Poslední děti na Zemi – Max Brallier

Autor: Max Brallier
Ilustrace: Douglas Holgate
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 231


„Zíral jsem na vysílačku na zemi pod stromem. Potřeboval jsem mluvit s Quintem, ale musím zahanbeně přiznat, že jsem se bál slézt dolů. Byl jsem vyděšený. Celé to na mě dolehlo. Nedokázal jsem nic dělat.“

Od chvíle, kdy na město udeřila apokalypsa v podobě nestvůrných oblud a zombií, bydlí obyčejný třináctiletý chlapec Jak Sullivan ve stromovém domě, který vyzbrojil praky a vodním příkopem a zásobuje ho videohrami, čipsy a limonádou z opuštěných obchodů. Jack se ale nemůže sám postavit davům nemrtvých, létajícím oksindlencům, rostlinným šmejdiánám a už vůbec ne děsivě chytré obludě známé pod jménem Blarg. A tak si vytvoří tým, do nějžž patří vědecky založený nejlepší kamarád Quint, napravený školní tyran Dirk, věrný ochočený netvor Tulák a June, do níž je Jack zamilovaný. S jejich pomocí chce skolit Blarga, získat nejdůležitější odznak apokalyptického úspěchu a jednou provždy hodit obyčejnost za hlavu. Podaří se mu to?

Max Brallier je autor více než dvaceti knih a her. Píše knihy pro děti i pro dospělé. Je tvůrce a scenárista webového seriálu Galactic Hot Dogs, který v květnu 2015 vyšel v knižní podobě. Pod pseudonymem Jack Chabert píše sérii Eerie Elementary pro Scholastic Books, navrhuje hry pro virtuální svět Poptronica a řadu online stránek. Za starých časů pracoval v marketingovém oddělení u St. Martin´s Press. Bydlí v New York City s manželkou Alyse, která je pro něj až moc dobrá.

Douglas Holgate je kreslíř komiksů a ilustrátor na volné noze působící více než deset let z Melbourne. Ilustroval knihy pro nakladatelství HarperCollins, Penguin Random House, Hachette a Simon & Schuster. Kreslil také komiksy pro Image, Dynamite a Abrams. Momentálně pracuje na sérii Maralinga, která získala finanční grant od Australské společnosti spisovatelů a od Viktoriánské rady pro výtvarné umění, a na grafickém románu pro všechny věkové kategorie Clem Hetherington and the Ironwood Race, oboje ve spolupráci se spisovatelkou Jen Breachovou.

Jack Sullivan, jak už se píše v anotaci, je obyčejný třináctiletý kluk, který má tu smůlu a žije po pěstounských rodinách. Jednoho dne, když končí škola, si ho a jeho nejlepšího kamaráda Quinta vybere Dirk, aby se trochu pobavil a začne je šikanovat. V tu chvíli se ovšem ozvou výkřiky, skřeky, prostě kravál z prostranství před školou a když ti tři vyhlédnou ven, vidí všude samé zombíky. Rozhodnou se utíkat domů a zjistit, co se děje… Rozdělí se… A to neměli dělat…

Čekala jsem cokoliv. Jak slibují úryvky recenzí jiných čtenářů přímo na obálce knihy, čeká mě napínavý, zábavný, úsměvný a vzrušující příběh. No a byla to pravda. Vůbec bych nevěřila, že se takhle pitomě budu u dětské knihy usmívat.
Je určena čtenářům od osmi let a díky svému zpracování musí bavit snad každého, kdo ji otevře. Připravila jsem pro vás i jednu koláž z fotek, tak pochopíte, o čem teď budu chvilku psát.

Chci trochu přiblížit to zpracování knihy, které mě naposledy dostalo u Illuminae a teď tady. 🙂 Věřím, že to nebude pro některé žádná novinka, ale pro mě ano a doslova jsem se do tohoto stylu zamilovala. Jde o to, že části příběhu jsou psány normálně, v klasickém textu a hned na to je střídá komiks. Prostě obrázky, které navazují na text předtím a vzápětí ty obrázky opět střídá text. Pro mě tohle byla novinka, nic podobného jsem nečetla a i když se dostávám k různým knihám, i dětským, tak ne, neviděla jsem to! Až tady u Posledních dětí na Zemi.
A navíc, ty komiksové části jsou báječně nakreslené. Vtipné, pochopitelné. Když třeba Jack vysvětluje své svítící boty, tak je obrázek jen jeho nohou, všude kolem tma a jen v pár centimetrech u jeho nohou je světlo. 🙂 Nebo ti zombíci… ty ilustrace jsou opravdu výborné.

Slíbila jsem nějakou tu koláž pro vás, abyste si to dokázali představit, tak zde ji máte. 🙂

Tak co, překvapilo vás to? 🙂 Mě rozhodně. Nicméně, jdeme dál. Samotný příběh je rozhodně napínavý, četba je určena dětem od osmi let a i když mi přijde, že by z toho mohli mít noční můry, tak ten pocit přebíjí fakt, že přes všechny ty zombíky a příšery se tam také projevuje kopec srandy, hromada přátelství a důvěry, které vyvažují ty horší věci. Takže v jednu chvíli se čtenář bojí, co kde na něj vyskočí nebo jak která situace dopadne a hned poté se raduje, že k tomu pomohl ten a ten, nebo k tomu přispělo to a to. Teď jsem se ani nejlíp nevyjádřila, ale věřím, že jste mě pochopili, co jsem tím chtěla říci. 🙂


„Ale já mu říkám, že to nevysvětluje můj pocit v břiše. On odpovídá, že si pletu pocity v břiše s plynatostí, a já mu dávám ránu do paže.“

Každopádně je ještě jedna důležitá informace a to ta, že bude vycházet i druhý díl, na který si já brousím drápky a sama ze sebe jsem zvědavá, jak tahle zombie apokalypsa bude pokračovat. Protože se na konci knihy rozloučíme s hrdiny ve chvíli, kdy mají vyhráno pouze z poloviny a ještě mnoho bojů za přežití je čeká.

Rozhodně doporučuji, je to opravdu povedená kniha, skvělý příběh, zajímavý a napínavý. Určitě se bude vašim dětem (a třeba i vám) líbit. 🙂

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a koupit jej můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

(M)Učednice – Ali Land

Autor: Ali Land
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 333

„Navlíkni si kalhoty.
A přes hlavu tričko.
Žádné odmlouvání.
Tvoje oblíbená hra na převlíkanou.
Kluci v klučičím… a holky taky.“

Její matka už ve svém domě spáchala několik vražd a nejenom to – v záchvatech pomatení mučí svoji dceru, aby se hrůz účastnila. Matka předtím taková nebyla a měla svoje děti ráda, a Annie matku přese všechno ještě pořád miluje, ale jediný způsob, jak může strašlivým událostem udělat konec, je udat ji na policii. Annie pak dostává v životě druhou šanci. Má novou identitu, jmenuje se teď Milly, a žije v nové, zámožné pěstounské rodině, díky které dokonce začne chodit do prestižní soukromé školy. Jenomže pokračující vyšetřování jí dalšími a dalšími výslechy připomíná tragickou minulost. Milly má být hlavním svědkem obžaloby v soudním procesu s její matkou, který se neúprosně blíží. Otřesená Milly se trápí pochybami – převažují u ní zděděné předpoklady, nebo ji víc ovlivňuje to, co dobrého i hrozného dosud zažila? Dokonce i v novém domově Milly potkávají nesnesitelné chvíle, když ji šikanují její vrstevnice. Napětí se už nedá unést, svědomí v ní bojuje se smrtelným vábením a ona se musí definitivně rozhodnout. Dokáže zapřít matčinu krev a uniknout běsům? Vzepře se našeptávání démonů a zaplatí za to, anebo se stane učednicí své matky?

Ali Land po absolvování univerzity s diplomem v oboru mentální zdraví strávila 10 let jako zdravotní sestra pro děti a dospívající s duševními problémy v nemocnicích a školách ve Velké Británii a Austrálii. Teď je z ní spisovatelka na plný úvazek a žije v Londýně. Její kniha (M)Učednice (Good me, Bad me) byla přeložena do více než dvaceti jazyků.

O této knize se moc nemluví, myslím to tak, že vychází už za pár dní, ale přesto žádný zběsilý marketing, reklamní poutače ani nic jiného. Přitom, na mě působí jako něco, co by si to zasloužilo! Přesně takto si totiž představuji napsaný psychothriller.

Milly je šestnáctiletá holka, která je hlavním svědkem obžaloby proti její matce. Tudíž nová identita, nová pěstounská péče a nový život. Jenže, i když zažila plno hrůz, vypadá to, že od začátku se v novém životě nechytí a bude se historie opakovat, což ona nechce. Navíc v sobě sváří dva pocity, jeden je rád, že její matka je tam kde je, a ten druhý stále hledá mámu, slyší ji všude, hlavně v noci… A její největší strach? Nebýt jako matka…

Když jsem recenzní výtisk obdržela, mile mě překvapila forma, jak je kniha napsána. Docela velký font písma, velmi krátké kapitoly. Tohle jsou velké plusy a když se to spojí s dobrým příběhem, kterým (M)Učednice beze sporu je, tak si můžete být jistí, že děj bude rychlý, mít spád, napínavý a nedá vám vydechnout, dokud nedočtete. A přesně takto to bylo. Když jsem viděla u kamarádky, že přečetla tuto knihu za dva večery, nechápala jsem. Tohle jde? A víte co, jde! Díky autorčinu způsobu, jak mě dokázala upoutat, jsem osobně knihu přečetla za den a půl. V jakékoliv volné chvilce jsem četla, ať už to bylo u vaření, ve vaně nebo na procházce s kočárem. Jinak by mi příběh nedal spát.


„Radí, aby se pevně držela, šeptá jí do ucha, že její život visí na vlásku. Pořádně se k provazu přitiskne, obemkne ho zesláblýma nohama. Jedna noha se jí smekne, ale okamžitě ji přitáhne.“

Přiznávám se, že tato kniha mě opravdu dostala do kolen. Pořád jsem si domýšlela nějaké věci, autorka mě nechávala s naprostou lehkostí si myslet, že chápu celou podstatu věci. Ale houby s octem! 330 stránek jsem evidentně nechápala nic a ten konec… Ten mě naprosto dorazil! Bylo to skvělé „rozuzlení“ i když nevím, jestli zrovna tohle slovo je to pravé k tomu, co nastalo.

Jestli máte rádi psychothrillery, tak jednoznačně vám (M)Učednici doporučuji. Už dlouho si nikdo s mým „mozkem“ takto nepohrál a věřím, že i vám dá kniha zabrat. Není to ovšem nic, z čeho by vám mělo být špatně. Autorka totiž dokázala opravdu hrát jen na pocity a myšlenky, bez krve nebo aspoň tedy s minimem, ale hlavně všechny možné vztahy, ať už rodinné, pěstounské, školní přátelství, i kamarádství dokázala dostat do jiné roviny, přesně do té psychologické, kdy jen jako čtenář přemýšlíte, jestli to tak je nebo vás někdo klame. (Co se ji honí hlavou? )

I když mi na začátku chvilku trvalo, než jsem si zvykla na způsob, jakým je to psáno, protože to hlavní hrdinka jakoby vypráví své matce a místy mi to přišlo fakt na hlavu, tak přesto jsem si to maximálně užila a věřím, že každý, který má tento žánr rád si přijde na své.

Děkuji nakladatelství LEDA za zaslání recenzního výtisku a koupit si knihu můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

S vědomím konce – Molly Crow

Autor: Molly Crow
Nakladatelství: Klika
Počet stran: 284
Rok vydání: 2017

„Někdo ulítával na botách, jiný na kabelkách, no a já prostě na krajkovém spodním prádle. Vylovila jsem svoje oblíbené rudé a s lehkostí si je natáhla. Škoda jen, že podprsenka k nim byla někde v Mordoru.“

Prožila už stovky životů, ale nikdy je vlastně opravdu nežila. Teď, v těle Sally Bakerové, má dost zabíjení a přeje si jediné: být normální. Jenže oheň v jejím nitru stále doutná a čeká na sebemenší zaváhání, aby lidstvu znovu ukázal svou sílu. Sally bude stát hodně sil udržet ho v sobě. A jako by už neměla dost problémů sama se sebou, potká Briana. Prvního muže, který v ní zažehne žár, jaký dosud nepoznala. Dokáže se Sally i přes všechny nové pocity ovládnout, nebo se lidé mají mít opět na pozoru? A co Brian, může vůbec obyčejný smrtelník tenhle ohnivý románek přežít?

Molly Crow se narodila v roce 1988 v Kyjově, a téměř celý život přebývá na Brněnsku. Vystudovala geodézii, ale jelikož ji hledání bodů s pomocí výtyčky pod půl metrem sněhu dostatečně odradilo, zeměměřictví se od maturity nevěnuje. Její vysokoškolské ambice na Fakultě architektury ukončila po dvou letech zkouška ze stavební mechaniky. A nejspíš to bylo dobře, protože k čemu je pěkný domek na papíře, když by ve skutečnosti pravděpodobně spadl. Smířila se s tím, že svoje jméno o titul Ing. arch. nevyšperkuje a vtrhla na pracovní trh. V současnosti přes den pracuje a ve volném čase se snaží psát. Svou prvotinu Bez duše vydala v roce 2010 ještě pod svým dívčím jménem Eva Molíková.

Od autorky jsem recenzovala její prvotinu Bez duše (recenze zde) a ta se mi líbila. Proto jsem byla moc ráda, když mě oslovila s nabídkou její nové knihy k recenzi. Je pravda, že jsem vývoj knihy sledovala na Startovači, kde jsem i přispěla, sice malou částkou (jsem přece jen na mateřské), ale přesto…
Když knihu přinesla pošťačka, byla jsem natěšená a při otevření nechybělo ani věnování, které mi udělalo radost. Velkou, já si na tohle potrpím. 🙂

Sally je dívka, která vypadá úplně normálně, ale má tajemství, se kterým se nemůže nikomu svěřit. Které ji v jistých situacích omezuje, ale statečně s ním bojuje. Bojuje silně jen do doby, než se objeví fešný Brian a úplně jí změní život. A to doslova. Všechno se obrátí naruby a Sally se musí vyrovnat s mnoha úskalími, které přináší přitažlivost, touha a láska a hlavně její oheň…

Upřímně, prvních asi 80 stránek jsem v příběhu neviděla nic, co by mě zaujalo. Byla to klasická romanťárna, místy mi Sal lezla na nervy, vadil mi „přenádherný“ Brian, nad kterým slečny slintaly a Sal odolávala…
Až se objevila mrtvolka…
A potom to začalo být velmi žhavé! 🙂 Nemyslím tím jen vztah mezi Brianem a Sally, ale hlavně děj jako takový. Dostal skvělý spád. Konečně se začalo něco dít. Najednou na mě Sally působila dychtivě, nebojácně, jako holka, která se rozhodla bojovat jakýmikoliv pokusy…

Co se mi líbilo, tak byl právě ten vývoj Sally. Ze startu mi přišla jako pořádná puťka a vyklubalo se z ní stvoření, které mělo všechno, co má správná ženská mít. Touhu, chtíč, smyslnost, odvahu, zákeřnost i zlobu. Jak jsem ji neměla ráda, postupem času mi přirostla k srdci.
A ještě něco, to co autorka udělala s koncem příběhu je na pořádný metál! Nečekala jsem to, jsem překvapená, já za tím vším viděla cokoliv, ale tohle opravdu ne – to se podařilo.


„Ještě jednou se na mě tak podíváš a chytnu tě tam, kde naznačuješ, ale i se smaženými vejci jako bonusem!“

Dalším plusovým bodem je styl psaní. Ten mi sedl. Líbily se mi všechny ty narážky, dvojsmysly, přirovnání, které byly použity v knize a také smýšlení hrdinky. Chtěla, ale stále měla zadní vrátka – tohle je věc, jenž by každá žena měla umět, protože když zadní vrátka zavřeme, jakmile polevíme, tak se stane něco nehezkého – ostatně jako v příběhu.

S čím jsem měla trochu problém, tak to byly docela dlouhé kapitoly. Navíc, písmo je docela nahuštěné, okraje téměř nulové, takže to na mě působilo docela stísněně a jako by se to mělo číst těžce… Ač je příběh velmi čtivý a zábavný, celou dobu jsem měla takový pocit… Že to budu číst dlouho, že příběh je dlouhý… Přitom je to svižné a srandovní a zajímavé. Jen můj vnitřní pocit.

I přes počáteční rozmrzelost, která se vytratila jako pára nad hrncem, S vědomím konce rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy, přímé a ironické hlavní hrdinky a nebojí se nějaké té romantiky. Kvůli pomalejšímu rozjezdu ubírám jednu hvězdu, ale čtyři rozhodně nechávám, pro mě je to velké překvapení! 🙂

Děkuji přímo autorce, Molly Crow, za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak ji najdete přímo tady nebo můžete kontaktovat samotnou autorku.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Ema a jednorožec – Tajemství krystalu – Oldřiška Ciprová

Autor: Oldřiška Ciprová
Ilustrace: Lenka Němcová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Bambook
Počet stran: 105

„Emi, já ti věřím, vždyť ty nikdy nelžeš. Jenom si myslím, že se ti možná motá sen a skutečnost. Přece by toho jednorožce musel někdo vidět. A byly by toho plný noviny a internet! Někdo by ho natočil a dal ho na youtube,“ vysvětlovala Barča.“

Napínavý příběh z Říše snů! Ema je úplně normální holka, která má stejné starosti jako její vrstevnice. Keira je bájný jednorožec z jiného světa, má kouzelný roh a umí lítat. Tentokrát budou Ema s Keirou zachraňovat celou bájnou Říši snů před vpádem Temnoty. Napínavý příběh plný bájných bytostí a legendárních tvorů, ve kterém se Ema možná dopátrá některých odpovědí, které ji od prvního setkání s jednorožcem nedají spát. Prožijte další úžasná dobrodružství Emy a Keiry, ve kterých budou pomáhat slabším a projeví se síla jejich velkého přátelství…

Oldřiška Ciprová se narodila v roce 1979 v Plzni, kde stále žije. Píše historické romány a knihy pro děti a mládež, navíc je od roku 1998 kmenovou autorkou, režisérkou a herečkou oblíbeného plzeňského divadla Maebh, jehož je i spoluzakladatelkou. Má ráda humor, protože si myslí, že smích je lékem na všechno. Od roku 2001 je vdaná a má patnáctiletého syna Jakuba, který je pro její tvorbu velkou inspirací.
Lenka Němcová se narodila roku 1977. Je ilustrátorka a učitelka malby a kresby na jedné střední škole v Praze. Maminka dvou holčiček. Žije v Chuchli. Má ráda pohádkové knížky, skákání padákem a cestování.

V tomto díle se opět setkáváme s Emou a Keirou, které známe z předchozí knihy. Navíc dostává více prostoru její kamarádka Barča a čarodějnice Aislin plus mnoho dalších bájných postav, jako drak, elfové a hlavně, další bájný kůň. 🙂

Celý příběh je opět doprovázen krásnými, černobílými ilustracemi, které doplňují děj. Díky tomu si čtenářky můžou představit, jak někteří hrdinové vypadají. Některé ovšem autorky nechávají čistě na naši fantazii. 🙂

Můžu říct, že tento díl je více napínavý než předešlý. Protože tady jde o čas, Ema s Keirou musí stihnout hromadu věcí za krátký čas. Hodiny tikají, jim ten čas dochází a pořád to vypadá, že to jednoduše nezvládnou…
Budou muset využít pomoc dalších bytostí, aby měly aspoň nějakou šanci. Nejhorší na tom je, že pokud to nezvládnou, doplatí na to mnohem více lidí, nejen v Říši snů, ale také na zemi.

Písmo v knize je napsáno poměrně velkým fontem, takže se čtenářkám (od sedmi let) bude velmi dobře číst. Kapitoly jsou krátké a rozděleny přesně tak, aby napětí stoupalo. Moc se mi líbilo, jakým způsobem to autorky vymyslely. Příběh a ilustrace dohromady tvoří moc pěkný celek.

Jak už jsem se zmiňovala v prvním díle (recenze zde), tak i tady jen potvrdím svůj názor, že se jedná o četbu pro dívky. Hlavní hrdinka je dívka, její nejlepší kamarádka je dívka a její jednorožec je taky ženského pohlaví. 🙂

Každopádně, jak první, tak i tento, druhý díl, doporučuji ke koupi vašim dcerám či sestrám. Mám pocit, že tohle je správná fantasy pohádka, která jim udělá radost. Plno bájných bytostí, napínavý příběh a velké přátelství, které všechno překoná.

Děkuji nakladatelství Bambook za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak tady je odkaz.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Peter Sagan: tourminátor – T. J. Millner

Autor: T. J. Millner
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 165

„Z tebe fotbalista určitě nikdy nebude!“ řekne s úšklebkem a pošle ho driblovat k postranní čáře. Peter poslechne, ale ať se snaží jakkoliv, Karol ho nenechá na pokoji.“

Fascinující životní příběh jedinečného talentu, který na sebe dokázal strhnout pozornost celého cyklistického světa svou nesmírnou houževnatostí, úspěchy na závodech i osobitým humorem. Peter Sagan se stal fenoménem, který už dávno překročil hranice Slovenska a svými výkony se nesmazatelně zapisuje do historie sportu. Podle odborníků patří k největším osobnostem současné světové cyklistiky.

Když jsem zjistila, že bude tato kniha vydána, byla jsem fascinována. Já, jako velká fanynka Sagana, jsem ani nedoufala, že něco takového se mi dostane do ruky.
Na konci knihy autor vysvětluje, že některé věci si trochu přetvořil k obrazu svému, něco vymyslel, nějaký ten dialog či větu, protože tato kniha je příběh o Peterovi a žádná přesná biografie, která by do puntíku splňovala kritéria tohoto žánru.
A já s autorem souhlasím. Jakmile jsem se začetla, byla jsem trochu na rozpacích, ale zase musím říct, že jako fanynka Petera jsem se bavila. Znáte pohádky bratří Grimmů? Tak tohle je pohádka bratrů Saganů. 🙂

Kdyby si tuto knihu vyhledal expert na cyklistiku, který bude čekat údaje pomalu i o počasí daných etap, tak bude zklamaný. Bude to brát jako brak. Ale pokud to bude číst fanoušek tohoto borce, přečte si velmi milý příběh o tom, jak se dostal k cyklistice, jak se dostal k velkým závodům. Místy jsem se usmívala a když jsem znovu „prožívala“ jeho triumf mistra světa v Richmondu, cítila jsem stejnou euforii jako tehdy u televize. Jo! Je to prostě borec!

Na fotce můžete vidět, že opravdu jsem blázen. 🙂 Zelené tričko jsem si koupila přímo na Champs-Elysée, když jsme jeli na závěrečnou etapu Tour de France s přítelem. Podpis jsem ukořistila jako těhotná v Kyjově, na MR Česka a Slovenska (mám i fotky, ale při těhotenství se mi zvětšily všechny proporce, tak se tím moc chlubit nechci) :-)) Známky byly vydávány na Slovensku a já zaúkolovala kamaráda ze Slovenska, že je prostě musím mít a kartičku jsem dostala od bývalé kolegyně z práce, která se zná s nějakou částí jeho rodiny. Aspoň vidíte, že kniha je opravdu v dobrých rukou, teď ještě ukořistit podpis do ní. 🙂

„Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že vás příběh Petera Sagana zaujal stejně jako mě. Sagan mě prostě baví. A tím chci říct, že se mu obdivuji, že mu fandím, že mu držím palce a že si pokaždé okusuji nehty, když ho vidím závodit.“

A teď zpátky ke knize samotné. Autor mi mluví z duše podle toho, co si můžete přečíst v úryvku výše. Ti, kteří mají rádi „jen“ Sagana, sledují cyklistiku kvůli něj, tak je kniha pro ně jako dělaná. Zasmějete se, užijete si jeho vítězství i prohry a možná se dozvíte informace, které jste netušili. Já třeba nevěděla jak se jmenuje jeho maminka a netušila jsem, že fakt chtěl být fotbalistou. 🙂
Navíc, kniha je psána poměrně velkým fontem, tudíž 160 stránek slupnete jako malinu a jsou tam fakt mooooc hezké fotky tohoto chlapa, takže… utřít sliny a číst dál. 🙂

Samozřejmě se tady ale objevují také faktografické údaje. Například jsou zmiňovány některé etapy ať už je to z Vuelty či Tour se svými vítězi. Je to směrováno primárně k Petrovi, ale i přesto se poohlídneme, kdo jej třeba porazil ve spurtu, o kolik vteřin, jak vypadala jeho závodní dráha v cyklokrosu a podobně. Není tam takových informací mnoho a právě pro to je to velmi čtivé. Je to opravdu spíše taková pohádka, splnění životního snu jednoho slovenského kluka, který měl (a má) rád kolo.

Za sebe doporučuji, ale opravdu jen těm, kteří čekají příběh. Pokud hledáte spíše fakta, tak tohle nebude to správné. Za mě je to kniha pro všechny fanynky a fanoušky tohoto Tourminátora. A taky pro všechny sběratele podpisů, mít v knize jeho podpis je nyní moje priorita. 🙂

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak tady máte přímý odkaz.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan