂

Svět v číslech je kniha, která je vytištěna na tvrdším papíře, takže se nemusíte bát, že by se častým listováním znehodnotila. Je to ten typ čtení, u kterého je jedno, kde začnete, jestli budete číst od konce nebo od náhodně otevřené stránky. Co je jisté u tohoto čtiva a co vám můžu slíbit je fakt, že vždy natrefíte aspoň na jednu informaci, která vám vyrazí dech a nebudete si ji chtít nechat pouze pro sebe.

Na stránkách najdete 60 okruhů, ze kterých budete číselné informace získávat. Jako příklady můžu uvést třeba, že se dozvíte některé zajímavé údaje o báječné módě, deštném pralese nebo i strašlivé smrti. Z ní mám tady jeden fakt:

„600 lidí zemře v USA každý rok tak, že spadnou z postele.“

Lehce komické, ale zároveň bizarní. Svět v číslech je naprosto ojedinělý čtenářský zážitek, při kterém se toho dozvíte opravdu dost, aby jste buď pobavili své okolí nebo jej i poučili.

„108 dětí, které se dožily dospělosti, měl perský šáh Fát Alí Šáh. Bylo to 60 chlapců a 48 děvčat.“ 

No, kanec to asi byl, ale živit to a šatit? 🙂 Stačí mi jedno, děkuji. Některé údaje jsou opravdu velice úsměvné, jiné jsou informativního druhu, ale můžu vám slíbit, že žádnou nevynecháte. Věřím tomu, že si přečtete všech 60 okruhů, a pár údajů vám v hlavě zůstane.
A kdyby vám nic v té hlavě nezůstalo a přesto jste se chtěli před známými vytáhnout, klidně si knihu můžete vzít sebou. Je lehká, skladná a z dobrého materiálu, který se hned tak neošoupe.

Co dalšího bych ocenila, tak jsou ilustrace, kterých je poměrně dost a doprovází tak výčet všech číselných údajů. Přiznám se, že kdyby tam nebyly, brala bych to jen jako nějaký seznam, a asi by mne to nezaujalo do té míry, abych o tom napsala. Ovšem, díky těm obrázkům, kdy některé jsou trefné a vtipné, se jedná opravdu o knihu, kterou ráda doporučím jak dětem, tak dospělým.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Svět v číslech můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Peklo z Araratu – Christopher Golden

Autor: Christopher Golden
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 310

„Pevně zavřel oči, vycenil zuby, a najednou jako by přes něj a skrz něj projel úplně jiný vítr. Otřásl se nepříjemným pocitem, nebyla to zima. Připadalo mu, jako by ho namočili do špíny a ta se mu každou chvíli vpíjela hloub a hloub do těla. Naskočila mu z té odpornosti husí kůže, otevřel oči a zoufale hleděl kolem sebe, zatímco se otáčel v postroji. Dole pod ním vyšli z jeskyně lidé a mávali na pilota helikoptéry, aby se přiblížil.“

Puklina, vzniklá při zemětřesení, odhalí ve svahu turecké hory Ararat jeskyni a v ní cosi podivného – prastarou loď pohřbenou v masách zeminy. Mezi odborníky i laickou veřejností vypukne poprask: vážně se vynořila biblická Noemova archa? Tým badatelů, archeologů a dokumentaristů, vyslaný na místo, objeví v jejích útrobách záhadnou zdobenou truhlu… Silná sněhová bouře uvězní všechny vysoko v horách a dávno pohřbené zlo se dává do díla!

Christopher Golden je autor bestsellerů žebříčku New York Ties, oceněný cenou Brama Stokera, autor románů Of Saints and Shadows, The Myth Hunters, The Boys Are Back in Town, Strangewood a Snowblind. Tři ilustrované romány napsal spolu s Mikem Mignolou, z nichž první, Baltimore or The Steadfast Tin Soldier and The Vampire (česky Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr), se stal odrazovým můstkem pro řadu komiksů Baltimore, oceněnou Eisnerovou cenou. Coby redaktor pracoval na krátkých souborech povídek jako The New Dead, The Monster´s Corner a Dark Duets a sám je také tvůrcem a spolutvůrcem komiksů, videoher a scénářů. Je znám i coby autor románů, komiksů a videoher ze světů Buffy, přemožitelka upírů, Hellboy, Angel a X-men.
Golden se narodil a vyrostl v Massachusetts a se svou rodinou tam žije i nyní. Jeho romány vyšly minimálně ve čtrnácti jazycích po celém světě.

Peklo z Araratu mi leželo již nějakou dobu na „recenzní“ poličce. Stále jsem se nemohla dokopat k tomu, abych po ní sáhla. Teď na ni přišla řada a já jsem nadšená, co autor vymyslel za příběh a hlavně jak mi jej podal, protože ještě nějakou dobu nepůjdu sama v noci na záchod. A já moc ráda bojím! 🙂

Jednoho dne dojde na biblické hoře Ararat k sesuvu půdy, zemětřesení a objeví se puklina v ní. Na místo se vydává Meryam a Adam, kteří mají nejen partnerský vztah, ale také pracovní. Hledají senzace, o kterých pak píší knihy a točí dokumenty. Vydají se na Ararat, aby mohli puklinu prozkoumat, co se v ní nachází. Ale to, co najdou, by nečekal nikdo z nich. Rozbíhá se rozsáhlé pátrání, analyzují se archeologické vzorky, celý tým kolem Meryam a Adama pracuje na sto procent do chvíle, kdy se začnou dít neskutečné, hrozivé a zlé činy. Může za to ta věc, která byla nalezena v bedně? Zdravý rozum je proti tomu, ale…

1) Nečtěte tuto knihu v noci, pokud jste bojácní!
2) Nečtěte tuto knihu kdykoliv, pokud věříte v čerty a ďábly!
Toto jsou dvě zásadní pravidla, kterých byste se měli držet.

Jakmile se pustíte do čtení této knihy, buďte si jisti, že vám bude běhat mráz po zádech. Ze začátku jsem si užívala biblický příběh, kdy dva hledači „pokladů“ našli velmi starou, dřevěnou loď ve skále, která pukla. Jenže s postupem stránek jsem začala chápat, že to nebude jen tak. Komunita kolem Meryam a Adama je malá, pracuje s nimi jen pár lidí a o to bylo objevení zla mnohem horší a krutější. A nepomohl jim ani kněz v jejich skupině!
Nemůžu hodnotit charaktery hrdinů, protože je zlo ovládalo všemi směry, takže tohoto se zdržím, za to ale musím vyzdvihnout talent autora mi nahnat strach pouhými slovy. Myslela jsem, že Stephen King je jediný, u koho se kdy budu bát, další ostatní pokusy byly chabé, ale Christopher Golden mi ukázal, že zdatně panu Kingovi dokáže sekundovat. Měla jsem regulérní strach. Viděla jsem v tmavé chodbičce při cestě na záchod to, co jsem tam rozhodně vidět nechtěla a jak se mi najednou postavily všechny chloupky na těle, ten pocit… Musím si dát aspoň deset romantických knih, než začnu opět „normálně“ žít. 🙂

„Hlasy dole křičely na Adama, aby couvl. Někdo něco volal naléhavou turečtinou, ale to už se tam hnal i Walker. Opíral se rukou o stěnu a bral schody po dvou, celá konstrukce se pod jeho botami otřásala. Otec Cornelius si dal načas, ale i když byl starý, nepotřeboval ničí pomoc. Řekl „povyk“, ale ať se tam dělo cokoli, bylo to sakra víc.“

Četla jsem recenzi, zatím tedy jen jednu, kdy autorka píše, jak na ni atmosféra nezapůsobila. Že ji příběh přišel bez emocí. Já tedy s tímto nesouhlasím. Právě ta syrovost, která z knihy dýchá, mi dodala skvělou půdu pro to, abych si celý děj užila. Dle mého názoru, kdyby se autor snažil do příběhu dát nějaké „lidštější“ emoce, už by to nebyl horor, ale spíše (jak by řekl můj tatínek) fantasmagorie postavena na biblických „pověstech“.

Peklo z Araratu se mi opravdu líbilo, mám ráda, kdy se v knihách objeví některé věci z minulosti, které se údajně staly a na tom stojí celý příběh. Příběhy, které obestírá tajemno. Je pravdou, že konec knihy je docela šílený, ale to mi jen přililo pomyslný olej do ohně, protože je to bláznivé a konala se pro mne třešnička na dortu.

Nepůjdu s davem, a budu hodnotit knihu kladně. Četla se dobře, za dva večery přečteno, děj byl plynulý, místy dokonce strhující, že jsem měla problém knihu odložit. Navíc má bujná představivost jela na plné obrátky a skvěle jsem si dokázala představit prostředí, kde se vše odehrávalo a ta věc z bedny pro mne získala reálné obrysy. Tak reálné, že jsem ji viděla u nás na chodbě a vůbec se mi to nelíbí! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Peklo z Araratu můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Strašidýlko Stráša – Alena Mornštajnová

Autor: Alena Mornštajnová
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2018
Počet stran: 64
Ilustrace: Galina Miklínová

„Byli s tatínkem doma sami, protože maminka odjela na třídenní školení Bílých paní do Krumlova. Chtěla se zdokonalit ve zjevování a v prochází kamennou zdí a krumlovská Bílá paní měla v tomto oboru skvělou pověst a dlouholeté zkušenosti. Tatínek Bezhlavý rytíř seděl za stolem a měl plné ruce práce s promazáváním brnění. Ve vlhkém počasí mu rezivěly šrouby a brnění ošklivě skřípalo.“

Představte si malé strašidlo. A teď si představte, že tohle malé strašidlo se všeho bojí. Tmy, zvuků, zkrátka všeho. A tak mu nikdo neřekne jinak než Stráša. Přečtěte si, jak se malý Stráša skamarádí s klukem Matějem a co všechno spolu zažijí.

Alena Mornštajnová vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, který se dostal do užší nominace na cenu Česká kniha 2014. Její druhý román Hotýlek vyšel v roce 2015. V roce 2017 vydala zatím poslední román pro dospělé Hana.

Galina Miklínová v letech 1984-1988 vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užitá grafika, a v letech 1991-1997 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky u prof. Miloslava Jágra a prof. Jiřího Barty. V roce 1995 studovala animovaný film na Humberside University ve Velké Británii. Zabývá se jak filmovou tvorbou, tak knižními ilustracemi.

Kniha Strašidýlko Stráša je dalším kouskem, který jste mohli objevit v Knihozemi. Autorka mi je známá díky svým románům pro dospělé, proto jsem se s chutí pustila do této dětské knihy, abych si ověřila, jak se s tím popere. Musím konstatovat, že paní Mornštajnová má pod čepicí a vymyslela příběh, který děti upoutá, pobaví a rozveselí.

Strašidýlko Stráša je velmi malý, ale také bojácný. Bojí se dokonce i svého jména. Stráša je totiž jen přezdívka, která mu už zůstala. Ve chvíli, kdy zaslechl totiž své pravé jméno, utíkal se schovat do dřevěné krabice. Tak moc se bál. Jméno vám nepovím, to se ukrývá v knížce a pokud jej budete chtít znát, musíte si tento příběh o Strášovi, jeho kamarádech a ztracené kočce Louise přečíst.

Knížka je určena všem čtenářům od šesti let. Výhodou jistě je, že text příběhu není na celých stránkách, ale vždy jen ve vrchní části. Pod ním se skrývají ilustrace, které si vzala na starost paní Galina Miklínová. Na některých stránkách je ilustrací více, přesněji jsou tam obrázky hlavních hrdinů, jinde je jen hradní opevnění. Ale i když těch obrázků není mnoho, přesto máte dokonalý pocit, že listujete v pohádkové knize. Působí to přesně tak, jak má.

„Hrad, ve kterém bydlel Stráša s maminkou, tatínkem a rodinou pana kastelána, stál na kopci za městem. Z hradní věže bylo vidět na kilometry daleko, jenže malý kluk – i když je to kluk strašidlo – nepotřebuje výhled do okolí, ale kamarády.
A tak Stráša sedával na schodech kamenné kašny a smutně se díval, jak hradem prochází výletníci a školní výpravy, poslouchal, jak si děti povídají, pokřikují na sebe a hrají si, a moc si přál taky chodit do člověčí školy a mít spoustu kamarádů.“

Líbí se mi, že autorka touto knihou mi ukázala, že umí psát nejen pro dospělé, ale také pro děti tak, aby jim příběh něco dal. Aby si prožili detektivní pátrání, něco málo se naučili a aby jim bylo lehce na duši.

Při celém vyprávění jsem byla napnutá jak to všechno dopadne, a i když v určitých chvílích dala autorka spoustu indicií k tomu, aby byl příběh jednoduchý a předvídatelný, dokážu si představit, jak mladší čtenáři jsou spolu s hlavními hrdiny detektivy a vymýšlejí různé hypotézy, kde ta kočka vlastně je.

Paní Mornštajnová umí pracovat skvěle se slovy a její vyprávění je jedna velká pohádka. Věřím, že tento příběh pochopí opravdu každý čtenář, který se začte, a ti, kteří budou číst poctivě si z toho vezmou i ponaučení.

Doufám, že tohle není autorčina poslední dětská kniha a rozhodne se napsat další pohádku. Její vyprávění, nejen v knihách pro děti, je úchvatné a proto si přeji, aby se pustila do dalšího díla.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Strašidýlko Stráša můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan