Kam včely chodí spát – Fiona Valpy

Autor: Fiona Valpy
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2020
Počet stran: 328

„Život, to neznamená čekat, až se přežene bouře, ale naučit se tančit mezi kapkami deště.“

Je horké léto, slunce zlatí listy stromů, vzduch voní květinami a chvěje se bzučením včel. Stejné léto jako tenkrát… jenom mezitím uplynulo skoro osmdesát let! Je stejné léto jako tenkrát, ale jedna žena, Eliane, ví, že bude její poslední. A na to své nejkrásnější léto už jenom vzpomíná. Druhá, Abi, doufá, že se pro ni toto léto, strávené na venkovském zámku v divukrásné jižní Francii, stane novým začátkem.
Je léto jako tenkrát a osudy obou žen se prolnuly…

Pokračovat ve čtení „Kam včely chodí spát – Fiona Valpy“

Přes zákruty řeky – Aimie K. Runyan

Autor: Aimie K. Runyan
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2022
Počet stran: 264

„A co když pravda vyjde najevo? Já teď kolem toho v práci chodím jako kolem horké kaše. Nechtějí, aby ve vývoji dělali lidé s neárijským původem. Bylo by lepší, kdyby o tom věděli, aby se mohli připravit.“
„Pokud na to přijde, budu radši, když budou lhát z nevědomosti než ze strachu. Tak je to uvěřitelnější.“
„Nemyslím, že se nacisté budou zajímat o formu lži. Jim půjde o pravdu.“
„V tom případě se musíme modlit, aby se to nikdy nedozvěděli.“

Přes zákruty řeky je opět knihou, kterou jsem si vyhlédla už v edičním plánu a věděla jsem, že si ji chci přečíst. Je totiž napsána tak, abych ji měla v hledáčku, jelikož vyhledávám příběhy ve dvou dějových liniích, kdy se jedna odehrává v minulosti a druhá v přítomnosti. A když je ta minulost ještě spojena s druhou světovou válkou, v mém případě nemám co řešit.

Celou recenzi si můžete přečíst na www.Chrudimka.cz.

Jménem mojí sestry – Barbora Linke

Autor: Barbora Linke
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2021
Počet stran: 328

„Z nebe se spustí prudký déšť a český národ si z toho pranic nedělá. Veselí se. Je to nepopsatelný okamžik. Jen ho tak uchopit a schovat…
Nezapomenout.“

Jménem mojí sestry je prvotinou české autorky a musím podotknout, že si ukousla docela velké sousto, protože v dnešní době jsou romány z doby druhé světové války hojně vydávané, a také hojně čtené. Všechna čest autorce, ukousla si přesně takové sousto, aby dokázala napsat příběh čtivý, zajímavý, poutavý a mi nezbývá nic jiného, než vám napsat, že jej doporučuji. A proč? To už se dozvíte níže…

Celou recenzi si můžete přečíst na www.Chrudimka.cz.

Porodní sestra z Osvětimi – Magda Knedler

Autor: Magda Knedler
Nakladatelství: Kontrast
Rok vydání: 2020
Počet stran: 304

„Co to je?“ zeptá se.
„Novorozeně,“ odpovídá Stanislawa klidně.
Schwester se neobtěžuje to komentovat, přistoupí ke Stanislawě a popadne ji za vlasy. V dlani jí zůstane hrst krátkých světlých vlasů. Stanislawa se jen lehce přikrčí. Zachvěje se. Schwester jí z náruče vytrhne dítě, vyjde před barák a hodí drobné plačící tělíčko na hromadu mrtvých těl. Těžko říct, co je horší – aby tam takhle leželo, vystavené útokům lačných krys, nebo aby se dostalo – jako spousta dalších židovských dětí – do kýble s výkaly.“

Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní asistentka z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josepha Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt…
Porodní asistentka z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla více než 3 000 porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena.

Pokračovat ve čtení „Porodní sestra z Osvětimi – Magda Knedler“

Byli jsme mladí a stateční – Hazel Gaynorová

Autor: Hazel Gaynorová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2021
Počet stran: 384

„Člověk si to nikdy neuvědomuje, má drahá. myslíme si, že lidé budou kolem nás navěky, že máme celý život na to, abychom jim řekli, že je máme rádi, nebo že je nemůžeme ani vidět, a pak… puf! Zmizí a už je zatraceně pozdě jim vůbec něco říct.“

Děti v internátní škole ve Čchü-fu stejně jako každý rok nedočkavě vyhlížely Vánoce. Většina z nich se na prázdniny rozjela za svými rodiči, kteří pracovali jako diplomaté a misionáři po celé Číně. Psal se však rok 1941 a kvůli nejisté situaci některé z nich odjet nemohly. Učitelé jejich volný čas vyplnili sportem, soutěžením a získáváním skautských odznaků.
A pak do školy vstoupila válka v podobě japonských vojáků. Učitelé se s dětmi museli vydat na dlouhý pěší pochod do internačního tábora, kde vládla krutost a přísné tresty. Jak mají nahradit rodiče více než stovce dětí? Jak je udržet živé a zdravé, když nemají dost jídla, oblečení ani léků?

Pokračovat ve čtení „Byli jsme mladí a stateční – Hazel Gaynorová“