Autor: Zoje Stage
Nakladatelství: Knihy Dobrovský/edice Omega
Rok vydání: 2019
Počet stran: 351
„Moje dcera… Slyšela jsem z jejího pokoje zvuky. A když jsem tam vešla… Vypadala, že s někým souloží. Vydávala velmi, velmi realistické zvuky. Napřed jsem si myslela, že masturbuje, což by bylo v pořádku, s tím problém nemám. Jenže pak se na mě podívala, usmála se a řekla mi, že ji píchá ďábel a že se jí to líbí.“
Suzette se nedaří navázat vztah s její sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka ji děsí.
Alex nechce věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně. Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svojí matku zabít?
Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage, Dětské zoubky, nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.
Zoje Stage je spisovatelka a bývalá filmařka. Žije v pensylvánském Pittsburghu. Dětské zoubky jsou její prvotinou.
Při čtení této knihy jsem si neustále opakovala, že děkuji bohu za syna! Mít dceru, ještě sedmiletou, tak nevím, jak bych tohle dočetla. A ač na mě celý příběh působil docela hrůzostrašným dojmem, stejně tomu chybělo něco, co by z tohoto čtení udělalo ten pomyslný top thriller. Dětské zoubky jsou tak pro mě dobrým thrillerem, který ovšem má své mouchy a zvláště ten závěr se mi nelíbil ani trochu.
Jedna důležitá věc, kterou bych ráda zmínila už na začátku je podle mě to, že tato kniha osloví z valné většiny matky. Všechny mámy, které mají ať už dceru nebo syna, všechny, které kdy dávaly svou mateřskou lásku někomu dalšímu. Protože v tu chvíli, kdy tohle všechno znáte, dýcháte za své dítě, si představíte Hannu, hlavní hrdinku tohoto příběhu, vžijete se do Suzette, což je matka Hanny a okamžitě budete mít husí kůži. Pokud tím rodičem nejste, ale jste čtenářem Dětských zoubků, věřím, že pro vás tohle čtení nebude thrillerem, ale spíše psychologickým románem, kam až může zajít láska…
Hanna je sedmiletá holka, která bezmezně miluje svého otce a k matce je chladná jako kus ledu. Suzette, čili matka Hanny, si její až téměř hmatatelnou nenávist, dává za vinu a myslí si, že jako matka zklamala na celé čáře. Ostatně ani její dětství a dospívání nebylo procházkou růžovým sadem. V určitých chvílích už všechno překračuje jakékoliv meze normálního chování a tak se Suzette rozhodne zasáhnout. Po několika neúspěšných pokusech dát Hannu do školky či školy, kdy největším problémem je její nemluvnost a asocializace, se Suzette podaří najít školu, kde si s ní poradí. Ale ani tam se to neobejde bez problémů, navíc Hannina nenávist k matce prudce stoupá…
„Hanna doufala, že má dost síly na to, co bude muset provést. Helma bez helmy byl dobrý pokus, dokonce i kdyby ji za to nevyhodili z Pičdale. Ověřila si, že lidská lebka je tvrdá a prorazit ji vyžaduje velikou sílu. Sice na ni přijdou, ale až se tatínek probere ze svého zakletí, opět se mu oči rozjasní a on pochopí, proč to musela udělat.“
Sama se musím přiznat, že ve chvíli, kdy se Hanna začala více zaměřovat na to, aby své matce nasadila brouka do hlavy, přivedla ji tak říkajíc do blázince, sama jsem netušila, co je pravda a co si ta malá sedmiletá holčička vymýšlí. Autorce se povedlo na jedničku vymyslet dívku, která byla naprosto šílená, ale věděla co dělá. Chladná kalkulace v jejích letech byla strašidelná sama o sobě.
Za to otec rodiny, Alex, ten mne teda vytáčel. Chápu, že pracoval, staral se bezpečí rodiny a její zabezpečení, co se týče financí, ale to, aby nevěděl, co se děje doma a nedokázal své ženě uvěřit určité věci, stále něco zlehčoval a chválil dceru i za to, co by neměl, to bylo jednoduše přes čáru. Jeho laxní přístup byl na pováženou a mít já doma chlapa, který se snaží stále něco omlouvat a zdokonalovat jen ve svých očích, tak prchám kosmickou rychlostí.
Dětské zoubky je kniha, která se mi líbila, kterou jsem takříkajíc zhltla na pár zátahů, ale že by ve mě něco zanechala, tak to ne. Snad jen ten nepříjemný pocit, jak se může dětská láska otočit v nenávist.
Tohle čtení není o tom, že bych si okusovala nehty a bála se, co přijde na dalších stránkách. Nervózní jsem sice byla, ale spíš proto, že jsem neměla tušení, jak z toho rodičové vybruslí a co se ještě musí stát, než bude všemu konec.
A když už jsem se k tomu konci dopracovala (dočetla), nebylo to přesně to, co jsem očekávala. Ale i tak, na to, že je to autorčina prvotina, je vyprávění zajímavé, velmi dobře a čtivě napsané. Pokud se autorka rozepíše a u nás ji vyjde další kniha, rozhodně se začtu i příště.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský, kde si knihu Dětské zoubky můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan