Příběh života – Jan Sovák

Autor: Jan Sovák
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 180

„Karbonské močály byly pokryty rozsáhlými plavuňovými, přesličkovými a kapradinovými pralesy – rájem jak pro hmyz a další členovce, tak pro obojživelníky. Karbonu se proto často říká věk obojživelníků. Ti se postupně vyvíjeli v suchozemské formy plazů a dorůstali značných rozměrů.“

Sledovat vývoj života na naší planetě během uplynulých milionů let – od nepatrných jednobuněčných organismů v prekambrických mořích přes obrovské dinosaury až po savce a Homo sapiens – je fascinující zážitek. Kniha je přehlídkou toho, jak vědci dokážou z nalezených fosilií a stop zrekonstruovat podobu vyhynulých živočichů. Ponořte se do příběhu života a nechce se unášet dramatičností jeho evolučních proměn.

Jan Sovák, autor textu i ilustrací, se proslavil stovkami rekonstrukcí prehistorického života, které tvoří pod vedením paleontologů z celého světa. Je považovaný za jednoho z nejlepších malířů, kteří se věnují tématům z pravěku.
Jeho díla vystavují významná muzea v Evropě, Americe i Asii. Patří k nim i rozsáhlá sbírka jeho rekonstrukcí, která vznikla ve spolupráci s Národním muzeem v Praze.
Ilustroval přes 300 knih vydaných v 15 jazycích, byl ilustrátorem Crichtonova Jurského parku, který dal podnět k filmovému zpracování. S Donem Lessemem, vědeckým poradcem tohoto filmu, pak vydal řadu knih.
Původně pracoval klasickými výtvarnými technikami, ty však v poslední době obohacuje digitální technologií, a tak dosahuje mimořádné působivosti svého díla.

Věřte mi, že ve chvíli, kdy tuto knihu otevřete, ocitnete se v naprosto jiném světě. V minulosti, která utvářela to, kde žijeme dnes. Autor nezapomněl na spoustu detailů a díky jeho slovům a ilustracím, které je jsou famózní, vás dostane do kolen. Nejen milovníci dinosaurů, ale i ti ostatní si Příběh života užijí. Už jen na první pohled je to kniha krásná, velký formát, luxusní papír, obrázky, popisky…

V úvodu vás autor seznámí s tím, co všechno na vás čeká. Pak už se plynule přesunete do období Prekambria, kde to všechno „začalo“ a od té chvíle je to naprosto úžasné a fascinující dobrodružství, které se zastaví až u Lovců mamutů. A stejně, když se dostanete na konec, nebudete věřit tomu, kolik skvělých akcí jste díky panu Sovákovi zažili. Ač nepatřím mezi milovníky dinosaurů a Jurský park jsem viděla možná jednou a jen z rychlíku, musím se přiznat, že v tomto okamžiku se ze mě stává jiný člověk. Neříkám, že si poběžím hned koupit nějaké tričko s T-Rexem, ale určitě se začnu více zajímat o to, co tihle tvorové byli zač. A hned, jak dopíšu tuto recenzi, podívám se na Cestu do pravěku od Karla Zemana. Myslím, že tato kniha by se měla stát kultovní stejně jako film. 🙂

„Největší rozmanitosti v tomto období dosáhli dinosauři. Mechanismus obrany proti velkým masožravým druhům se zdokonalil, ale i velcí predátoři se vyvíjeli. Hlava a zuby se jim zvětšovaly, a aby se zachovala rovnováha celého těla, zmenšovaly se jim přední končetiny a prodlužoval ocas.“

V knize Příběh života najdete všechny informace, na které byste jen mohli pomyslet, a některé i navíc. Není to jen o tom, jak se vyvíjeli dinosauři, ale jsou zde i poznatky o rostlinách určitých dob, o počasí a podnebí, což samozřejmě souvisí s tím, jak se živočichům dařilo či nedařilo.
Tato publikace je velmi obsáhlá, ale díky ilustracím, které jsou perfektní a pořádně velké, kdy i tu nejmenší rybku vidíte ve větším měřítku, vám nebude připadat, že jste zahlceni informacemi, ba naopak budete prahnout po tom, abyste se dozvěděli čím dál tím víc.

Pokud máte doma dítě, které má rádo dinosaury, pravěk, či jste sami milovníky tohoto období, tak věřte, že tahle kniha vám nemůže chybět v knihovně. Luxusní zpracování tomu ještě dává punc vzácné publikace. Určitě se po ní poohlédněte.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart, kde si knihu Příběh života můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Je tohle láska? – Holly Bourne

Autor: Holly Bourne
Nakladatelství: Booklab/Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 455

„Jakmile jsme ale vešli do lesa, koruny stromů spolkly veškeré měsíční světlo a já neviděla ani ň. „Kyle, mně se tu nelíbí.“ Kyle se zasmál a objal mě kolem ramen. Ne nějak úchylně, jen ochranitelsky, takovým tím americkým způsobem. „LUMOS!“ zařvala jsem a bodla rukou do vzduchu. „EXPECTO PATRONUMMM.“ „Ehm, hele, víš, že ty kouzla z Harryho Pottera ve skutečnosti nefungujou, že jo?“ zeptal se Kyle, zatímco já civěla do tmy před sebou, zklamaná nedostatkem kouzelnických schopností.“

Amber, Evie a Lottie jsou tři holky, které čelí všem problémům pomocí přátelství, feminismu a sýrových křupek. Už jsem normální?!? byl Eviin příběh. Tenhle dojemný a zábavný román vypráví o Amber a o tom, jak těžká, plná bolesti, ale i radosti může být láska. Její matka nikdy nebyla příliš ukázkový rodič ani předtím, než se odstěhovala do Ameriky, znovu se vdala a podle všeho prodělala hotovou transplantaci osobnosti. Ale Amber doufá, že společné léto by to mohlo změnit. A pak je tu Král plesu Kyle, kluk, po kterém touží všechny holky. Opravdu by mohl mít o Amber zájem? Evie a Lottie si to myslí. A pokud ano, je tohle láska? Poutavý román pro chytré holky, které znají cenu skutečného přátelství.

Holly Bourne píše romány pro mládež a má blog o feminismu. Ze všeho nejraději si hlasitě stěžuje na stigmatizaci duševního zdraví, ženská práva a nedoceňování hereckých schopností Keanu Reevese. Hollyiným prvním dvěma knihám, Soulmates a The Manifesto on How to be Interesting, se dostalo velkého uznání a byly přeloženy do šesti jazyků. Am I Normal Yet? byla roku 2016 vybrána jako kniha Světové noci knih a inspirovala vznik klubů starých panen po celé Velké Británii.

První díl této série s názvem Už jsem Normální?!? (recenze) se mi líbil. A proto jsem se těšila na další, ovšem nevěřila bych, že bude ještě lepší než jednička. Ale stalo se! Příběh Amber byl perfektní. Smutný, veselý, vtipný, ironický a konec byl skvěle otevřený, který dává tušit lepší zítřky a můžu si všechno domýšlet, jak chci já…

Amber je sedmnáctiletá dívka, která žije se svým otcem, otřesnou macechou Penny a ještě otřesnějším nevlastním bratrem. Když ji potkáváme, ocitáme se na začátku prázdnin, kdy Amber odjíždí osm tisíc kilometrů daleko od domova, do Ameriky, aby léto strávila ve společnosti své matky, kterou neviděla už dva roky. Její máma je „nemocná“, proto ji opustila a de facto rozbořila celou rodinu a odstěhovala se pryč. Amber za ní jede pro to, aby našly k sobě zpátky cestu, vždyť je to její máma, mají společné vzpomínky, které jak Amber doufá, spojí obě dohromady. Navíc její matka vlastní se svým novým partnerem Kevinem tábor, kde tedy Amber bude s dalšími lidmi dělat vedoucí. Tam potká Kylea. Uf. Král plesu, americký úsměv, hráč basketbalu, stipendium ve škole a čte životopisy! Je tohle láska? A s mámou? Je to láska?

Musím říct, že tento díl se mi líbil mnohem více než předchozí. Byl to svižný příběh, který měl v sobě spoustu vtipu a já se místy opravdu smála nahlas, od srdce. Třeba když Amber použila kouzlo Lumos uprostřed lesa, máte to i v ukázce nahoře. Nebo když popisovala svým kamarádkám, Lottie a Evie, jak Melody (to je další táborová vedoucí) tančila na Pussycats Dolls 🙂 Fakt sranda k popukání.
Ale líbilo se mi to i z toho druhého pohledu, sice trochu smutného, místy depresivního, ale docela realistického. Nedokážu si představit, co musí dítě zažívat, když jej opustí vlastní matka, i když je nějak „nemocná“ a navíc dává dítěti najevo, že jej nepotřebuje. V některých chvílích bych Ambeřinu mámu vyfackovala, takto se k ní chovat… Ale ono to má svůj důvod. Ovšem já jej nepřekousnu… A právě to je přesně to, co se mi po dočtení knihy líbilo nejvíc. Ty různé pocity a emoce, které se ve mě svářely. Jak jsem Amber fandila, přitom jsem ji neměla ráda za to, že si nedokázala párkrát dupnout, pak jsem ji zase nechápala, co si myslí, že dělá, ale pak jsem ji zase vynášela do nebes, jak některé situace skvěle vykoumala… Prostě jako na houpačce… Tohle opravdu oceňuji.

„V Kevinově chatě se pořád svítilo. Neochotně jsem se k ní šourala a v duchu si přála, aby máma s Kevinem už spali. Než jsem vešla, nakoukla jsem dovnitř oknem. Nespali. Vypadali jako ztělesnění manželské lásky, schoulení vedle sebe na ošuntělém gauči. Mamka měla nohy v jeho klíně a Kevin jí je masíroval. Vešla jsem a zabouchla za sebou dveře. Oba nadskočili a mamka se od Kevina spěšně odtáhla. Kevin vstal a zubil se jako Zubil ze Zubilova, takže jeho zadkobrada vypadala ještě širší než obvykle.“

Je tohle láska? je kniha, kterou doporučuji přečíst všem holkám. Protože se nejen pobavíte, ale objevíte, jak je snadné si vytvořit opravdu pevné přátelství. Že stačí s lidmi jednat na rovinu, být upřímný, důvěřovat a všechno půjde jako po másle.

Celý příběh je napsán lehkou rukou, nikde autorka netlačí na pilu, nenadepisuje zbytečně pasáže navíc, takže se vám bude číst opravdu dobře. Všechno, co je v knize napsáno má svůj důvod. Je to příjemné čtení, já knihu přečetla za den u vody (ano, jsem trochu do červena na určitých místech) a musím říct, že jsem si ten den opravdu užila i díky Amber a jejím kamarádům, kteří mi byli všichni sympatičtí – až teda na již zmiňovanou Melody. Tu bych asi fakt nemusela, no, co byste čekali – americká roztleskávačka. :-))

Věřím tomu, že ve chvíli, kdy se pustíte do čtení, si k Amber okamžitě najdete cestu. Bude vám jí líto, budete se smát jejímu smyslu pro humor, budou se vám líbit její ironické poznámky a vtipné postřehy, ale v průběhu čtení zjistíte, že bez svých kamarádek, které tomu několikrát dodají korunu, by to nebyla ona. Jejich feministický klub se neztratí ani ve chvíli, kdy holky dělí osm tisíc kilometrů a to je krásné.
A samozřejmě dějová linka týkající se krále plesu je taková „standardní“, ale myslím si, že nakonec vás stejně překvapí. Tak jako vztah matky a dcery. Řekla bych, že závěr knihy je nepředvídatelný, aspoň tedy pro mne a to je velké plus! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Booklab/Slovart, kde si knihu Je tohle láska? můžete koupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Vůbec nic – Hanif Kureishi

Autor: Hanif Kureishi
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 126

„Potlačování touhy. Kouřili jsme spolu trávu a dělali nesmysly, jaké jsme nikdy nedělali. Sex je jako umění: když víte, co děláte, nevíte, co děláte. Trvalo nám rok, než jsme si stvořili sex, který nás přesahoval. Nakonec jsme našli lásku a vášeň na stejném místě – ve svatém grálu lásky, jeden u druhého.“

Waldo, slavný filmový režisér, je kvůli stáří a nemoci uvězněn ve svém londýnském bytě. Je slabý a frustrovaný, opečovávaný svou půvabnou, o hodně mladší manželkou Zee. Ale v okamžiku, kdy pojme podezření, že Zee si začíná milostný románek s Eddiem, který je jeho „víc než známý a méně než přítel už přes třicet let“, je Waldo přinucen jednat: rozhodne se pár odhalit. Nejprve se ale chce ujistit, že podezření není jen výplodem jeho fantazie, a pokud ne, přijde na řadu pomsta…

Hanif Kureishi vyrůstal v Kentu a vystudoval filozofii na King´s College v Londýně. K jeho dílům patří Buddha z předměstí, který získal Whitbreadovu cenu za románovou prvotinu, The Black Album, Intimita nebo The Last Word. Kureishi je také autorem scénářů k filmům Sammy a Rosie to dělají, Le Week-End a Moje krásná prádelnička, přičemž poslední jmenovaný si vysloužil nominaci na Oscara za nejlepší filmový scénář. Vydal rovněž několik povídkových sbírek. Kureishi se stal držitelem francouzského Řádu umění a literatury, je nositelem Pinterovy ceny PEN klubu a obdržel Řád britského impéria. Jeho dílo bylo přeloženo do třiceti šesti jazyků. Je profesorem tvůrčího psaní na londýnské Kingstonské univerzitě.

Vůbec nic je smutný příběh na téma sexu a smrti, který vás upoutá a když se od něj na poslední stránce odpoutáte, nezůstanete stejní. Změní se vám pohled na určité části našeho života, tak jako po každé knize, která řeší těžší témata, které se týkají života a smrti. Na pár stránkách najdete zajímavý, emotivní příběh muže, který na sklonku svého života bojuje o kousek posledního štěstí.

Waldo je starý a nemocný bývalý režisér, který je uvázán na invalidním vozíku. Stará se o něj o dost mladší manželka Zee, kterou okouzlí nová příležitost a má pocit, že tím, že se stará o manžela, něco ji v životě uniká.
Tou novou příležitostí je jak jinak než jiný a zdravý muž. Když Waldo začne odkrývat jeho situaci, aby dostal svou ženu zpátky na svou stranu, protože o ni nechce přijít, začíná se odvíjet příběh plný emocí. Waldo na mě působí jako zatrpklý, nešťastný a sobecký muž, i když se jeho myšlenky a rozhovory zdají být vtipné nebo smířlivé s jeho situací. Pro mě tímto jeho postava byla o moc milejší a pochopitelná.

„Nemohu říct, že teď, když jsem téměř paralyzovaný a napůl mrtvý, by život byl méně zajímavý. Sousedé v osvětlených klecích svých bytů jsou působiví. Večírky jsou víc fascinující než válka a vždy skýtají příležitost natočit detaily. Ale nikde žádný sex. Sex je tady, za mnou, v každém smyslu toho slova.“

Další postavy v knize jako manželka, nejlepší přítel a nejlepší kamarádka jsou každá jiná, každá má jiný charakter a tím se tento příběh stává zajímavým a čtivým. Situace, které mezi sebou řeší, jsou napjaté a napínavé. Je třeba čtení věnovat plnou pozornost a vnímat ji, aby jste z toho měli ten správný zážitek.
Není předvídatelná, takže je třeba číst stránku za stránkou. Jednu část děje, což je zdravotní situace Waldy je podle mě dost reálná, se zbytkem se už tak často v obyčejném životě nepotkáme, ale i tak je to popsáno jako by to byla normální situace. Místy byl děj velmi vtipný, ale většinou jsem měla pocit, že na mě padá smutek a deprese. Hlavně při rozhovorech mezi Waldou a jeho ženou.

Kapitoly jsou akorát dlouhé, někdy mi přišlo, že ani nebylo třeba nové, protože přímo navázala větou v daném čase na předchozí kapitolu. I přesto, že je kniha útlá, je v ní velký příběh, který pohne každým, kdo si ho přečte. Jakým směrem, to už nechám na vašem posouzení.

Pokud nejste puritáni a nevadí vám téma sexu a smrti, bude vás tato kniha zajímat. Je třeba přepnout mozek od všechních starostí a věnovat této knize všechen svůj volný čas, protože to opravdu není plochý a lehký příběh, ale stojí to za to.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart, kde si knihu Vůbec nic můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Kamenný dům – A. K. Benedict

Autor: A. K. Benedict
Nakladatelství: Slovart/Booklab
Rok vydání: 2018
Počet stran: 264


„Tanya by přísahala, že jí vidí na obličeji, jak se rozmýšlí jako kočka: pohrát si s ním, nebo ho nechat žít? Vytáhnout drápky, nebo ne? Položí mu ruku zpátky do klína a poplácá ho po ní. „Ne, to určitě ne, Alane. Rozhodně se nepouštějte do křížku s predátory.“


Poblíž školy Coal Hill stojí starý kamenný dům. Lidé kolem něj většinou procházejí se sklopenou hlavou. Všichni vědí, co se o tom místě povídá. Kdo se však před domem zastaví a podívá se nahoru, spatří obličej přitisknutý na okenní tabulku. Obličej křičící dívky. Tanyu kamenný dům něčím přitahuje. Je opředen záhadami a ona si umíní, že jim přijde na kloub. Čím hlouběji však pátrá, tím více si uvědomuje, že na ni v domě něco čeká. Něco, co už dlouhá léta láká do svých sítí nevinné. Něco hrozného…

A. K. Benedict studovala angličtinu v Cambridge a tvůrčí psaní na univerzitě v Sussexu. Píše v místnosti plné figurín, klaunů a čajových šálků.
Před tím, než se v roce 2012 stala spisovatelem na plný úvazek, byla indie-rocková zpěvačka a skladatelka, hrála se svou skupinou The Black Tulips a sólo jako Pimpernelle. Byla také skladatelkou pro film a televizi, její hudba hrála na BBC 1, Channel Four, Sky, XFM, Radio 1, Radio 3 a v oceňovaných filmech. Stále příležitostně skládá a nyní zpívá s The Slice Girls, skupinou ženských spisovatelek a zpívají písně o sexu, smrti a kriminální činnosti.

Kamenný dům je třetím dílem ze série Class a za mne se tedy jedná o nejlepší díl ze všech. Je to hororový thriller, u kterého jsem se místy bála. Nejvíce ovšem ve chvíli, kdy se objevila Alice Bezobličejová. No, dlouho po žádném schodišti scházet nebudu a už vůbec ne v noci! 🙂

Jak jsem psala, v každém díle je důležitým článkem jeden z party a tady to je Tanya. Jednoho dne se ocitne před starým, velkým, kamenným domem, který je opředen mnoha pověstmi. Vysoko, v malém a špinavém okně, vidí holčičku, a i když ji nemůže slyšet, má pocit, jako by volala o pomoc. Samozřejmě se s tím svěří nejen paní Quillové, ale i všem ostatním a ti se rozhodnou, i přes značný počáteční odpor, se na ten dům podívají zblízka. Hlavně ve chvíli, kdy začínají o něm sbírat různé informace jim začíná docházet, že tento dům nebude úplně obyčejný. A taky že ne…

Nevím proč, ale mám pocit, že s každým dílem se stupňuje určitá „nenávist“ nebo nelibost v hlavních hrdinech. Ram je v tomto díle ještě více než kdy předtím, rýpavý, nepříjemný a dává okázale najevo, že Charlieho, Matteusze, Tanyu vůbec nemusí. Přitom si nejsem vědoma, že bych četla někde něco o tom, že by mu udělali cokoliv, co by v něm mohlo tuto povahu rozžehnout…
Za to paní Quillová si drží svůj standart a já jsem ráda. Každým dílem mi je ta ženská sympatičtější, i když za „kamarádku“ bych ji s tím jejím přístupem nechtěla. 🙂

„Tanya přišpendlí k zemi jednu Charlieho paži a cítí, jak se vzpouzí, jakou má najednou obrovskou sílu. April, Matteusz a Ram se ho snaží znehybnit. Po podlaze se kutálejí odhozené baterky a do chodby vysílají kužely světla. Vzniká stroboskopický efekt, který zachycuje Charlieho šklebící se tvář ve statických záběrech připomínajících políčka filmového pásu.“

Kamenný dům byl pro mne nejen nejlepším dílem, ale také jsem se u něj nejvíc pobavila. A jo, líbilo se mi, jak to dopadlo! Jde vidět, že to psala autorka – žena, protože si troufám říct, že ten konec je hodně jemný a některé pasáže byly podány velmi emočně. Na rozdíl od prvních dvou dílů, které jsou nabité akčními scénami, tady je to spíše o pocitu strachu, kdy autorka nám pomalu, s citem a promyšleně odhaluje zlo, jenž v kamenném domě sídlí.

Závěrem můžu říct, že celá série Class mě velmi mile překvapila. Netušila jsem, že to bude takto dobré a že budu doufat, aby byly vydány další knihy. Tohle mne neomrzí. Líbí se mi, kdy každou knihu napsal někdo jiný, takže můžu porovnávat styly psaní a zjistit, kdo mi více čtenářsky sedí, dalším pozitivem je, že v každém díle je z hrdinů tím hlavním článkem někdo jiný, takže se postupně odkrývají všechny povahové vlastnosti a rysy postav, tudíž si s každým dílem dělám nový názor na hrdiny a u některých, jako třeba u Charlieho, to bylo jako na horské dráze.

Díky všem těmto argumentům doporučím sérii každému. Protože jakýkoliv čtenář, ať už ten, co upřednostňuje thriller nebo scifi si tady najde něco, co se mu bude líbit a imponovat mu. Rozličnost postav, prostředí i samotných příběhů je úžasná.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Booklab/Slovart za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu koupit, tak přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Neuvěříte, co se stalo potom – James Goss

Autor: James Goss
Nakladatelství: Booklab/Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 280

„Hej, neviděls můj telefon?“ zeptal se Ram.
„Ano,“ odpověděl Charlie.
„Máš ho?“ Ram nedovedl skrýt úlevu.
„Ne.“
„Ale viděls ho?“
„Ano.“ Charlie se nad tím zamyslel. „Viděl jsem tě s ním před třemi dny.“
Ram se zamračil. „Tak jsem to nemyslel, ty troubo. To ti je snad jasný.“
„Ne, není.“ Charlie se tvářil nevinně a zmateně.
„Snažíš se mě nasrat?“

Druhá kniha z volně navazující série inspirované seriálem Class ze světa kultovní ságy Doctor Who zavede čtenáře do školy Coal Hill. Všichni studenti tu najednou poslušně plní výzvy webové stránky, kterou spravuje miláček vlogerského světa Seraphin. A výzvy jsou čím dál brutálnější a nebezpečnější. Nejdřív vedou ke rvačkám, potom začnou ohrožovat život. Až nakonec několik lidí zmizí. Když webová stránka začne rozdělovat i Aprilinu partu, rozhodne se dívka, že na vlastní pěst vypátrá, kdo za tím vším stojí. Ke své hrůze zjistí, že svět už není takový, jaký byl dříve. A neuvěříte, co se stane potom…

James Goss se narodil v roce 1974, je anglický spisovatel a producent. Známý pro svou práci v médiích, tak hlavně pro románu pro Doctora Who.

Druhá kniha ze série Class je o pár stránek silnější, než její předchůdkyně Jízda (recenze zde). Nebudu vám opět psát, proč si to může přečíst každý, milovník i neznalec seriálu. To jsem již zmiňovala. Tentokrát vám napíšu, že se mi opravdu, ale opravdu líbí, že každá kniha této série má jiného autora, i když námět má pořád v rukou Patrick Ness. A taky je mi potěšením, že na sebe knihy nenavazují, hrdinové jsou stejní, to ano, ale v každé knize je samostatný příběh a o to mne to těší víc, protože vím, že můžu číst kdykoliv a nemusím si připomínat předešlé díly. U některých sérií, které vychází s velkým časovým rozestupem je tohle na houby. Tady se mi to nemůže stát a je to perfektní! 🙂
Navíc můžu pohodlně srovnávat příběhy, které jsem přečetla a říct, který byl lepší, který byl zábavnější, který byl nudnější nebo více napínavější.

Neuvěříte, co se stalo potom v sobě ukrývá příběh, kdy se ve škole v Coal Hill roznese zpráva o webových stránkách, které pomocí různých výzev pomáhají charitě. Kdo chce pomoct, jednoduše natočí video s nějakou „šíleností“, nasdílí jej a je hotovo. Nejdříve vše vypadá nevinně, ale když si kluk, shodou okolností Ramův kamarád, na sebe vylije vařící vodu a skončí s těžkými popálenina, nebo když se porve celá třída mezi sebou, tak už to jako nevinné nevypadá a parta, nám už starých známých, začíná tušit, že za tím bude něco jiného.
V první díle se tím nejdůležitějším článkem příběhu stal Ram, tady to je tentokrát křehká a přemýšlivá April. Dostane se do prostoru, kde nic není tak, jak vypadá, všechno ovládá někdo z venku, kterého ovšem nikdo neviděl a rozhodně nemá s lidmi vevnitř dobré úmysly…
Naše partička se vydá na další akční a dobrodružnou cestu za záchranou lidstva.

V tomto díle je Ram ještě nesnesitelnější než v předchozím (ani jsem neměla tušení, že je to možné), slečna Quillová je stále ironická a sebestředná jako vždy a téměř pokaždé mi vykouzlila úsměv na rtu. Autor se drží schématu – akčnost – napětí – pohoda – vtip. Musím říct, že i když jsem se opět výborně bavila, v jedné chvíli už mi děj přišel hodně zamotaný a mám pocit, že tento díl je o jednu hvězdu slabší, než Jízda.
Nemůžu říct, že by mne čtení nebavilo, ale spíše mi jde právě o to, jak se autor snažil dát na stránky hromadu akčních scén a pořádnou dávku napětí, na několika stránkách mi to přišlo až přehnané a neměla jsem pocit lehkosti při čtení. V jednom okamžiku jsem se dokonce přistihla, že čtu a nevím o čem, takže jsem se vrátila zpátky…

„Tanya zrovna vysvětlovala celou situaci, ať už byla jakákoli. Nebyla si moc jistá, ale to, o co šlo, bylo určitě způsobené webovou stránkou a v její datové struktuře byly jakési podivnosti, které s poněkud únavnými podrobnostmi začala objasňovat. Tu dívku stálo za to poslouchat, ale její problém byl, že byla až moc chytrá.
„Jsou za tím kočky?“ zeptala se Quillová.
„Ne,“ odpověděla Tanya.
„Škoda.“

Protože už mám přečtené všechny tři díly, tak můžu říct, že Neuvěříte, co se stalo potom, je ze všech tří, aspoň tedy pro mne, nejslabší. Ale to neznamená, že jsem se nudila! V žádném případě. Autor pokračoval ve stylu Guye Adamse, ve dvou třetinách knihy jde o lehké, pohodové, přitom akční a mysteriozní čtení, ovšem jedna třetina knihy mi přišla lehce překombinovaná, přecpaná samou akcí a já netušila, kudy kam z toho ven…
Ale věřím, že právě pro svou „dravost“ s akčními scénami, může být pro některé čtenáře tato kniha lepším čtenářským zážitkem než Jízda, kde toho bylo podstatně méně. Tam šlo spíše o promyšlené tahy, tady to chvílemi vypadalo, že kdo dřív vystřelí, ten přežije… 🙂

Celkově ale můžu konstatovat, že čtení jako takové jsem si nakonec užila a jsem ráda, že se mi i tento díl dostal do rukou. Opět je to taková jedno-dvouhubka, kterou odložíte až s poslední stránkou.
Rozhodně se zase příjemně pobavíte, v některých okamžicích zasmějete, zvlášť některé dialogy jsou opravdu výživné a fantazie se opět projeví.
Když to shrnu, rozhodně do knihovny patří i tento díl. Bez něj by to nebylo ono. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Booklab/Slovart za recenzní výtisk a knihu si můžete zakoupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan