Autor: Dora Heldt
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2024
Počet stran: 240
„Později seděla Alexandra u rybníčku v Katjině zahradě a kouřila. Před lety sice s kouřením skončila, ale nyní si tu a tam dovolila výjimečně zapálit. Její matka ještě vypadala jako její matka, měla stejný hlas jako její matka, a přece byla už napůl někdo jiný. Kam se ztratila její máma, její báječná máma?“
Alexandra, Friederike, Jule a Marie byly nejlepší kamarádky od dětství a pravidelně spolu trávily prázdniny u jezera v domě Mariiných rodičů, než se v dospělosti rozhádaly. Nyní, po letech odmlky, je Marie po smrti a kamarádkám se do rukou dostane její poslední vůle, která je přiměje sejít se opět v domě u jezera. Dokážou překonat staré křivdy?
Tři ženy u jezera je krásný román pro ženy, kde je důležitým pojítkem pravé přátelství. Přátelství mezi ženami, které si dokážou říkat věci upřímně a přesně tak, jak jsou, bez zbytečného lhaní a nepravdy. Když se někdo s někým zná od malička a tráví spoustu času spolu, očekává se, že to tak bude pokračovat i nadále, zvlášť, když mezi nimi je určitá souhra. Jenže přijde jedna věta, jeden okamžik a vše je zpřetrháno na desítky let a to co bylo, se už nedá vrátit.
Čtyři kamarádky od dětství. Alexandra, Friederike, Jule a Marie. Každá zná tu druhou, lépe než sama sebe. Jenže, jak už to tak bývá, když se později, v dospělosti nemůžou vídat tak často, jak tomu bylo v minulosti, dochází k určitým rozdílům v postojích. A tak se jednoho dne stane, kdy už jsou dívky dospělé, že se pohádají. A tato hádka změní jejich seskupení tak, že se téměř celý dospělý život už neviděly ani spolu neudržovaly kontakt. Když umře jedna z nich, Marie, dostanou všechny pozvání k notáři a ten má pro ně dědictví, ovšem spojené s velkým úkolem, pro každou z nich nesplnitelným. Může jeden dům změnit Tři ženy u jezera zase v přítelkyně?
„Tenkrát si předsevzala, že už nikdy v životě nebude nikomu vyprávět nic ze soukromého života. Už nikoho nepotřebovala. A tohoto předsevzetí se držela až do dneška.“
Když jsem se do čtení knihy Tři ženy u jezera pouštěla, tušila jsem, že bude hrát na citlivou strunu a nemýlila jsem se. Milé čtenářky, dámy, připravte si papírové kapesníky. Jak už to tak bývá, my ženy, všeobecně, dokážeme hodně „hrát na city“ a tady se autorka pořádně vyřádila. Byly tam okamžiky, kdy mi vhrkly slzy do očí, protože není nic složitého na tom se vžít do rolí hlavních hrdinek. Mají tak nějak obyčejné životy, obyčejné problémy, takže to může být kterákoliv z nás a o to více si budete tu jejich hádku a to, jak to s nimi dopadlo, brát k srdci.
Není to vyloženě červená knihovna, Tři ženy u jezera je románem, ve kterém nejde o lásku muže a ženy, ale tak nějak sesterskou. Pokud máte kamarádku či přítelkyni, se kterou vás pojí přátelství už od malička, tak víte, že je to téměř vaše sestra. A ani nemusíte být stejné, tak jako hrdinky tohoto příběhu. Každá byla jiná, ale dohromady tvořily neskutečnou partu dívek-žen, která byla silná, statečná a obětavá. Dokážou bez své čtvrté části tvořit opět ucelený celek? To už se dozvíte až si román přečtete. A já jej rozhodně doporučuji.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress, kde si knihu Tři ženy u jezera můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara