Autor: Elie Wisel
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2021
Počet stran: 208
„Občas se mne lidé ptají, zda znám nějakou „odpověď na Osvětim“. Říkám, že žádnou neznám, a že ani nevím, zda na tragédii takového rozsahu může nějaká odpověď existovat. Vím však, že existuje „odpověď“ v odpovědnosti. Mluvíme-li o této prokleté a temné epoše, tak blízké a zároveň tak vzdálené, je klíčovým slovem „odpovědnost“.
Jestliže se svědek přemohl a uvolil se svědčit, pak kvůli dnešním mladým lidem, kvůli dětem, které se narodí zítra: protože nechce, aby se jeho minulost stala jejich budoucností.“
Ve městě Sighetu, jež za války obsadilo Maďarsko, prožívá Elie dětství ve zbožné židovské rodině. Lidem se zdá, že válka je kdesi daleko a že dřív než nacisté tady budou Rusové. Na jaře 1944 ale přijdou Němci a v krátké době deportují Židy do vyhlazovacích táborů. Elieho rodina se dostává do osvětimského pekla:
„Kousek od nás stoupaly plameny z nějaké jámy, gigantické plameny. Něco se tam pálilo. K díře přijelo nákladní auto a vyklopilo svůj obsah: byly to malé děti.“
Patnáctiletého(!) Elieho oddělí od matky a sester, podaří se mu naštěstí zůstat s otcem, a to jim oběma pomůže, aby přežili následujících měsíce plné utrpení. Pak se přiblíží fronta a Němci vězně vyženou na několikadenní pochod v mrazu a sněhu, než je odvezou vlakem do Buchenwaldu. Těsně předtím, než tábor osvobodí Američané, umírá Elieho otec za hrůzných okolností, které budou Elieho už navždy pronásledovat.
Teď však střídmými slovy, mírně a ztišeně vypráví celý svůj příběh…
