Autor: Oldřiška Ciprová Ilustrace: Lenka Němcová Nakladatelství: Bambook Rok vydání: 2019 Počet stran: 128
„Zvuky přicházely od postavy, která se shýbala nad tělem jiného vojáka, ležícího vedle mrtvého bojovníka. Damián už chtěl zavolat o pomoc, protože usoudil, že je to kněz, ale pak k němu dolehlo zacinkání mincí a zaslechl, jak muž nožem přeřezává kožený pásek měšce.“
Chudý a věčně hladový Sebastian při útěku před strážnými vrazí do vozu šlechtice, který zde právě čeká na nového panoše. Mladík se začne za panoše pohotově vydávat a stane se pomocníkem temného rytíře, Damiána z Davosu. Nadšení z nové služby mu ale vydrží jen do doby, než zjistí, že musí svého pána doprovázet i v boji. Sebastian se tedy chystá na svou první bitvu po boku nejsilnějšího královského rytíře. Překvapivé rozuzlení napínavého příběhu tě naprosto uchvátí.
Autor: Rachel Sargeant Nakladatelství: Domino Rok vydání: 2020 Počet stran: 296
„Kořist patří vítězům.“
Na thriller Dokonalí sousedé jsem byla zvědavá. Nejen, že anotace působila zajímavě, ale obálka mě svým způsobem tak nějak fascinovala. Proto jsem se začetla. A na konci jsem došla k závěru, že to nebylo špatné čtení, ale nebylo ani dobré, žádný wow efekt, žádné posazení se na zadek z toho, jak všechno skončilo. Je to škoda, potenciál kniha měla, ale… Však já se ke všemu dostanu.
Autor: Agnese Baruzziová Nakladatelství: Bambook Rok vydání: 2020 Počet stran: 48
Už jste někdy potkali vlka v brýlích? Ale Bernard je opravdu potřebuje. Kamarád krab mu na dovolené připravuje různé zábavné a pestré pozorovací hry, aby si vlk zlepšil zrak a pozornost. Děti si s knihou užijí spoustu legrace a zároveň budou trénovat svůj postřeh, trpělivost a soustředění.
V tuto chvíli tu mám pro vás spíše informativní článek než recenzi. Jde o knihu Najdi mě! Mořské dobrodružství s vlkem Bernardem, která může být skvělým tipem na vánoční dárek pro vaše nejmenší.
Autor: Sophie Hardach Nakladatelství: Beta Rok vydání: 2019 Počet stran: 320
„Až skončíme, nebude ve vaší mysli existovat ani kousek něčeho, co bychom neznali. Ve vaši mysli budeme jako doma, a budeme tam pořád.“
Silný příběh o životě ve stínu Berlínské zdi Sourozenci Tobi a Ella bydlí v Londýně, dětství však prožili ve Východním Berlíně. Tato část jejich životů je ale zahalena tajemstvím. Mlhavě si pamatují na podivný obraz modrých koní a odvážný pokus o emigraci, který ovšem skončil tragédií a zanechal příliš mnoho nezodpovězených otázek. Proč neuspěli? Kam zmizel otec? A kde je jejich malý bratr Heiko? Je na čase postavit se minulosti čelem a zjistit, co se vlastně tehdy stalo.
Knihy, které jsou napsány ve dvou dějových liniích, jsou pro mne hodně velkým lákadlem. Nejen proto, že většinou jsou plné tajemství z minulosti, ale také díky tomu, že většinou umí autoři navést své čtenáře na správnou emoční úroveň, aby se dokázali vžít do všech hlavních postav. Svědectví modrých koní splnilo všechna má očekávání, co se všech bodů výše týká a já vám to teď trochu popíšu, na co se těšit.
V příběhu Svědectví modrých koní budeme tedy cestovat časem a nacházet různé důležité detaily, které spojí příběh do jednoho. Píše se rok 2010, Ella žije v Londýně se svým bratrem, ač každý na jiné adrese. Dostali se tam s matkou, nedlouho po pádu Berlínské zdi. V roce 1987 a dříve, Ella žije ve východním Německu, se svým bratrem, matkou a… otcem a dalším bratrem Heikem. Proč otec a Heiko nejsou s nimi i v Londýně? Co se stalo? Ella se pouští po smrti maminky do pátrání, které ji zavede do Berlína, do archivu Stasi. K přístupu k různým dokumentům, které ji pomůžou vypátrat, co jako malá osmiletá holka nevnímala tak, jak by měla a mohla si vytvořit přesný obrázek o své rodině a o její roli nejen v útěku přes zeď.
Díky tomu, že se příběh Svědectví modrých koní odehrává v blízké minulosti, měla jsem blíž ke všem pocitům hlavních hrdinů. Ač mám třeba ráda romány z druhé světové války, jsou pro mne tak nějak „vzdálené“, protože nemám už nikoho, kdo by mi mohl tu dobu popsat. Ovšem tady, rozdělení Německa, má spousta lidí v mém okolí v paměti, takže se tomu můžu ještě přiblížit. Což je jistá výhoda, protože v tu chvíli, kdy jsem si zjišťovala nějaké podrobnosti, kniha dostala úplně nový rozměr.
„Zvyk. Opakovaná činnost, která se svým opakováním stává převážně bezděčnou a vytváří přání provádět ji znovu.“
Ač se vyprávění nezakládá na skutečných osobách, ani místech, tak historické události opravdu nastaly. Autorka krásně propojila historii se svou fantazií a po dočtení budete věřit, že nejen existují zmiňovaní modří koně, ale že i třeba taková Ella mohla někde žít, mohla provádět to, o čem se píše, mohla mít své sny, touhy, ale také strach a zlost. Navíc velkým plusem v těchto příbězích, je dávné tajemství, které hlavní hrdinové musí odtajnit, aby mohli tak nějak pokračovat dál ve svém životě.
A přesně o tohle tady jde. Ella najde v jedné knize matčinu zapadlou fotku, dopis z jistého úřadu a v tu chvíli ví, kam se vydat hledat všechny odpovědi na své otázky. I když její cesta není růžová, nejen vzpomínky na rozbitou rodinu, ale také na způsob života kdysi, ji nenechávají chladnou, zhostí se svého úkolu naprosto skvěle a věřím, že i vy ji budete fandit, aby došla k výsledku, který pro ni bude – aspoň – uspokojivý.
Vážení čtenáři, pokud tedy máte chuť na román, který propojuje minulost s přítomností, je napsán na pozadí skutečných událostí, s příjemnými hrdiny a s napínavým pátráním, rozhodně doporučuji knihu Svědectví modrých koní. Věřím, že se bude líbit.
Autor: Whitney G. Nakladatelství: Baronet Rok vydání: 2020 Počet stran: 328
„Být jeho nejlepší kamarádkou byla už tak dost ošidné. Všechny jeho holky, když nás představil, začaly mít automaticky podezření. Usmívaly se na mě, když se díval, a za jeho zády se na mě zlostně mračily. A kdykoliv se mnou telefonoval, vždycky musel v polovině hovoru vysvětlovat: „Ne, opravdu, je prostě moje nejlepší kamarádka…“ Obvykle víc než jednou. Taky v jeho vztazích téměř pokaždé došlo na ultimátum: „Chodíš s Arizonou, nebo se MNOU?“
Jsou kamarádi. Jenom kamarádi. Opravdu. Arizona je pouze Carterova nejlepší kamarádka. Je jeho nejlepší kamarádka už od čtvrté třídy, přestože se tehdy nesnášeli. Byli tu jeden pro druhého při prvních polibcích i prvních „poprvé“ a navzájem se podporovali, když jim to ve vztazích s jinými nevyšlo. Dokonce chodili na vysokou školu kousek od sebe. Během těch let a navzdory tomu, co kdokoli říká, nikdy nepřekročili hranici přátelství. Nikdy je to ani nenapadlo. Nikdy o to nestáli. Až se jedné noci všechno změnilo. Nebo alespoň mělo… Jsou kamarádi, jenom kamarádi. Carter si to stále dokola opakuje, než přijde na to, jestli je Arizona pořád „jenom“ jeho nejlepší kamarádka.
