Autor: Victoria Brownlee
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2020
Počet stran: 311
„Je to láska, která nás svádí dohromady, a je to láska, která nám pomáhá žít dál, když se loučíme.“
Ellin život v Paříži se po zběsilém prvním roce, plném zvykání si na evropskou kulturu, pendlování mezi dvěma potenciálními objekty lásky a objevování stovek druhů sýra, konečně ustálil. Už půl roku žije se svým partnerem, prodavačem sýrů Sergem, a oba se mají báječně… dokud do jejich pohody nepřistanou vidle v podobě Ellina nečekaného těhotenství. Ne že by z toho oba nebyli nadšení – právě naopak. Serge je dokonce nadšený natolik, že se rozhodne pro rodinu pořídit dům a přestěhovat Ellu z velkoměsta na venkov – na kozí farmu. Ella sice není z nápadu zrovna na větvi, ale slíbí mu, že dá vesnici šanci. Ostatně, nudit se tam rozhodně nebudou. Zatímco Serge má plné ruce práce se zvládnutím farmy, Ella se snaží najít společnou řeč s vesničany a vymýšlí, jak jednu ze stodol předělat na kavárnu a obchůdek se sýry. Pomocnou ruku jí nabídne šarmantní, anglicky hovořící cizinec Chuck, z čehož ale zase není dvakrát na větvi Serge, a nedorozumění, která z toho vzejdou, mají sílu otřást základy celého jejich vztahu… V knize si na své přijdou nejen příznivci romantických příběhů, které se neberou příliš vážně, ale také gurmáni a milovníci sýrů a zvířat, neboť celý děj je, stejně jako v předchozím díle, prostoupený chutěmi a vůní francouzské kuchyně, sýrů a vína, a samozřejmě nechybí ani nezbedné stádo koz.
Láska a kozy na venkově je pokračováním knihy Láska a sýr v Paříži, které vydalo nakladatelství Metafora v edici 7lásky. Tuto sérii jsem si velmi oblíbila, protože každý příběh je jiný, a proto jsem byla mile překvapena, že samotné vyprávění Elly a Sergeho má pokračování.
S chutí jsem se pustila do romantického čtení, které je opět plné dobrých sýrů, a tentokrát autorka nezapomněla ani na to, že v partnerských vztazích se můžou objevit pořádná, bouřková mračna.
Ella se po svém útěku z Austrálie zamilovala nejen do Paříže, kde zakotvila, ale také do Sergeho. Jeho charisma ji upoutalo natolik, že po nějaké době zjistila, nejen, že s ním čeká dítě, ale také že mu kývla na stěhování se do údolí Loiry, daleko od její milované Paříže.
Serge se rozhodl opustit vše, co měli v Paříži a začít na farmě, se stádem koz, vybudovat si svou značku sýrů a hlavně, zajistit jejich dítěti plnohodnotný život bez městského ruchu.
Jenže Ella je zvyklá na ruch, potřebuje k životu přátelé a něco, co ji bude popohánět dopředu. Jak tohle jejich stěhování, těhotenství a klidná vesnice změní postoje vůči sobě samým? Může to jejich vztah vydržet, když každý má asi jinou představu o životě? A co když se objeví bývalá láska jednoho z nich? Ustojí to?
To už se všechno dozvíte, až si přečtete milý příběh, jenž vás odvede z reality do poklidné vesničky Chinon, v knize Láska a kozy na venkově.
U prvního dílu jsem byla lehce na rozpacích, nečekala bych, že do série 7lásky bude zařazená až taková romantika s happyendem, jako byla Láska a sýr v Paříži. Ale teď, v druhém díle jsem vůbec neměla čas se tím zabývat a stránky rychle obracela, abych zjistila, jak to všechno dopadne.
Ella mi v některých momentech přišla trochu na hlavu, měla absolutně mylné představy, jak to bude vypadat, až se dítě narodí, takové hodně naivní a myslím si, že i ženy a dívky, které na své první dítě čekají, by na tom nebyly místy tak špatně, jako ona. Ovšem musím zase podotknout, že i přes to její zaškobrtání, byla Ella k sežrání, milá, vstřícná povaha.
A Serge? Jak jsem si ho oblíbila v prvním díle, tak v knize Láska a kozy na venkově mi někdy lezl na nervy, že bych ho s chutí nechala spát v chlívku. 🙂
„V každém sýru se skrývá důkaz, že pod různými oblohami je každá pastvina jinak zelená.“
Láska a kozy na venkově je rozdělena do čtyř částí, ale dle mého to nemá vůbec žádný význam. Aspoň je tam vždy hezká ilustrace.
Kapitoly jsou příjemně dlouhé, vše je vyprávěno z pohledu Elly a autorce se povedlo vymyslet každý okamžik v příběhu tak, aby působil reálně a lidsky.
Postavy jsou stejné jako předtím, jen se vyvíjí jejich vztah, objeví se i „staří známí“ z prvního dílu a i když některé momenty jsou až moc „růžové“, nebude vám to kazit dojem ze samotného čtení.
Pokud jste první díl, Lásku a sýr v Paříži nečetli, tak začněte nejdříve tím, protože Láska a kozy na venkově je pokračováním, a kdyby jste první zmiňovanou vynechali, nedávala by vám spousta věcí smysl. Je pravdou, že autorka se snaží sem tam něco vysvětlit, jak to bylo předtím, ale ty drobné nuance, které dělají příběh příběhem by vám unikly a určitě by to byla škoda.
Tato kniha je ideální nejen na léto, ale také pro všechny romantické duše. Jestli máte chuť se zasnít, milujete sýry a Francii, tak směle do čtení.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, kde si knihu Láska a kozy na venkově můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan