Autor: Jodi Picoultová
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2023
Počet stran: 360
„Vnímání se nedá věřit. Pád ze začátku vypadá jako let.“
Diana O’Tooleová má plán. Ve třiceti se vdá, do pěti let se jí narodí děti, odstěhuje se na předměstí New Yorku a zároveň bude stoupat po kariérním žebříčku v nelítostném světě uměleckých aukcí. Ještě není zasnoubená, ale ví, že její přítel, lékař Finn, se chystá požádat ji o ruku na jejich romantické cestě na Galapágy – několik dní před jejími třicátinami. Naprosto skvělé načasování! Jenže pak se ve městě objeví neznámý virus a v předvečer odjezdu jí Finn oznámí, že musí zůstat. Přesvědčí však Dianu, aby na jejich vysněnou dovolenou odjela alespoň ona… Ta to neochotně udělá, ale vzápětí se vše pokazí. Celý ostrov je v karanténě, kde Diana uvízne. Zcela izolovaná se musí vydat za hranice své komfortní zóny. Pomalu si vytváří vztah ke zdejší rodině, jejich potomkovi, který skrývá tajemství… Diana se tak ocitá v situaci, kdy přehodnocuje své vztahy, svá rozhodnutí i sebe samou – a přemýšlí, zda po návratu domů nebude někým úplně jiným.
Další, nový příběh mé oblíbeného autorky Jodi Picoult je Kéž bys tu byl. Nejen nádherná obálka, ale i obsah. Na každou novou knihu se těším, každá je totiž úplně jiná, zabývá se jiným tématem a tady je to docela aktuálním – covidem. Spousta autorů se snažila zapracovat tenhle vir do svých knih, ale málo komu se to podařilo tak skvěle, jako právě Jodi Picoult v této knize.
Diana zanechá svého přítele Finna v New Yorku, jelikož je rezident v nemocnici a tudíž v první linii ve chvíli, kdy propuká celou svou silou covid a sama odjíždí na Galapágy, na ostrov Isabela. Jenže při příjezdu se dozvídá, že se ostrov na 14 dní uzavírá, ovšem Diana se rozhodne i tak vystoupit z lodi na ostrov a být tam ty dny sama za sebe. Najde ubytování u jedné staré babičky, jídlo sbírá kde se dá, běhá po ostrově, objevuje skrytá zákoutí, bez internetu a informacích, jak to vypadá v jejím New Yorku proplouvá den za dnem. Až do chvíle, než si jde zaplavat do jedné laguny…
„Japonci věří, že zapomenout trvá tři generace. Ti, kteří trauma zažili, ho předávají svým dětem a vnukům a pak vzpomínka vyprchá. Pro ty, kdo tragédii přežili, je to nemyslitelné – jaký smysl má prožít něco strašného, když nemůžete předat poučení, které jste si z toho vzali? Protože nic nenahradí to, co jste ztratili, jediným způsobem, jak dosáhnout smyslu, je zajistit, aby nikdo jiný neprožil to, co vy. Vzpomínky jsou pojistkou, kterou se chráníme před stejnými chybami.“
Hlavní hrdinka knihy Kéž bys tu byl je sympatická. Ze začátku je to typická kariéristka, ale nezapomíná na své blízké a přátele. Posléze je to mladá holka, která hledá sama sebe a věřím, že ji od začátku budete fandit.
V příběhu dojde k jednomu obrovskému zlomu, který jsem ani omylem nečekala a můžu vám říct, že jsem byla stejně jako hrdinka z toho otrávená, protože jsem si přála, aby pokračovalo to, co se dělo. Jenže autorka to měla vymyšlené a hlavně promyšlené na jedničku. A mám za to, že stejně jako já, zažijete takový ten pocit „wtf“ a pak se vrhnete do čtení ještě náruživěji… 🙂
Líbilo se mi, jak se autorka věnovala i samotné vlně covidu, jak popisovala Finna, který byl v první linii v nemocnici, bylo to věcné, padaly v knize názory, které jsem i já sama slyšela ze všech stran, ať už ty negativní nebo ty opačné. A to, co se mi nejvíc líbilo, že nikdo z hrdinů nebyl vyhraněný, takže jsem se nesetkala jak s odpůrci roušek a příkazů nebo s těmi, kteří by to plnili až fanatickým způsobem a to mi bylo opravdu sympatické.
Kéž bys tu byl je dalším autorčiným románem, ve kterém píše o něčem, co známe všichni. Je to příběh ze života. Ale to, co je úplně nejvíc na tomto příběhu je popis Galapág a místní fauny, flóry. Jak já bych chtěla tam hned teď odjet. Sedět vedle leguána, plácnout si s lachtanem nebo si zaplavat s tučňáky. To bylo až pohádkové. No, co vám budu… Jodi je stále na vrcholu a další její kniha to jen dokazuje. Za mě perfektní!
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji obchodu Dobré knihy cz, kde si knihu Kéž bys tu byl můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara