Autor: Fiona Valpy
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2021
Počet stran: 312
„Plakala jsem pro všechny lidi, které sem odvlekli, pro bolest a hrůzu, které zde museli zažít.
Plakala jsem pro Claire.
Plakala jsem pro lidskost a pro svět, který ukázal, jak snadno se ta lidskost dá zlomit.
Plakala jsem pro mámu.
A – nakonec – mi došlo, že pláču sama pro sebe.“
Tři dívky a Paříž… Město lásky a krásy, tenkrát ale temné, zahalené ponurou šedí nacistické okupace. Tři dívky žijící své životy ve válečné Paříži a skrývající svá tajemství. Tajemství, jež je spojovala, tajemství, jež je rozdělovala…
A po mnoha a mnoha desítkách let přijíždí do Paříže vnučka jedné z těch dívek z oněch časů. Přijíždí, aby uchopila do rukou vlastní život, aby se dozvěděla, kým je, jaké jsou její kořeny.
Začíná pronikat pod povrch a chápat, že svět je mnohem složitější, než si myslela. Připomíná ty stařičké šaty z hedvábí barvy půlnoční modři – jenom když se díváte opravdu zblízka, pochopíte, že jsou sešité z útržků a hadříků…
Před pár dny jsem viděla video, které sdílelo nakladatelství Baronet, na kterém zdraví své čtenáře Fiona Valpy, autorka této knihy a dalších, které u nás vyšly. A protože jsem měla zrovna na stole položenou knihu Švadlenin dar, měla jsem pocit, že je to osud, že se do ní mám hned pustit a tohoto rozhodnutí nelituji. Nádherný příběh z období druhé světové války…
Švadlenin dar má dvě dějové linky. Tou první vás provází Harriet. Mladá dívka, která z Londýna odchází do Paříže, aby zjistila, kdo vlastně je. Její máma spáchala sebevraždu a otec se odcizil s novou ženou, proto Harriet nic nedrželo doma a odjela na místo, které znala z fotky.
Ta fotka, o které píšu, je důležitá, protože je na ní Hariettina babička Claire a její dvě kamarádky. Ale víc neví…
Když dojede do Paříže, zjistí, že její nová spolubydlící je vnučkou jedné tváře z fotky a rozjede se kolotoč, kdy Hariett se začne dovídat celou, drtivou a temnou minulost.
Druhá dějová linka knihy Švadlenin dar se odehrává přibližně od roku 1941 v Paříži. Paříž je okupována nacisty a autorka se pustila do popisování odboje. Jak do ní byly zapojeny švadlenky (včetně Claire), jak fungovaly spojky, bezpečné domy a podobně. Bohužel se s některými hrdiny, kteří vám určitě přirostou k srdci, dostaneme do koncentračních táborů. A věřte mi, jsou tam opět situace a okamžiky, kdy mne opravdu bolelo u srdce, co všechno se dělo… A nebudu nic skrývat, dokonce mi ukáplo i pár slz.
„Teď už jsem chápala ten velký paradox života – můžeme ho někdy milovat tak moc, že se začneme bát o to, abychom ho neztratili, a proto žijeme jen napůl. Máme strach vyjít ven ze svého úkrytu a žít naplno, protože se bojíme, že kdyby to nevyšlo, ztratili bychom příliš mnoho.“
Na začátku knihy se autorka zmiňuje, kterým ženám je tento příběh určen. Protože se snaží trochu přiblížit práci odboje za druhé světové války, ve které sehrály hlavní roli ženy, tak právě ženám, reálným, je Švadlenin dar věnován.
Samozřejmě nejde nijak do hloubky, kdybyste chtěli s tímto tématem číst něco „hlubšího“, tak třeba sáhněte po Kate Quinn, ale tento příběh je příběhem o třech kamarádkách, které se snažily, jako obyčejné ženy dělat neobyčejné věci. Jak se říká, nemusí pršet, stačí když kape a každý jeden malý odpor proti nacistům bylo velké vítězství právě pro ty obyčejné lidi, kteří to zvládli.
Švadlenin dar je volným pokračováním knihy Kam včely chodí spát, ale pokud jste ji nečetly, nevadí, dá se číst i po této. Jsou tam jisté rodinné souvislosti, ale příběhy jsou rozdílné a samostatné.
Autorka je skvělá, nejen v tom, že se opravdu snaží načíst si o dané věci všechny možné informace, ale že je dokáže zpracovat tak, aby její příběhy byly čtivé a pochopitelné. A hlavně, aby daly čtenářkám krásný obraz přátelství, vytrvalosti, odvahy a naděje. Rozhodně doporučuji, pusťte se do ní, pokud vás téma druhé světové války zajímá.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Švadlenin dar můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara