Autor: Daniela Tullyová
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2020
Počet stran: 288
„O hodinu později zamířím zpátky dolů do vestibulu. Kdekoli jinde na světě bych se v plesových šatech cítila nemístně – ale ne v Dubaji. V hale narazím nejméně na tři další ženy oblečené v plesových šatech, každá si jde jen tak mimoděk po svém, jako by se procházely v teniskách.“
Když Esther najde v pozůstalosti své nedávno zesnulé matky podivnou krabici zdobenou arabskými ornamenty a plnou fotografií zachycujících matku v kulisách exotické země, úplně ji to šokuje. To má na sobě svatební šaty? A kdo je ten muž, stojící na fotkách vedle ní? Žila snad někdy na Středním východě, přestože tvrdila, že nikdy neopustila Spojené státy? A proč o tom Esther nikdy neřekla, když si byly tak blízké?
Odhodlána zjistit víc o matčině minulosti a možná i o otci se Esther vydává na cestu do Dubaje, přitažlivého města snů a iluzí. Jakmile ale začne s pátráním, ocitá se lapená v pavučině lží a stupňujícího se nebezpečí a na scénu brzy vstupují lidé, kteří se neštítí udělat cokoliv, aby ji umlčeli.
Esther se ale odmítá vzdát a pokračuje v hledání dalších dílů skládačky, jejíž řešení může celý její život navždy obrátit naruby – a odhalit pravdu temnější, než si vůbec dokáže představit.
Jako první jsem od autorky četla knihu s názvem Hotel u Jezera stínů. Bylo to dobré čtení, ale Utajená tvář tisíce a jedné noci bylo ještě lepší. Tento příběh si mě získal od prvních stran, autorčiny popisy prostředí mne odvály do jiných míst, plných luxusních a okázalých staveb, horkého počasí, písečných bouří a mužů, kteří si myslí, že když mají moc, můžou si dovolit cokoliv…
Esther se po smrti své matky vydává místo dovolené do míst, kde její máma nějakou dobu žila a Esther o tom neměla ani ponětí.
Díky tajemné krabičce, kterou najde mezi jejími věcmi, začne objevovat záhadný, tajemný život své mámy, který vedla ještě před jejím narozením a Esther doufá, že díky tomuto hledání ztraceného času se dozví odpovědi na otázky, které ji trápí od dětství.
Kdo byl její otec? Proč se s mámou co chvilku stěhovaly a nikdy nevydržely na jednom místě? Proč ji máma nikdy neřekla, že žila jinde a jiným životem? Měla co skrývat nebo se jen cítila provinile?
To vše se dozvíte v příběhu, který se odehrává v jednom z nejbohatších míst na světě, v příběhu, který vám svým prostředím bude připomínat Šeherezádu, v knize s názvem Utajená tvář tisíce a jedné noci.
„Lhaní je nemoc, pravda lék.“
Dalším plusem příběhu Utajená tvář tisíce a jedné noci jsou postavy. Všechny do jedné se mi líbily a hlavně to, jak byly čitelné. Až na ty důležité detaily, to jsem si sem tam nemyslela, a právě tím to bylo velmi příjemné čtení. Něco mě překvapilo, něco ne, ale vcelku to působilo nejen napínavě, ale také jsem při čtení věřila tomu, že jde o opravdové postavy. Byly reálné, žádné smyšlené paničky nebo pánové. To beru opravdu jako velký klad.
A v neposlední řadě, to, díky čemu považuju knihu Utajená tvář tisíce a jedné noci za skvělé čtení je fakt, že se zde prolíná přítomnost s minulostí, že hlavní hrdinka pátrá po dávných tajemstvích své matky, která už ji nic říct nemůže, že se příběh odehrává na místě, které působí exoticky a také to, že autorka umí podat čtenářům prostředí takovým způsobem, až budete litovat, že tam ještě nejste.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, kde si knihu Utajená tvář tisíce a jedné noci můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara