Autor: Anna Ellory
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2020
Počet stran: 352
„Jestli pálí knihy, začnou zanedlouho pálit lidi.“
Berlín na sklonku roku 1989. Zatímco svět se raduje z pádu zdi rozdělující Německo i Evropu, pečuje Miriam o svého otce Henryka, jenž právě prodělal těžkou mrtvici. Pacient dožívá na domácím lůžku a v obluzení zas a znovu volá Friedu – jenže tak se jeho zesnulá manželka nejmenovala… Když Miriam objeví na jeho těle koncentráčnické číslo, které před ní táta bedlivě skrýval, začne na povrch vyplouvat dosud netušená minulost rodičů.
A když v matčiných věcech najde vězeňský mundúr z tábora Ravensbrück a v něm zašité motáky psané francouzsky onou neznámou milenkou, připadá jí, jako by v životě přišla o poslední záchytný bod. S přispěním rázné překladatelky z východního Berlína jí Friediny dopisy odhalí osudy žen, na nichž nacisté v lágru prováděli kruté pseudolékařské pokusy. To hlavní, co „pokusným krysám“ pomáhalo přežít, byla jejich vzájemná pomoc a soudržnost, a tak se i Miriam ze všech sil snaží prolomit izolaci, do které ji uvrhlo manželství s psychopatem. Vždyť o svobodu musí bojovat každý z nás.
„Tento mimořádný, velmi čtivý a citově působivý román se čte jedním dechem.“ – Mary Chamberlainová, autorka Švadleny z Dachau
„Fascinující, děsivé, nesmírně dojímavé.“ – Jill Mansellová
„Mrazivá, a přitom úchvatná kniha.“ – Polly Crosbyová
Myslím si, že mnoha mým čtenářům nemusím odůvodnit, proč jsem si chtěla přečíst knihu Krysy z Ravensbrücku.
Ale co vám musím říct, tak je fakt, že po přečtení mi došly slova. Myslela jsem, že budu schopna napsat recenzi hned po dočtení, ale mýlila jsem se. Musela jsem v sobě tento příběh nechat dozrát, protože to, co se skrývá na stránkách, je ze všech stran sladkobolné, plné utrpení, neskutečné naděje a víry.
Musím vám představit tři důležité postavy, které dělají příběh příběhem. Tou první osobou je Henryk. Muž, na smrtelné posteli, o kterého se stará jeho dcera Miriam, aby poslední dny strávil doma, s nejbližšími. Její matka již nežije a při čekání, než bude její otec zase potřebovat ošetřit, se Miriam rozhodne uklidit matčinu skříň. Jenže tam najde pytel a v něm… koncentrační mundůr… A v něm objeví malé papírky, hustě popsány textem. Jedny jsou německy, jedny francouzsky a tak se „seznámí“ s Friedou, s ženou, která popisuje svůj život…
Miriam se pohrouží do Friediného světa a začne chápat spoustu věcí z minulosti, ohledně otce, ohledně matky a taky Friedy, jako takové.
Jenže Miriam nemá na práci pouze starost o otce, musí se postarat i sama pro sebe, prochází si abnormálně těžkou životní zkouškou a vypadá to, že sama nemá šanci uspět. Je toho na ni moc a pomalu se začíná hroutit, tak jako Berlínská zeď, která konečně padla.
Autorka napsala Krysy z Ravensbrücku jako román, který je založen na dvou rozdílných příbězích, které se prolínají díky hlavním postavám. Na jednu stranu se čtenáři dozví spoustu velmi nepříjemných a krutých okamžiků z nejen z koncentračního táboru Ravensbrück a Osvětim, ale také se zde řeší velmi složité rodinné vztahy a domácí násilí, případně tyranie.
„Přestálé utrpení nejpevnější vztahy jedině posílí. A pokud vztah silný není, rozpadne se.“
Tento román je vážně silným čtením. Zaútočí na vaše emoce ze všech stran. Každá žena a každá matka bude doslova hltat stránky, přitom s nechutí zpracovávat to, co se dozví. Miriam jako hlavní hrdinka se v průběhu děje mění před očima, líbil se mi progres, který z ní udělal silnou ženu, dlouho na ni budu vzpomínat.
Krysy z Ravensbrücku vám popíše i pár otřesných okamžiků, které se odehrály za ostnatým drátem a můžu říct, že opravdu nejde o nic příjemného. Nic pro slabé žaludky, dvě situace mám pořád v hlavě a neustále se koukám na svého syna a děkuji za to, v jaké době žiju.
Příběh není ale jen o tom zlu, které bylo předtím, a které může nastat mezi milovanými lidmi teď. Je to také vyprávění o velké lásce, takové té pravé lásce, která hory přenáší, je to o naději, kterou když někdo získá, dokáže díky ní zvládnout i nemožné, je to o víře, že i v tom nejtemnějším místě můžete najít světlo, pokud budete hledat a mít víru v to.
A hlavně je to o přátelství. O tom, kdy vás může člověk, kterého sotva znáte, na poslední chvílí zachránit před pádem do propasti.
Krysy z Ravensbrücku je román, jenž doporučím každé čtenářce, která vyhledává tento žánr, ale také těm, které mají rády příběhy odehrávající se ve dvou dějových liniích, těm, které rády skládají příběh z náhodně objevených deníků. Pokud chcete si přečíst něco silného, něco, co vás rozloží na molekuly, protože se objeví hodně zla, ale také něco, co vás potom složí zpátky, protože ta naděje a přátelství vám dají chuť nebýt molekulou, tak se určitě po této knize podívejte.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda, kde si knihu Krysy z Ravensbrücku můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara