Autor: M. K. Hardy
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2023
Počet stran: 480
„Jak dlouho to tak bude trvat?“ Jestli jsou řešením infuze, měl jsem zaskočit už dávno.
„To je opravdu velice individuální záležitost. Pokud vše dobře půjde a vy se vyvarujete větší zátěže a všem situacím, kdy by se to mohlo opakovat… řekl bych, že můžeme zkusit i měsíc.“
Tohle je až moc pozitivní odpověď.
„Pak budu moct znovu hrát?“
„Myslíte rugby?“ zvedl překvapeně obočí. Ne ty vole, asi začnu cvrnkat kuličky. „To bych určitě nedoporučoval. Měl byste zvážit jiný sport. Ideálně plavání, pokud vás baví. Páteř se zatěžuje minimálně a přesně to potřebujete.“
Dělá si prdel? Takže mám teď jako začít plavat?“
Jack: Koukám na svýho nejlepšího přítele, jak je šťastnej s holkou, co za ním přiletěla přes půl světa, aby mohli být spolu, a přeju si, abych našel něco podobnýho. Holku, kterou budu nade všechno milovat a která mi bude oporou i v těch horších časech.
Protože horší časy, to teď znám moc dobře. Zdravotně na tom nejsem vůbec dobře a vypadá to, že budu muset s rugby úplně skončit. A do toho se do mě opírá bulvár a hrabe se mi v soukromí docela nepříjemným způsobem.
Naštěstí jsem potkal Riley, která vypadá, že by mohla být ta pravá…
Riley: Velkej, silnej chlap s dredama, co se mnou flirtuje v baru? Panebože, navíc je to Jack Parata, kapitán All Blacks! To tedy můžu, i kdyby to měla být jen krátká záležitost. Ale ne, vypadá to, že by z toho mohlo být časem i něco víc… Jenomže mám toho moc. Dodělávám školu, musím se sama živit, a navíc se můj povedenej bratříček do něčeho zamotal, zmizel a nechal na mně, ať to za něj celý vyřeším.
Proč nikdy nemůže jít všechno hladce? Proč člověk nikdy nemůže mít všechno?
M. K. Hardy je českou autorkou, která se pustila do série o hráčích rugby z Nového Zélandu. A musím uznat, že si ji to ve všech směrech povedlo! Pokud máte rádi příběhy, kde se to jen hemží sexy chlapíky, s těly řeckých bohů ozdobených tetováním, kde se tito bájní tvorové (ano, bájní, protože mají nejen sexy tělo, ale i mozek a takové muže neviděla jsem, nepotkala jsem, neznám) zamilují či zakoukají do obyčejné, klidně i oplácané dívky, tak se pusťte do čtení. Tanec za odpuštění je druhým dílem, ale opět nádherná pohádka pro dospělé, kterou jsem si užila od začátku až do konce.
Nejdříve bych ráda napsala, že asi není úplně důležité číst první díl, pokud jej nemáte a chcete se hned vrhnout na Tanec za odpuštění, ale pro lepší zážitek vám vřele doporučuji začít Hakou a až pak si „zatančit“. Protože autorka postavy, které byly v prvním díle, nadále využívá v příběhu, což se někdy nestává, ale tady jsou důležitou součástí. Pokud tedy nechcete přijít o žádné drobné nuance, které dělají příběh přesně takový, jaký má být – vtipný, nápaditý, vzrušující, plný humorných, ale i dojemných okamžiků, začněte hezky od začátku, jak se sluší a patří.
„Ok? Ty mi řekneš ok?“
„A co bych ti měla říct?“ Tvářila se jako nevinnost sama. Měl bych být naštvaný, uražený, nebo snad pohoršený?
„Já nevím? Třeba že ho nemám malýho?“ Takový drobný detail, který bych momentálně potřeboval opravdu hodně slyšet. Chlapské ego těžko zvládá takové rány. Ačkoliv vím, jak jsem na tom, co se vybavení týče, stejně bych ocenil, kdyby to věděla i ona.
„Jak to mám vědět? Nikdy jsem v tvých trenkách nebyla.“ To se dá snadno zařídit.
„No tak to okamžitě napravíme.“ Čapnul jsem ji za zápěstí a začal ji tahat k sobě. Musím uznat, že to není ideální. Je dost velká zima, její ruka začíná být zmrzlá, takže to musí být rychle. Jestli jí tam tu ruku nestrčím hned, bude ještě studenější a mně se smrskne na velikost nechutně sladký gumový žížalky. Takový tý zelený nebo žlutý, je to hnus, co se pořádně nedá rozžvejkat.“
Tanec za odpuštění se věnuje dvěma různým lidem. Muži a ženě. Jackovi a Riley. Jack je kapitán národního týmu v rugby, je obletovaný, nádherný (podle popisu autorky samozřejmě – slušně vybavený a vysportovaný) muž, který prožívá těžké chvíle. Jak v soukromém životě, tak i na hřišti. Když už to vypadá, že to s ním půjde z kopce, potká úplně obyčejnou dívku, servírku Riley.
Ano, žádná modelka, žádná dokonalá kráska, ale obyčejná dívka, to je Riley. Stará se o bratra, který ovšem už je dospělý a není tak úplně zodpovědný a dostane se do prekérní situace, kterou Riley chce zachránit za každou cenu. Jenže bude muset dát všanc sama sebe, svou hrdost a svou upřímnost. Zvládne to dívka, pro kterou přátelství je nadevše?
Víte, co mě na těchto dvou knihách baví? Že hned jak je dočtu, tak se vrhám na youtube – pouštím si haku, teď jsem si dokonce vyhledávala i poi, abych věděla, jak to vypadá. Mám pocit, že klidně můžu odjet na Zéland, zamilovat se do nějakého hráče rugby a žít šťastně až do smrti – jen se ještě naučím maorštinu a bude to cajk. 🙂
I když je Tanec za odpuštění takovou hezkou pohádkou, mám pocit, jako by ti lidé, ty postavy, měly existovat. I přesto, že přirovnávám příběhy k pohádkám, tak autorka dokázala postavy ztvárnit tak, že nemám pocit, jako by to byli princové a princezny, ale reální lidé, kteří jen vedou zajímavější život než jiní. 🙂
Když si tuto recenzi po sobě čtu, mám pocit, že moje nadšení je jasné. Tanec za odpuštění, společně s knihou Haka za lilii se staly knihami na vrchních příčkách mého pomyslného, romantického, žebříčku. Pokud chcete něco sexy, vzrušujícího, ale přitom vtipného, bez nějakého tlačení na pilu, ale přirozeně ubíhajícího, tak se určitě po těchto knihách poohlédněte. Věřím, že tak jako jsem já, budete spokojeni i vy.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Tanec za odpuštění můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara