Autor: Winter Renshawová
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2019
Počet stran: 270
„Melrose vzdychne, popadne Vogue a rychle ho otevře, pak sáhne na stůl po vodě Fiji. „Poučování stranou, je tak šíleně sexy, že bys potřebovala sílu superhrdiny, abys dokázala odolat příležitosti strávit s ním týden. A vůbec, já tě nesoudím. Jen tě chráním.“
Drahý Isaiahu,
před osmi měsíci jsi byl jen voják, který měl být nasazen v boji, a já jen servírka, která ti tajně přinesla palačinku zadarmo a doufala, že si nevšimneš, jak moc jsi mě zaujal. Ale ty sis všiml.
Než jsi odjel, strávili jsme spolu týden, který obrátil naše životy vzhůru nohama, rozloučili jsme se osmý den a na poslední chvíli si vyměnili adresy.
Všechny dopisy od tebe mám schované, tvá slova se rychle stala mou vírou.
Před pár měsíci ses ale odmlčel, a po tom všem jsi měl včera tu drzost nakráčet do kavárny a předstírat, že jsi mě nikdy v životě neviděl.
Když si pomyslím, že jsem téměř milovala tebe i tvou krásně komplikovanou duši…
Téměř.
Ať máš důvod jakýkoliv – doufám, že je dobrý.
servírka Maritza
PS: Nesnáším tě. A tentokrát… to myslím vážně.
Winter Renshawová je velmi mladá americká spisovatelka, přesto má na svém kontě už řadu vydaných titulů. Talentovaná autorka píše svěže a s lehkostí, dokáže vybudovat napětí a atmosféru. Díky tomu si získala zástupy čtenářů, kteří se těší na každý její nový příběh.
Milé dámy, zapomeňte na všechny nechutně bohaté a sexy zvrhlíky. Teď přichází čas na docela obyčejného vojáka (ovšem s tělem boha), který sice má luxusní auto, ale oproti nákladným modelům dnešní doby je to stejně čajíček. PS: Nesnáším tě vás přenese do LA, města hříchu, kde za přítomnosti jedné servírky a jednoho vojáka, který je nasazen v Afgánistánu, zažijete neskutečnou romantickou jízdu jako na horské dráze.
Dvě hlavní postavy. Maritza a Isaiah. Dvacetičtyřletá dívka, která sice má bohaté příbuzenstvo, ale protože není vyžírka (to sama o sobě v knize tvrdí), pracuje, aby si zaplatila nájem a jídlo.
Isaiah je dvacetisedmiletý muž, aktivní voják. Vrátil se domů z mise v Afgánistánu na pár dní a než se vrátí zpátky, musí pár věcí zařídit. Ale to netušil, že mu plány zkříží právě Maritza, která mu nejdříve přinese o jednu palačinku navíc, ač se to nesmí, a poté mu nabourá jeho porsche. Ona je veselá, otevřená, optimistická mysl. On je zachmuřený, zádumčivý, protivný blb. Ty dva svede dohromady nejen nějaká ta náhoda, ale také Maritzina vyřídilka. Jenže jsou jako kočka a pes. Můžou dohromady fungovat? A co bude, až on se vrátí ke své práci? Zůstane jen desátník a servírka… Nebo to bude úplně jinak?
Jsem přímo ohromena, jak skvěle se kniha četla. Za jeden večer a noc bylo hotovo. Nemyslím si, že by měl příběh málo stránek, ale spíše je to o tom, jak jej autorka napsala. I když předvídáte, že to bude tak a tak (a věřte mi, po pár kapitolách budete mít jasno), stejně vás nějaká zvláštní síla žene dál do čtení, protože cesta k nějakému happyendu, ať už je jakýkoliv, je trnitá.
Navíc se objeví v ději postava, která vám bude pít krev a ač budete tušit, že stejně to bude mít rychlý konec, překvapí vás, jak to všechno nakonec dopadne.
Pořád nad tím přemýšlím, co přesně mě v tomto příběhu okouzlilo a nenapadá mě nic jiného, než že jsem se konečně dostala k příběhu, který tvoří dva normální lidé, jež si nemusí dokazovat své bohatství a moc, naopak si užívají takové „obyčejné“ věci, jako je blízkost druhých lidí, přátelství a třeba lásku.
„Prostrčím ruku do záhybu jeho lokte a namíříme si to zpátky do davu jako páreček lososů z jižní Kalifornie, plovoucí proti proudu, a po cestě se zastavíme ve stánku se skořicovými šneky.“
PS: Nesnáším tě mě bavila ještě i z dalšího důvodu a to byly dialogy mezi Maritzou a Isaiahem. Hlavně teda Maritza byla vtipná, jak okatě říkala, že ona to nechce, že tak to nebude, ale přitom z každé věty, kterou mu říkala, přímo stříkaly slova „chci to, bude to tak“, i když to neřekla nahlas.
V knize se objeví i pár erotických scén, ale je jich opravdu málo. Pokud je někdo takový „puritán“ jako já, tak tuto knihu zvládne lehce.
A ještě na jednu výhodu jsem přišla. A to, že příběh plyne fakt rychle. Na konci je to všechno vyřešeno, odpuštěno a zamilováno strašně rychle, až člověku zrak přechází, jakou kosmickou rychlostí se vše odehrává. Ale já osobně to beru jako velké plus. Žádné zbytečné plýtvání slovy, žádná zbytečná obvinění a „nucení“ dokazování lásky a oddanosti, žádné přihlouplé hysterické výlevy, vše bylo takové spontánní, ale přitom lehce uvěřitelné.
Ač se možná někteří z vás budou divit, já musím tuto knihu hodnotit kladně, dokonce velmi kladně. PS: Nesnáším tě byla totiž příjemná, milá četba, která mi vykouzlila úsměv na rtech, bavila mě, užila jsem si pár hodin klidu a pohody, dokonce se rozčílila nad jednou postavou, u které bych pohlavky nešetřila (Iane, Iane, ty shoříš v pekle 🙂 ), pak se zase vrátila „do pohody“ a s pocitem štěstí knihu zavřela.
Rozhodně, dámy, jestli hledáte oddechovku, u které nemusíte přemýšlet, toužíte po velké dávce lásky, ale i nějaké té zápletce, tak tuto knihu nesmíte minout.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji Knihy Beta, kde si knihu PS: Nesnáším tě můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan