Autor: Primo Levi
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2020
Počet stran: 376
„Přestalo sněžit, ale nebe bylo dál nízké a výhružné, tak temné, že se nedalo orientovat. Kvečeru bylo na východě i na západě stejné pohaslé šedivé světlo., Snažili se udržovat směr, který jim udal Oleg, pomocí mechu na stromech, jenomže v lese rostly většinou břízy a na jejich bílé kůře se mech nedrží. Ostatně stromů bylo čím dál míň, zvlněné paseky střídaly stále rozlehlejší roviny, očividně zamrzlé rybníky a jezera.“
Když ne já pro sebe, kdo tady bude pro mne? A když ne takto, jak? A když ne nyní, kdy? ptá se píseň, kterou přijala za svou hymnu Gedaljova partyzánská skupina složená z ruských a polských Židů, mužů a žen odhodlaně bojujících proti nepříteli. Jsou to lidé, kterým válka vzala všechno – jejich rodiny, domovy, svobodu. Vydali se na dlouhou pouť z běloruských lesů a bažin směrem na západ. Jejich boj se ale leckdy nesetkává s pochopením a podporou místních obyvatel, ani jiných partyzánských oddílů. Musejí urazit víc než dva tisíce kilometrů a překonat nejhorší hrůzy závěrečné fáze války, chtějí-li dorazit do italského Milána…
Primo Levimu se podařilo vytvořit jakýsi „jidiš western“, jenž dokáže pobavit dokonce i ve vichru tragických válečných událostí.
