Autor: Tomáš Crlík
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2019
Počet stran: 242
„V jednotě je síla, nikdy nebudete sami. Pokud ve stráži padne jeden z vás, položí daň nejcennější za obranu světa a rovnováhy. Vězte, že smrt nebude zbytečná. Splnili jste, k čemu jste byli předurčeni. Do všech koutů světa se pak bude drát síla, která zatřese stromy odpočinku. Probudí všechny vaše bratry, aby s pomocí přispěchali.“
Olaw, jeden ze strážců Země, byl probuzen ze sladkého spánku v kmeni svého modřínu. Dozvěděl se, že jeden z dalších strážců není k nalezení, a jeho vždy usměvavý obličej se zachmuřil. V podobě puštíka se okamžitě rozletěl zjednat pořádek. Divočina i zvěř kolem něj však začaly mizet a on se ocitl v neznámém světě. V patách mu jsou nejen vojáci, ale i okřídlenci chrlící oheň, kteří nemají na Zemi co dělat.
Přijde na to, proč ostatní strážci Země nemohou procitnout ze svých stromů odpočinku a proč se začala objevovat neznámá zvířata? Vyhne se nástrahám, které mu neznámý nepřítel chystá?
Kdysi dávno se mi od autora dostala do rukou jeho prvotina, kniha, která pojednávala o Galgadovi, nejstarším a nejmoudřejším Strážci Země a musím říct, že jsem byla příběhem okouzlena, i když je to četba spíše pro mladší čtenáře.
Proto, když mne autor oslovil s nabídkou jeho nové knihy, Strážci Země, která volně navazuje na Galgada, jsem neváhala a kývla na ni.
Nejdříve bych ráda řekla, že není nutné mít znalosti z první autorovy knihy. I když to může být pro čtenáře plus, protože budou tušit, co Strážci znamenají pro svět, v tomto příběhu se dozví vše, co je potřeba, aby podnikli společně s Olawem dlouhou, dobrodružnou pouť za navrácením rovnováhy na Zem.
Už od začátku celého vyprávění, budete ihned vtaženi do děje. Začíná to velmi divným útokem na jednoho ze Strážců, který ten útok neodrazí, ač se o to snaží sebevíc. A pak už atmosféra jen houstne. S pomocí živlů se podaří probudit Olawa, Strážce z modřínu, jenže on díky svému spánku netuší, co vše se za dobu, kdy byl „mimo“ na Zemi stalo.
Při hledání Strážce Troma, který měl hlídat Zem a živly, potká jeho lopracha a z toho usoudí, že se děje něco špatného.
Loprach totiž nikdy neodchází od stromu odpočinku svého pána. Každý Strážce má svůj vlastní strom (líska, habr, modřín…) a svého vlastního lopracha.
Jakmile Olaw začne pátrat po tom, co se stalo, potká Breu. Nový tvor, někdo, koho v životě neviděl. Člověk…
Leť sovičko, leť, každým rázem vpřed.
Teď, větříčku, teď, žen mě pořád vpřed.
Dnes okolo dnes, já tam budu hned.
Beze sporu je kniha Strážci Země napínavá a dobře napsaná. Přesně tak, aby zaujala všechny dětské čtenáře, které láká příroda a les. Je zde spousta informací, které nám dospělým přijdou už jasné, ale v dětských očích se můžou jevit jako velkolepé.
A dalším faktorem, který byl pro mne velmi úsměvný, tak je řeč samotných loprachů. Šišlají. A já se přistihla, nejen jednou, že když čtu jejich slova, zpomaluju, pečlivě vyslovuji všechny ššš a žžžž ve slově a vůbec mi to nepřišlo divné. Naopak, působilo to roztomile a když taková řeč přišla, hned jsem věděla, kdo to je.
Dospělým čtenářům možná na začátku může trochu vadit chování Olawa. Mě například iritovalo jeho chování vůči lidem, kteří jej napadli. Možná to někdo bude brát jako vtipnou scénku, ale mi přišel jako trochu natvrdlý a až příliš důvěřivý. Jako by se to do té situace nehodilo. Ale ono to je fakt hodně subjektivní. Záleží, jaký vztah si ke všem postavám vytvoříte.
Konec celého příběhu je poměrně otevřený, takže věřím, že jsem Strážce neviděla naposledy.
Celkově jsem nadšená, co se autorovi podařilo. Vytvořit Strážce, ve kterých je vzhlédne nejeden malý kluk, a díky poutavému vyprávění, ze kterého přímo čiší autorova láska a respekt k přírodě, zkusit nás, čtenáře, dívat se na přírodu a les trochu jinýma očima.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment, kde si knihu Strážci Země můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan