Opravdový život – Adeline Dieudonné

Autor: Adeline Dieudonné
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2020
Počet stran: 224

„To léto jsem každý večer usínala plná strachu a číhala na sebemenší hnutí v domě. Dovka mi v klidu spala u nohou, neměla tušení o nebezpečí, které se tam vznáší. Tu bezstarostnost jsem jí záviděla. Usínala jsem pozdě v noci, až když jsem měla jistotu, že už nikdo nepřijde, aby mě vytáhl z postele.“

Opravdový život se vyznačuje silným příběhem s divoce pulzujícím dějem a svěžím stylem, jenž přesně odvažuje něhu, rozechvění a humor. Kniha se stala pro mladší čtenáře jak symbolem úsilí o přežití v nepřátelském prostředí, tak i návodem k němu. Ve Francii a v Belgii román získal celkem sedm vysokých literárních ocenění.
„… život je jako polévka v mixéru a vy se musíte snažit, abyste v ní neskončili rozsekaní na kusy čepelemi, které vás táhnou ke dnu.“
Hrdinka a vypravěčka v jedné osobě tvoří s mladším bratrem semknutou dvojici spiklenců – o to těsnější, že svým rodičům nemohou příliš věřit. Otec se chová jako násilnický diktátor, jeho jediným potěšením je lovecká vášeň pro zabíjení. Pasivní matka žije ve věčném strachu z manžela.
Zato ztřeštěná a svéhlavá vypravěčka je neuvěřitelně sympatická: nebojácná, vynalézavá, od dětství obdařená vlastním pohledem na svět. Touží se osamostatnit a hledá vlastní cestu, po které by šla životem. Svůj dar metodického myšlení používá, aby se nenechala zastrašit nepředvídatelným otcem, vyhnula se osudu své poddajné matky („améby“, jak ji v duchu nazývá) a ochránila bratra. Snaží se ve světě kolem sebe objevit co nejvíc radosti, pečovat o svoje milované štěně Dovku, navázat přátelství s lidmi v sousedství a taky něco vydělat hlídáním dětí v blízkém okolí.
Když dojde k šokujícímu otřesu, dokáže najít způsob, jak žít dál, přestože zatím musí zůstat v ničivém stínu vlastní rodiny.
„Doma jsme měli čtyři pokoje. Můj, bratra Gillesa, rodičů a jeden patřil mrtvolám. Daňkům, kancům, jelenům. A pak tam byly hlavy antilop všech druhů a všech velikostí, skákavých, impal, pakoní…“
Opravdový život je současně dechberoucí i poetický debut, výstižný a vtipný příběh o přežití v divočině rodinné reality, v němž proti proudu zla bojuje nespoutaná fantazie a představivost.

Opravdový život byl pro mne velkým lákadlem za dvou důvodů. Tím prvním je, že se jedná o autorčin debut, který získal sedm významných francouzských a belgických literárních cen. A druhým důvodem, že autorčina oblíbená kniha je od S. Kinga, který patří i mezi mé oblíbence, tudíž jsem doufala, že budu mít s autorkou něco společného a její debut se mi bude líbit. Nemýlila jsem se!

Hlavní hrdinku a zároveň vypravěčku celého příběhu, nepoznáme jménem.
Ani jednou se tam nemihne. Takže pro vás tohle bude velká neznámá a můžete ji říkat jak chcete, klidně Cecilka nebo Anička.
Seznámíte se s ní ve chvíli, kdy je dívce deset let a v průběhu vyprávění s ní o pár let „zestárnete“, ale nebojte, na vás osobně to nepůjde poznat, pouze na ní, jako na hlavní hrdince uvidíte téměř hmatatelné změny v jejím charakteru.
Žije s rodiči a bratrem Gillesem v Demu, což jsem pochopila tak, že je něco jako satelitní městečko. S bratrem si hraje, toulá se po venku, užívá si lásky svého sourozence jen do chvíle, než přijede zmrzlinář a ona si na svou zmrzlinu bude přát šlehačku. Právě tohle přání změní její dosavadní život a všechno je najednou jinak…
To, že nepoznala lásku svých rodičů, protože otec je tyran a matka améba, na to si zvykla. Ale že se objeví hyena, to už je jiná hra. A ona se s tím musí poprat, musí vymyslet něco, jak to udělat, aby vrátila čas a vše se zase vrátilo o kousek zpátky…

V průběhu čtení knihy Opravdový život jsem se nejednou přistihla, že vůbec nevnímám věk hlavní hrdinky, působila na mne vyspěle, jen v některých situacích se projevila její dětská „snová realita“, ale ta se pokaždé jako mávnutím kouzelného proutku rozptýlila a zase se z ní stala mladá, možná malá, ale chytrá, důvtipná a téměř sebevědomá holka.
Její přístup k životu, k nelehkému souznění v rodině, byl opatrný, ale přitom důmyslný a líbilo se mi, jak si autorka pohrála s charaktery všech čtyř členů.
Jak vykreslila otce, surového, dýchající tvora, bez špetky empatie, matku jako pouhou loutku, jako netečnou ženu, která do Matky měla opravdu daleko, Gillese jako někoho, kdo se nechá snadno ovlivnit a nakonec ji.
Nedivím se, že kniha získala ocenění, na těch pár stránkách se schovává toho opravdu hodně, od vzteku, lítosti, apatie, až po touhu.

„Měla jsem ráda přírodu a její dokonalou apatii. To, jak uplatňovala svůj přesný plán přežití a reprodukce bez ohledu na mě. Můj otec ničil matku a ptáci na to kašlali. Připadalo mi to povzbuzující. Dál si štěbetali, stromy vrzaly, v listí kaštanovníku zpíval vítr. neznamenala jsem pro ně nic. Byla jsem jenom divačka. A tahle hra se hrála neustále dokola. Kulisy se měnily spolu s ročními dobami, ale každý rok zase přišlo léto se svým světlem, svojí vůní a ostružinami, které dozrávaly u cesty.“

Nechci opomenout i to, jak se autorka nechala lehce inspirovat S. Kingem, vy, kteří tohoto autora čtete, v některých okamžicích v příběhu to poznáte.
Adelina Dieudonnová si nebrala servítky a použila zde docela požehnaně scén, kdy se objeví krev – ehm, moc krve, kdy se stanou situace, které jsou až absurdní, ale přitom mají za následek nejen krvavou lázeň, ale také nějaké ty parazity v hlavě.

Opravdový život ve mě po dočtení zanechal hořkosladký pocit. Jako když vyhrajou všichni, ale zároveň nikdo, určitě to znáte.
Je s podivem, jak moc jsem byla konsternována celým vyprávěním, jak jsem pořád hledala tu nejschůdnější cestu, kterou by se hlavní hrdinka měla vydat, aby dosáhla toho, na co má nárok, a přitom jsem byla naprosto jinde než ona. Byla to zvláštní dívka, mnozí si možná řeknete, že jí bylo deset, tak je jasné, že myslela jinak, ale ne, tím to rozhodně není. Myslím si, že byla mnohem dospělejší než někteří mí vrstevníci.
Ale zase si nemyslete, že by z ní autorka udělala nějakou super hrdinku, to vůbec ne, byla to dívka, která místo dětství jednoduše a prostě vstoupila rovnýma nohama do opravdového života.

Pokud si chcete přečíst knihu, která vás uhrane, která vám ukáže, že i s dětskou hrdinkou může jít o dospělý román, který vám nedá spát, dokud nedočtete poslední stránku a jestli se nebojíte krve a násilí, rozhodně si nenechte Opravdový život uniknout mezi prsty. Věřím, že tak jako já, i vy budete na tohle čtení ještě dlouho vzpomínat.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda, kde si knihu Opravdový život můžete koupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *