Autor: Aleš Novotný
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2023
Počet stran: 192
„Hele, nech to na mně. Nic o něm nevím. Může mít už přece holku. Nebo může být gay. Nebo třeba nestojí o vztah.“
„Že ty vždycky vidíš sklenici poloprázdnou,“ zavrtěla hlavou a uculila se.
„Nepustíme si Pána prstenů?“ provokovala jsem ji, čímž jsem si vysloužila vztyčený prostředníček.
Déšť venku znovu zesílil a vydatně ťukal do oken, jako by se se mnou pokoušel dorozumět morseovkou.
Kéž by mi tak poradil, co dělat.“
Elena zažívá krušné časy. Nedávno se rozešla se svým žárlivým přítelem. V jednom kuse se dohaduje s tátou, protože nedokáže skousnout jeho sexistické manýry, které začíná přebírat i její mladší bratr Lukáš. Navíc začaly letní prázdniny a máma jí domluvila tu nejhorší možnou brigádu. Elu tak teď místo pohodičky v klimatizované kanceláři čeká úmorná dřina na rozpálené vinici.
Všechno má ale svoji světlou stránku – ta se v tomto případě zhmotnila v osobě Nikolase, Elenina sexy parťáka z vinohradu. Mezi mlčenlivým dlouhánem a svéráznou dívkou brzy přeskočí jiskra. Jenže i pan Dokonalý má svá tajemství a pokud se má jejich vztah změnit v něco víc než jen letní milenecké vzplanutí plné vášně, budou muset překonat nejednu překážku.
Rty s příchutí vína je romantický příběh, který ale není jen o tom, jak se potkají dva, zamilují se, a odejdou ruku v ruce do západu slunce. Má v sobě i jisté skryté poselství, které v dnešní době hýbe světem – a hýbalo i v minulosti. Jsem ráda, že jsem se k této knize dostala, nevěřila bych, že takto uzoučká a nenápadná knížečka v sobě bude mít i něco navíc, než jen to vyprávění.
Hlavní hrdinka Elena je mladá holka, která tráví prázdniny brigádou na vinicích. Není z toho nadšená, zvlášť když chytne parťáka, který nemluví a vůbec s ní nijak nespolupracuje. Výhodou je, že se na něj aspoň dá koukat, protože je to fakt krasavec.
Nikolas – onen nemluvný krasavec. Má za sebou opravdu těžký, životní zážitek, přestěhoval se s otcem do nového města, nikoho tam nezná a hned první den se musí hlásit na brigádě. Nikdo se mu nemůže divit, že nemluví a nemá potřebu se „párovat“.
Jenže všeho do času. Nikolas a Elena v sobě najdou zalíbení, jenže oba mají svá tajemství, Nikolas větší než Eli, tudíž dokud k sobě nebudou na sto procent upřímní, nebude to fungovat a jejich flirt brzo skončí. Jenže dokážou si vzájemně pomoct a podporovat se, když se vlastně vůbec neznají? Rty s příchutí vína vám na to odpoví…
„Říkala jsem, že Romča Nováková je prejv tom,“ zopakovala Andrea a dolila si víno.
Ledabyle jsem nad tím mávla rukou. Tahle profláknutá lež, protože už to ani zdaleka nesplňovalo kritérium pro to, aby to někdo nazval klepem, kolovala vesnicí jako stará legenda. Vždycky jsem tvrdila, že drb je složený z pravdivého jádra obaleného v polevě smyšlenek. Tady šlo ale vyloženě o prachsprostý výmysl. Být něco z toho skutečnost, Romana by ve svých dvaadvaceti dávno odchovala šest dětí.“
Líbí se mi, že autor do knihy Rty s příchutí vína dostal mnohem víc než jen příběh o jedné zamilované dvojici. Začnu Nikolasem, protože jeho životní osud byl více emotivní, než cokoliv jiného v této knize. Autor to napsal naprosto krásně, empaticky, věrohodně, že jsem měla až slzy v očích v určitých chvílích. Za tohle klobouk dolů!
Elena, její problém byl takový „obyčejný“, který může být v každé druhé rodině, konkrétně mluvím o jejím problému s tátou, s bratrem už je to jiná kapitola. Jenže s tím tátou, já osobně jsem to kolikrát taky tak měla, takže naprosto tomu rozumím, co hrdinka prožívala.
A nádherně je tam vyobrazen i problém co se týče Martina a Denise. Jak je nutné, abychom my všichni okolo sebe měli ty správné přátelé, se srdcem na správném místě, abychom se měli o koho opřít a u koho hledat rady a podporu. Nevěřila bych, že takové to upozornění na „obyčejné“ problémy, které jsou všude kolem nás, budou takto vcelku v jednom příběhu až do očí bijící. Asi se trochu zamyslím nad svým okolím…
Musím upozornit puritány (jako jsem třeba já), že je tam sex a to docela podrobně popsán. Vy, co mě znáte, víte, že to nemám ráda, ale tady mi to nikterak nevadilo, protože hrdinové mezi sebou nemluvili, a tak se to dalo přeskočit. Ale pšššt… Nikomu to neříkejte, že jsem přeskakovala řádky. 🙂
Rty s příchutí vína byla velmi příjemná oddechovka, která na vás dýchne letní pohodou, atmosférou jižní Moravy, s krásou vinic, poklidné vesničky a několika přátel vám zabrnká na tu správnou strunu a věřím, že si u knihy odpočinete. Rozhodně doporučuji všem čtenářkám, které holdují tomuto žánru, nebudete zklamané. 🙂
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Rty s příchutí vína můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara