Autor: Ellen Marie Wiseman
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2023
Počet stran: 376
„Z otupělosti navozené narkotiky ji vytrhla palčivá bolest, jako by jí někdo do nártů zabodával rozžhavené nože. Pomalu se probírala a po několika pokusech otevřela těžká víčka, rozhlédla se kolem sebe a snažila se pochopit, co se děje. Dva lidé ji vlekli za paže úzkou chodbou a její bosé nohy poskakovaly po drsné ledové podlaze.“
Sage Wintersová vždycky věděla, že její sestra je trochu jiná, i když jsou jednovaječná dvojčata. Jako by citlivá Rosemary potřebovala větší ochranu před světem. Šest let po sestřině smrti ji šestnáctiletá Sage stále postrádá. Jejich matka zahynula při autonehodě a Sagin nevlastní otec Alan nesnáší tíhu odpovědnosti, o kterou nikdy nestál. Sage zjistí, že Alan skrývá šokující tajemství: Rosemary nezemřela. Byla umístěna do státní školy Willowbrook, odkud však nedávno zmizela…
Ztracené dívky z Willowbrooku je další knihou známé autorky, která se ve svým knihách snaží přiblížit historii, temnou historii, která se odehrávala a prostě někde stala. Tentokráte se dostanete do státní školy Willowbrook, která ovšem se takto tváří jen navenek, vevnitř je to něco mnohem horšího…
Sage vůbec nemá lehký život, po smrti jejího dvojčete Rosemary a smrtí matky, žije se svým otčímem Alanem, který ale na ni doslova peče, takže se protlouká realitou sama za sebe. Jednoho dne vyslechne rozhovor, který nebyl pro její uši, a zjistí, že ji rodiče lhali a Rosemary žije, ovšem na jiném místě, odkud zmizela a už je dva dny pohřešovaná.
Státní škola Willowbrook, to je to místo, kam se Sage ihned rozjede, aby pomohla s pátráním po jejím dvojčeti. Ovšem při vstupu zjistí, že to škola v žádném případě není a navíc, všichni dospělí v ní vidí Rosemary a ne Sage… A to ji změní život, změní ji to celou osobnost.
„Vyčerpání nakonec vykonalo své a ona upadla do utrápené, neklidné dřímoty. Přesto vycítila, že nad ní někdo stojí a tyčí se jako tmavý stín nad jejím lůžkem. Šoural se blíž a blíž. Nadskočila leknutím, strhla si deku z hlavy a třeštila oči do inkoustové tmy.“
Hned po přečtení knihy Ztracené dívky z Willowbrooku jsem začala sjíždět kanál Youtube a prohlížeč Google, jen proto, abych se o Willowbrooku dozvěděla co nejvíc. Autorka totiž nejen použila reálný ústav, s jeho opravdovými problémy, které v 70.tých letech měl, ale také se nechala inspirovat reálnými osobami, které ovšem pojmenovala jinak, pro potřeby svého příběhu, stejně tak upravila několik faktů, aby ji vše ve vyprávění sedělo a podařilo se ji to na sto procent.
Ztracené dívky z Willowbrooku je příběhem, který nenechá nikoho chladným. Aspoň si to teda myslím. U mě se střídaly emoce jako na běžícím pásu, nedokázala jsem pochopit, jak se lidé dokážou k lidem, dětem, chovat tak lhostejně a neempaticky, ale zase jsem se dokázala vcítit do jejich role a chápala, že jim nic jiného nezbývalo, pokud chtěli „přežít“.
Od autorky mám přečtenou jednu knihu, Tmavé stěny Willardu, která byla úžasná, ale Ztracené dívky z WIllowbrooku jsou ještě o kapánek lepší, protože je v tom i pořádný kus detektivního vyšetřování, které tomu dodalo o něco větší šmrnc. Takže kdo má rád knihy založené na reáliích, nebojí se trochu depresivního podtóny vyprávění, tak se do čtení pusťte, věřím, že se vám bude líbit.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji obchodu Dobré knihy, kde si knihu Ztracené dívky z Willowbrooku můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara